Na hraně dobré a špatné zprávy

Vládě spadlo do klína změkčení fiskálních podmínek

Dobrá metodická změna zmůže víc než dlouhodobé úsilí podnikatelů, námezdně činných i podvodníků. Od minulého týdne je oficiálně známo, že zaostávání České republiky za Evropskou unií se poněkud snížilo. Vrchní ředitel sekce čtvrtletních národních účtů Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jan Heller to odhaduje na pět procent. Dosahoval-li tedy na základě dosavadních údajů paritou kupní síly přepočtený český hrubý domácí produkt na hlavu 60 procent průměru Evropské unie, je to ve skutečnosti procent 65. Pravda, obdobného zvýšení dosáhnou i další kandidátské země, ale i tak je to terno. Za normálních okolností bychom se na to dřeli několik let.

Tři plus jedna.

Bohužel, v životní úrovni se to neprojeví. Růst způsobila podstatná změna metodiky výpočtu hrubého domácího produktu, která Jan Heller představuje jako výsledek několikaletého uskutečňování projektů směřujících k harmonizaci národního účetnictví v členských státech Evropské unie a v kandidátských zemích. Šéf Českého statistického úřadu Jan Fischer říká, že jde o tři oblasti: nový výpočet imputovaného nájemného pro domácnosti bydlící ve vlastním, úpravu výpočtu spotřeby fixního kapitálu ve vládním sektoru a zahrnutí reprodukční ceny silnic a dálnic do národních účtů.
Specifickou českou změnou je to, že statistický úřad po mnohaletém úsilí získal přístup do registru plátců daně z příjmu. Na základě toho se zvýšil počet jednotek a změnila se struktura statistického registru. To umožňuje nově přepočítat výběrová zjištění na úplný soubor jednotek. Všechny změny různou vahou přispívají ke zvýšení hrubého domácího produktu. Síla vlivu „harmonizačních“ a „českých“ změn je v poměru tři ku jedné.

Kdy a komu.

Předběžný odhad statistiků uvádí, že nominální objem hrubého domácího produktu bude při aplikaci metodických změn o 6,2 až 8,2 procenta vyšší, než činí nynější údaje. To, že se ekonomická výkonnost na hlavu zvýší ve vztahu k Evropské unii jen o pět procent, vysvětlují statistici tím, že v členských státech se změnila metodika pouze při započítávání reprodukční ceny silnic a dálnic do národních účtů. Ostatní změny tam proběhly už v dřívějších letech. Český statistický úřad zatím orientačně přepočetl objem hrubého domácího produktu za rok 2000, kde zvýšení činí 130 až 160 miliard korun. Aplikována na loňské výsledky znamená nová metodika růst objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách o 141 až 187 miliard korun. Vezmeme-li za základ zřejmě až příliš optimistickou prognózu ministerstva financí na letošní rok (meziroční růst 4,1 procenta), činilo by zvýšení HDP v běžných cenách 146 až 194 miliard.
Jan Heller výslovně zdůrazňuje, že nejde o jednorázovou změnu, ale o výsledek „několikaleté práce na několika projektech, které se nyní dokončují“. Patrně aby předešel spekulacím, že to Český statistický úřad hraje s vládou z ruky do ruky. Jan Fischer nezapomíná dodat, že v jím řízeném úřadě „bude odborná veřejnost vždy dostatečně včas informovaná o nadcházejících metodických změnách, dokonce i když nejsou přesně kvantifikovány. To je právě tento případ. Mluvčí ministerstva financí Jaroslav Dědič uvádí, že oficiálně se ministerstvo o změnách dozvědělo stejně jako veřejnost minulé úterý. Týdeník EURO má informace, že neoficiálně bylo vedení ministerstva informováno o týden dříve.

Dobrý počinek.

