Fešák Hubert. Takovou přezdívku díky péči o svůj zevnějšek a značkovému oblečení a doplňkům před lety získal donedávna vysoce postavený důstojník Vojenského zpravodajství generál Rostislav Pilc. Po vypuknutí případu Nagyová se načas stal šéfem armádní tajné služby a aspiroval na to, že se stane jejím oficiálním ředitelem. To se mu ale nepovedlo. Především kvůli jeho aktivnímu angažmá v kauze Nagyová a čilému kontaktu s šéfem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robertem Šlachtou.
Nejen tyto věci ale Pilcovi činí potíže. Má problém i s dopravními přestupky a černými jízdami. Kvůli tomu s ním Vojenské zpravodajství před časem zahájilo proces odebrání bezpečnostní prověrky. Pilc má jako zpravodajský důstojník prověrku na nejvyšší stupeň – přísně tajné.
Útek před polygrafem
Pilc kvůli těmto potížím na přelomu roku přešel za svým letitým přítelem Vratislavem Mynářem na Pražský hrad. S Mynářem se Pilc dlouhodobě zná. Na Hradě se stal šéfem Vojenské kanceláře prezidenta republiky a mimo jiné rozhoduje o povyšování do generálských hodností. Ve svém postavení má tedy i vliv na armádní tajnou službu, což pocítil stávající šéf této instituce plukovník Jan Beroun – Pilcův nástupce, který měl být na generála povýšen. Z povýšení totiž sešlo.
Kvůli odchodu ze služby už Pilc nemusí podstoupit vyšetření na polygrafu – detektoru lži – a spadá do gesce Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Vojenské zpravodajství si své příslušníky prověřuje samo, ale protože se Pilcovo nové angažmá armády úzce týká, pro NBÚ bude dělat takzvané činnostní šetření –t j. prověrku loajality, bezpečnostních rizik a majetku – právě Vojenské zpravodajství. A pro Pilcovo angažmá na Hradě to znamená ohrožení, jelikož je velmi pravděpodobné, že kvůli svým činům o prověrku přijde.
Informace týdeníku Euro nevyvrátil šéf vojenských zpravodajců Jan Beroun. „Pokud jde o bezpečnostní řízení pana Pilce, nelze než konstatovat, že toto řízení je ze zákona neveřejné, při řízení musí být šetřena osobní čest a důstojnost všech osob řízením dotčených a materiály při tomto řízení shromážděné obsahují osobní údaje včetně citlivých, nelze proto poskytovat jakékoli údaje s tímto řízením související,“ konstatoval Beroun.
Týdeník Euro proto poslal řadu otázek i Rostislavu Pilcovi. „Panu generálmajorovi Rostislavu Pilcovi nechybí ochota odpovídat na otázky, pokud jsou založeny na smysluplném základě nebo pokud na ně již neodpovídal v minulosti,“ odpověděla Šárka Janková ze sekretariátu Vojenské kanceláře prezidenta republiky.
Pilcův problém je závažný. Když podstupoval zákonnou kontrolu v rámci bezpečnostní prověrky, armádní zpravodajci zachytili jeho telefonický kontakt s Robertem Šlachtou (zejména v dubnu a květnu 2013), a to právě v době, když se rozjížděla kauza Nagyová.
Dalším Pilcovým problémem je skutečnost, že pro vyšetřování kauzy Nagyová upravil dokument, který popisoval bezpečnostní rizika týkající se manželky někdejšího premiéra Petra Nečase Radky. Tuto obsáhlou zprávu sepsal na žádost olomouckého vrchního státního zástupce Ivo Ištvana šéf vojenské kontrarozvědky (dnes zástupce Berouna) Libor Jílek, ale kvůli citlivým skutečnostem ji ponechal v utajovaném režimu. „Na žádost vyšetřovatelky ji pak ale přepracoval a odtajnil generál Pilc. A ohrožení paní Nečasové už v ní nebylo. Ostatně tak generál vypovídal i před soudem,“ popsal týdeníku Euro Pilcovo angažmá zdroj blízký vojenským zpravodajcům.
