Stále více horských hotelů a penzionů v Česku je na prodej. Majitelé se jich často zbavují kvůli nízkým tržbám nebo zadlužení. Začátkem zimy mají podle odborníků největší šanci na úspěšný prodej. Cenu ale určuje kupec.
Foto: Profimedia.cz
Sháníte hotýlek na horách? Stačí si vybrat. Nabídek na prodej horských penzionů a hotelů na tuzemském trhu přibývá. Podle Josefa Machů, manažera dražební společnosti Prokonzulta, má tento trend hned několik důvodů. Jedním z nich je zadluženost horských obcí, která vede k nuceným prodejům obecního majetku. Dalším důvodem k prodeji je samozřejmě malá návštěvnost konkrétních ubytovacích zařízení, která jejich majitelům „nezaplatí“ ani nutnou údržbu.
Tuhle zimu už neplatím
Mnozí vlastníci horských nemovitostí jsou ohledně jejich prodeje nejaktivnější právě nyní, tedy na přelomu podzimu a zimy. „Majitelé mají samozřejmě zájem prodávat tyto nemovitosti po celý rok, ale nyní před blížící se zimou cítí větší šanci na úspěch. Proto je jejich snaha o prodej intenzivnější,“ říká obchodní ředitel dražební společnosti Naxos. Tento trend bude podle jeho slov pokračovat ještě pár týdnů. „Důvody jsou dva. Potenciální kupec chce obvykle stihnout ještě alespoň část hlavní lyžařské sezony a současný majitel by se rád vyhnul nákladům spojeným s nadcházející zimou,“ dodává.
Vlastní bydlení je levnější než podnájem Náklady na bydlení českých domácností se nejčastěji pohybují mezi pěti až 10 tisíci korun měsíčně. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Ipsos. Více než čtvrtina domácností zaplatí částku mezi pěti až sedmi tisíci korunami, téměř 27 procent pak sedm až 10 tisíc korun měsíčně. Náklady na bydlení ve vlastním domě či bytě jsou přitom dle průzkumu výrazně nižší než v pronajatém. Do sedmi tisíc korun se svými náklady na bydlení vejde 60 procent domácností žijících ve svém domě či bytě, ale už jen 40 procent domácností, které bydlí v pronajatém domě; v pronajatém bytě pak dokonce jen 35 procent domácností. „Pořizování domů a bytů do osobního vlastnictví by tedy mělo být preferovanou cestou omezení životních nákladů. Důležitá je v tomto ohledu existence vhodných finančních produktů, které umožní buď si půjčit, nebo ještě lépe naspořit potřebný finanční základ,“ říká Ivan Přikryl, předseda České společnosti pro rozvoj bydlení. V rostoucím procentu vlastnického bydlení se podle něho nepochybně pozitivně projevila státní podpora, hlavně u produktů, jako je stavební spoření, které lidi motivuje k úsporám na podobné smysluplné účely. „Zejména při privatizaci bytového fondu bylo a je stavební spoření klíčovým finančním nástrojem. Právě pro význam podpůrných produktů, jako je stavební spoření, nepovažuji za šťastnou tendenci postupného omezování státní podpory,“ dodává Přikryl. Naxos nedávno zpeněžil například hotel Bon v Tanvaldu v Jizerských horách a penzion Švestka v Janských Lázních v Krkonoších, jejichž majitelé se ocitli v insolvenci. Na 7. prosince chystá firma také dražbu penzionu Vysocká bouda ve Vysokém nad Jizerou, jehož vyvolávací cena bude tři miliony korun. K prodeji nabízí také komplexně zrekonstruovaný hotel Vydra v Srní na Šumavě s ubytovací kapacitou 65 lůžek. Jeho cena přesahuje 32 milionů. Silvestr vynáší Trh horských ubytovacích zařízení je podle odborníků „v rukou“ potenciálních kupců. Ti se totiž nehledají snadno. „Poptávka je velmi ojedinělá, a pokud už se najde bonitní klient, který by v téhle složité době zaplatil za penzion částku v řádech několika milionů, jde o někoho, kdo se v oboru pohybuje velmi dobře, a cena, kterou nabídne majiteli, je zpravidla o desítky procent nižší. Pak záleží na tom, v jakém časovém a finančním presu majitel je,“ říká regionální ředitel realitní kanceláře Sting Martin Ďuriš. Za těchto podmínek může být koupě hotelu pro investora i velmi výhodná. Kupci zpravidla plánují ubytovací zařízení dále provozovat. Podle Libora Nevšímala je totiž mnohem výhodnější takovouto nemovitost koupit než stavět novou, což by vyšlo podstatně dráž. Kvůli striktním územním limitům jsou navíc možnosti nové výstavby v horách velmi omezené. „Když si někdo nyní pořídí penzion či hotel v dobrém stavu, má šanci, že ještě stihne část sezony. Čím dříve začne, tím lépe. Zvlášť když se mu to podaří ještě před Silvestrem, který pro něj znamená jistotu dobrého zisku,“ konstatuje Nevšímal s tím, že přelom roku může hoteliérovi vynést tolik, co jindy vydělá za měsíc. Hosté chtějí wellness**
Ne všichni investoři ale počítají s tím, že jim hned první sezona přinese zisky. Řada z nich nejprve nově nabytou nemovitost rekonstruuje a zavádí další doplňkové služby. Ubytovacím zařízením v Česku totiž v posledních letech poněkud zhoustlo konkurenční prostředí. Návštěvník hor si může často i na poslední chvíli vybírat, kde se ubytuje. A stále větší význam pro jeho volbu mají právě doplňkové služby, především wellness. „Až 40 procent lyžařských zájezdů se v letošní sezoně prodává v kombinaci s relaxačními službami. Čeští zákazníci jsou ochotni si za ně a za vyšší kvalitu ubytování připlatit i několik tisíc korun,“ říká mluvčí cestovní kanceláře Invia.cz Michal Tůma. O dražší wellness pobyty se podle něho Češi začali zajímat zhruba před třemi lety. „Do té doby čeští turisté preferovali zejména levnější ubytovací zařízení a pouze základní služby spojené se samotným lyžováním,“ pokračuje Tůma.
Především ty hotely a penziony, které se nenacházejí těsně u sjezdovek, tak budou muset do budoucna investovat do nabídky nových služeb, aby nezely prázdnotou. A na to mnohdy současní majitelé po několika „slabších“ zimách nemají peníze. Můžeme tedy očekávat, že nabídka horských ubytovacích zařízení na prodej bude ještě nějaký čas pestrá.