Časový průběh je důležitý z hlediska mnohostranného dopadu těchto revolučních změn. Lícem je zlepšení ukazatelů vázaných na objem hrubého domácího produktu, jako běžného účtu platební bilance, schodku obchodní bilance, veřejného dluhu nebo deficitu veřejných rozpočtů. Příjemné je zejména změkčení nároků na dosažení maastrichtských kritérií. Ministerstvo financí odhaduje, že schodek veřejných rozpočtů bez zahrnutí čistých půjček letos dosáhne 176 miliard korun. Bude-li tomu tak, představuje to při použití dosavadní metodiky výpočtu 7,4 procenta hrubého domácího produktu. Uplatnění metodických změn snižuje tento podíl o čtyři až pět desetin procentního bodu. Vzhledem ke stamiliardovým částkám, s nimiž se v rozpočtech pracuje, to je výrazné změkčení napětí ve veřejných financích, které díky změnám statistické metodiky spadlo vládě do klína.

Víc tam, méně zpátky.

Rubem změn je to, že se Česku stejně jako dalším kandidátským zemím poněkud prodraží vstup do Evropské unie. Platby do unijních fondů se neodvozují jen z daní, ale také z hrubého národního důchodu, což je kategorie i objemově podobná hrubému domácímu produktu. Český statistický úřad z toho logicky odvozuje, že se platby do Evropské unie proporcionálně zvýší. Druhou stinnou stránkou je menší objem prostředků, které pravděpodobně bude možné čerpat z unijních strukturálních fondů. Ty jsou určeny na podporu regionům členských států a úroveň hrubého domácího produktu je jedním ze základních kritérií při jejich čerpání.

Do října.

Stojí za pozornost, že Český statistický úřad dostal od statistického úřadu Evropské unie Eurostatu za úkol, aby mu do 24. října letošního roku zaslal na základě nové metodiky zpracované údaje o hrubém domácím produktu v regionálním členění. To je ale v kolizi se základním úkolem: aby všechny kandidátské země ještě před datem vstupu - tedy nejpozději do dubna příštího roku - revidovaly údaje o hrubém domácím produktu na základě upravené metodiky. Jan Heller říká, že statistický úřad má takovýto plán: na přelomu září a října by měly být k dispozici revidované údaje za léta 2000 a 2001, do koce roku i za letošní rok a do dubna 2004 časová řada 1995 až 2003.

Přecenění.

Místopředseda ČSÚ Jiří Křovák týdeníku EURO sdělil, že čeští statistici jednali o důsledcích metodických změn nedávno na Slovensku. Tamní statistický úřad počítá se zvýšením objemu hrubého domácího produktu o pět až osm procent, tedy zhruba v českém intervalu. Ve Slovinsku, které jako první z kandidátských zemí minulý měsíc zveřejnilo revidované údaje, činí změna plus pět procent. Jiří Křovák tento rozdíl vysvětluje tím, že v Československu na rozdíl od ostatních kandidátských zemí se neuskutečnila v devadesátých letech inventarizace neboli přecenění majetku. Se zdůvodněním, že inflace u nás nebyla tak velká jako jinde. Vzhledem k tomu, že poslední velká inventarizace proběhla v polovině padesátých a dílčí v polovině sedmdesátých let, znamená to, že v Česku dochází k výraznějším změnám než jinde. Přičemž přechod ze zůstatkových na reprodukční ceny, tedy simulace odpisů u dálnic, silnic, ale i mostů a tunelů, zvyšuje hodnotu hrubého domácího produktu. Jan Heller říká, že změna v ocenění komunikací je podobného rázu, jako kdyby se počítalo, na kolik dnes vyjde stavba Karlštejna. Jestliže Ředitelství silnic a dálnic má zpracované tabulky pro náklady na výstavbu dálnic a silnic první třídy, u dalších komunikací převedených do kompetence krajů nic podobného neexistuje. Přičemž do hrubého domácího produktu prý bude nutné zahrnout i reprodukční ceny polních cest.