Mít na starosti tisíce softwarových robotů se v mnoha ohledech podobá hlídání pytle blech. Je to oříšek i pro leckteré světové hráče na poli IT, ale když se dílo povede, může to ušetřit spoustu lidské práce. A ono se to podařilo – liberecký startup Pointee tří zakladatelů Jana Strnada, Ivo Knejpa a Martina Vitouše si dovedností ukočírovat roboty vysloužil investici od Tensor Ventures v hodnotě 1,3 milionu eur.
Přitom když předloni trojice vývojářů svůj podnik zakládala, nebylo vůbec jisté, zda mezi jinými českými technologickými startupy, jež se rojí jako houby po dešti, skutečně obstojí. A ani oni sami nejspíš nečekali, že takovou rychlostí prorazí až do světové ligy. Teď se totiž Pointee i díky finanční podpoře deeptech fondu a nově otevřeným dveřím do světa chystá na další práci pro nadnárodní řetězce, jako je KBC či Konica Minolta, k založení pobočky v USA, ale i na lovení šikovných a nadšených lidí nejen z Libereckého kraje.
„My jsme chtěli hlavně podnikat a spojovat lidi a technologie. Moc se nám líbila myšlenka, že by lidé díky technologiím mohli dělat jen kreativní práci, která by je bavila, protože nudnou rutinu za ně udělá počítač či stroj,“ popisuje zrod firmy Strnad. K tomu potřebovali zjistit, jak to chodí v praxi na různých pracovištích ve světě. Takže začali obvolávat centra automatizace stovek velkých firem u nás i v zahraničí.
Strnadův tým následně zjistil, že stejný problém řeší podniky jak v USA, tak v Japonsku, Austrálii či Africe - zkrátka všude. „Na začátku byli z automatizace nadšeni. To se ale u všech změnilo v okamžiku, kdy takových softwarových robotů začali provozovat stovky nebo dokonce tisíce. Uhlídat totiž takové množství robotů a vyždímat z nich maximum je úplně jiný příběh,“ vypráví podnikatel. Současná realita vypadá tak, že šéfové firem sice mohou díky automatizaci ušetřit až 90 procent prostředků na prostojích softwarových robotů a až 60 procent financí na nákladech, ale na podobná čísla si dnes skoro nikdo nesáhne.
Strnad se v problematice softwarových robotů okamžitě našel a spolu se dvěma přáteli se vydal na cestu za řešením této digitalizační překážky. „Nejdříve jsme si vyzkoušeli naši technologii v akcelerátoru Start It od ČSOB, a získali díky našim výsledkům tuto banku jako klienta. Dnes děláme pro celou bankovní skupinu KBC, pro AECOM nebo pro Konica Minolta, teď jednáme s Intelem a Microsoftem. To by nás před rokem ani ve snu nenapadlo,“ bere si slovo Strnadův kolega Knejp.
Roboti rozhodnou o vítězích
Firmy, které přistoupily k rozsáhlé automatizaci, s ní mají kolikrát rozsáhlejší problém, než byly ochotny připustit. To, jak moc si zkrocení robotů cení, potvrzuje koneckonců i společná investice českého Tensor Ventures a prestižního evropského fondu Earlybird, která se v přepočtu na koruny šplhá na hodnotu 31,7 milionu.
Podle jednoho z partnerů tuzemské skupiny Petra Ulvra dnes každá společnost horečně přemýšlí a pracuje na tom, jak předat rutinní práci strojům a počítačům. To není nic nového. „Ale rozdíl mezi vítěznými a poraženými firmami v následujících letech bude v tom, jak dobře každá z nich zvládne ukočírovat to obrovské množství softwarových robotů a jestli se jí povede obrovské investice do technologií co nejlépe zhodnotit,“ předpovídá Ulvr.
Virtuální prostředníci automatizace přitom nejsou roboty v klasickém slova smyslu – své uplatnění totiž nachází ve výkonných serverech. Odborně se pro ně používá zkratka RPA z anglického Robotic Proces Automation (česky robotická automatizace procesů). Největší boom zažili roboti během pandemie, kdy se naplno ukázalo, které neefektivní procesy je třeba transformovat. Za účelem snížení nákladů tedy práci mnoha lidí začaly vykonávat tyto systémy, jež lze během pár týdnů propojit s aplikacemi a softwarem běžně používaným v oné společnosti. Pak mohou řešit například fakturaci, docházku nebo reklamace a jiné rutinní záležitosti. V teoretické rovině se dle firem, které roboty nabízí, investice do zmíněné vychytávky vrátí asi za půl roku. Skutečnost je ale často jiná.
O peníze tolik nešlo
Zájem o řešení libereckého Pointee je natolik velký, že si Strnad mohl z investorů dokonce vybírat – rozhodujícím faktorem toho, kdo může do startupu vstoupit, a kdo naopak nikoliv, ale nebyla pouze nabízená suma. „Na Tensor Ventures se nám hodně líbilo, že myslí globálně, což dokázali ještě před podpisem smlouvy tím, že nám otevřeli dveře do globálních firem zvučných jmen, a stejně tak i do fondu Earlybird, který je pro nás velmi cenný i z hlediska zkušeností,“ vysvětluje podnikatel svoji volbu. „Dan Lupu z Earlybird je totiž jeden z nejúspěšnějších investorů v oboru automatizace. O jeho schopnostech vypovídá například to, že našel firmu UiPath, která se stala postupem času významným hráčem na poli automatizace a při exitu fondu byla oceněna na 35 miliard dolarů,“ dodává Strnad.
O tom, že jsou pozitivní dojmy vzájemné, svědčí i následující prohlášení partnera Tensor Ventures Romana Smoly: „Když jsme zjistili, co Pointee umí, bylo to pro nás i pro Dana Lupu velmi rychlé rozhodování, protože podle nás kluci z Pointee trefili dobu. Je to pro ně sice velmi rychlý skok z Liberce rovnou do světové extraligy, ale jsou skromní a pracovití, takže věřím, že to zvládnou.“
Pro deep tech fond se každopádně nejedná o jedinou aktuální investici – Tensor Ventures zároveň posílají milion dolarů (22,5 milionu korun) i mladé americké firmě QC82. Ta se věnuje kvantové technologii a slibuje vývoj extrémně silných superpočítačů. Pro představu, kvantové technologie využívají třeba Google a Facebook, nebo výzkumné organizace vyžadující maximální výkon. V současnosti se o ně ale zajímají i banky, investiční a farmaceutické firmy, nebo dokonce vlády, jelikož superpočítače umí pomoci s vývojem nových chemických látek - ať už jde o materiály či léky -, nebo s úsporou emisí a energií.
V minulosti pak Tensor Ventures podpořili například španělský startup Bioo zabývající se získáváním elektřiny z půdy nebo datovou firmu Roberta Šamánka Ultimate Suite.
