ČSOB Asset Management se řadí k největším společnostem zabývajícím se správou aktiv ve střední Evropě. Její současný generální ředitel Josef Beneš (…) je zkušený finančník, který mimo jiné strávil dva roky v Londýně u společnosti Standard Bank. Nad šálkem kávy se podělil s týdeníkem EURO o svůj pohled na aktuální události, jak je vnímá šéf společnosti, která přímo spravuje přes 70 miliard korun aktiv.
EURO: Stále ještě pokračuje proces spojování aktivit, které spadaly pod bývalou IPB, s ČSOB a Patrií. Jaký je současný stav?
BENEŠ: Jsme již víceméně u konce. Společnost ČSOB Asset Management má na starosti správu aktiv jak pro individuální, tak pro institucionální klienty. Z velké většiny jde o portfolio klientů z Patria Asset Management. Nově nám přibyli velcí klienti v rámci skupiny ČSOB. V oblasti investičních fondů se má v dohledné době uskutečnit legální sloučení První investiční a OB Investu, které se pozdrželo kvůli soudním sporům.
EURO: Na trhu se pohybujete již poměrně dlouhou dobu. Kolik se toho ve vašem byznysu změnilo od 11. září 2001?
BENEŠ: Asset management nyní děláme v období, které je nejtěžší za posledních deset let. Obchod funguje na bázi poplatků, a když dříve portfolia nesla nad deset procent ročně, dala se reálně účtovat dvouprocentní odměna správci. Dnes je něco takového v oblasti diskrecionálního asset managementu vyloučené. Klienti nám sice zůstali, i aktiva pod správou jsou víceméně stejná, ale významně klesá zájem o akcie. Výnosy v asset managementu jsou po 11. září zoufalé. Naším hlavním cílem je maximalizace aktiv pod správou a relativní efektivnost operací. Při dostatečné mase je možné vytvářet slušný zisk. Malí a střední správci aktiv v tomto regionu budou muset v budoucnu o svou existenci tvrdě bojovat. Toto tvrzení se může zdát kontroverzní, ale jsem připraven o něm diskutovat. Při současné nízké míře zisku lze totiž přežít jen s dostatečným objemem aktiv pod správou.
EURO: Spojené státy se připravují na úder proti Iráku a ekonomové již mluví o potenciálních dopadech válečné akce na světovou ekonomiku. Jaké odezvy čekáte v souvislosti s naší ekonomikou? Jaký je váš osobní názor na eventuální útok na Irák?
BENEŠ: Procesy odehrávající se v Evropě a ve Spojených státech se nás určitě dotknou, už jenom kvůli vysoké otevřenosti české ekonomiky. Z úzkého pohledu asset managementu však nevidím žádnou významnou souvislost mezi válkou v Iráku a naším lokálním trhem. Kdybych ale byl analytikem, určitě bych dokázal nějaký hrozivý příběh vymyslet. Osobně jsem přesvědčen, že nějaké řešení situace v Iráku je určitě na místě. Rozumnou míru pro mě představuje francouzský, ruský a německý postoj. Má-li cílená a koordinovaná globalizace smysl, musí vše proběhnout na základě rezoluce OSN. Pokud by se jedna země, byť sebesilnější, rozhodla jednat sama, vnáší to do uspořádání globálního světa nepořádek.
EURO: Když mluvíte o nepořádku, někteří lidé podobnými výrazy označují naše prezidentské volby. Sledoval jste druhé kolo?
BENEŠ: Řekl bych, že většina kolegů volby sledovala s vědomím toho, že míra důležitosti těchto voleb pro ekonomický chod společnosti není tak velká. Osobně se domnívám, že celý volební proces ukázal, jak velký byl rozdíl mezi Václavem Havlem a zbytkem politické scény. Bylo by dobré, kdybychom šli dál Havlovou cestou a zvolili prezidenta, který by byl do jisté míry neekonomický a apolitický. Ta funkce by nejlépe padla nějaké ženě, jak tomu je třeba ve Finsku. Nejlepší by byla nějaká rozumná, klidná, inteligentní a relativně mladá žena, která nám, chudákům v podhradí, také dokáže ukázat lidskou tvář.
EURO: Do členství v Evropské unii nám již času mnoho nezbývá. Co bude znamenat pro místní trh? Těšíte se už na evropský pas?
BENEŠ: Na evropský pas se moc těším. Jsem totiž jednoznačně proevropsky založený. Ve firmě si často říkáme, co budou potom dělat lokální portfolio manažeři. Dnes totiž existuje významná přidaná hodnota regionu, která představuje znalosti místních podmínek a našeho světa. Po vstupu do Evropské unie bude poptávka po takových znalostech podstatně menší. Pak totiž půjde pouze o kvalitu práce. Při vlastním vstupu do unie se na trhu nic významného měnit nebude. Jiné je to v případě přistoupení k EMU, kde lze čekat určité úspory nákladů.