Právě možné ohrožení Nečasové bylo důvodem, proč soud smetl ze stolu obžalobu tří bývalých vysokých důstojníků služby Ondreje Páleníka, Milana Kovandy a Jana Pohůnka. Tedy první větev kauzy Nagyová. A Pilc se snažil vyšetřovatele aktivně přesvědčit, že žádná rizika okolo Nečasové neexistovala.
Trafika pro manželku
Inspekce ministra obrany Pilce prověřuje i kvůli tomu, že mohl zneužívat služební vůz. S ním také několikrát spáchal dopravní přestupky, nicméně tvrdil, že on auto neřídil. „Přesto, že jej zachytily bezpečnostní kamery,“ podotkl jeden ze zdrojů.
Svou manželku poslal jako styčného důstojníka na Ukrajinu. A to přesto, že byla před třemi lety jako persona non grata za údajnou špionáž z Ukrajiny vyhoštěna. Jde o naprosto nepřiměřené bezpečnostní riziko
Ředitel diplomatického odboru Vojenského zpravodajství Rostislav Pilc se chtěl stát šéfem vojenské služby už v roce 2012, při odchodu jejího tehdejšího šéfa Ondreje Páleníka. Ten jej ale jako svého nástupce nedoporučil. „Nebyl spokojen s odborným výkonem funkce ani s jeho řídícími schopnostmi,“ podotkl další zdroj týdeníku Euro z armádních sfér.
Když se Pilc stal v červnu 2013, po vypuknutí kauzy Nagyová, pověřeným šéfem služby, začal do funkcí naopak prosazovat osoby jemu zavázané. „Projevily se u něho znaky klientelismu, které vyvrcholily tím, že svou manželku poslal jako styčného důstojníka na Ukrajinu. A to přesto, že byla před třemi lety jako persona non grata za údajnou špionáž z Ukrajiny vyhoštěna. Jde o naprosto nepřiměřené bezpečnostní riziko,“ pokračuje pramen z armády. Když se o problému dozvěděl ministr obrany Martin Stropnický, Pilce si pozval na kobereček a pokáral jej za to, že mu tuto skutečnost zatajil.
Pilc si následně „podal“ šéfa diplomacie Vojenského zpravodajství, kterému vyčinil, že z jeho odboru utíkají informace a že se to ministr dozvěděl. „K vašim tvrzením vztahujícím se k osobním záležitostem generálmajora Pilce nebo jeho rodiny ani ke způsobu získání místa náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky se pochopitelně vyjadřovat nebudu, neboť mi to nepřísluší,“ zareagoval na další otázky týdeníku Euro stávající šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Stejně tak se odmítl vyjádřit ke svému nejmenování generálem, které Hrad zatrhl už ve fázi zrodu. „Neexistuje žádné pravidlo, kdo generálem být jmenován může, musí nebo nesmí a kdy se tak má stát,“ okomentoval otázku Beroun.
Národní bezpečnostní úřad se k problémům šéfa Zemanovy vojenské kanceláře nechtěl vyjádřit konkrétně. „Nemůžeme sdělovat informace o bezpečnostním řízení konkrétní osoby jiné osobě než účastníkovi bezpečnostního řízení, kterým je žadatel o vydání osvědčení fyzické osoby nebo držitel tohoto osvědčení. Jejich poskytnutím za jiným účelem a jiným osobám by NBÚ sám porušoval zákon,“ zareagoval Radek Holý z NBÚ.
Zaniklá prověrka
Při přechodu Pilce na Hrad podle Holého generálovi zanikla platnost jeho prověrky, kterou mu vydala služba. O novou je třeba požádat NBÚ, který ji vydá, avšak současně si vyžádá bezpečnostní svazek dotyčného od služby, která udělila původní osvědčení.
Po předání svazku provádí NBÚ vlastní úkony v bezpečnostním řízení. „Pokud na základě vlastního prověření a posouzení dojde NBÚ k závěru, že existuje důvodná pochybnost o tom, že předmětná osoba i nadále splňuje podmínky pro vydání osvědčení, zahájí řízení o zrušení jeho platnosti,“ vysvětluje Holý a potvrzuje, že Pilc už na detektoru lži, jak by musel v armádě, být vyslechnut nemůže.
Čtěte také:
Kvůli trenýrkám na střeše dostal velitel Hradní stráže vyhazov
Exšéf prezidentské ochranky se stal náměstkem Komorousova útvaru
