Ropný gambit
Severoamerická Permská pánev je území o velikosti zhruba tří Českých republik na pomezí amerických států Texas a Nové Mexiko. Nebyla by ničím zajímavá nebýt toho, že je plná ropy. Doslova plná – kdyby byla samostatným státem, stala by se čtvrtým největším producentem ropy na světě. Největším tamním těžařem je Chevron, jeden z pohrobků Standard Oilu rodiny Rockefellerovy, na žebříčku největších firem světa Fortune 500 číslo jedenáct. Dvojkou je Occidental Petroleum (na žebříčku číslo 167), jedenáctý největší objem těžby má Anadarko (na žebříčku číslo 237).
Šéfk a Occidentalu Vicki Hollubová vsadila na tamní obrovské břidlicové pole (při současném tempu těžby by mělo vystačit na nejméně 20 let) a rozhodla se převzít konkurenta Anadarko. Occidental by se stal v oblasti jedničkou a vyhoupl by se k samotné špičce největších světových ropných firem.
Smůla byla, že totéž ví i vedení Chevronu. Když proto Hollubová a její Occidental předložily vedení Anadarka návrh na převzetí za zhruba 30 miliard dolarů, okamžitě se objevil Chevron, firma podstatně větší, s protinabídkou. Ta obnášela 33 miliard dolarů – a co víc, vše v hotovosti, kdežto Occidental by byl musel získat kapitál vydáním nových akcií.
Hollubová spočítala, kolik peněz má Occidental k dispozici, a rozjela se do Omahy za megainvestorem Warrenem Buffettem, aby jí pomohl pakatelem: deseti miliardami dolarů. Na oplátku mu nabídla akcie s garantovanou roční dividendou ve výši osmi procent. Během jediné hodiny byli domluveni (Buffettovi se nedivíme, protože na rozdíl od Occidentalu mu může být srdečně jedno, co se bude dít s cenami ropy).
Proč zvolil management tuto cestu, jistě pro firmu nákladnější, než by byla emise nových akcií? Protože na získání potřebných deseti miliard dolarů by firma musela vydat akcie přesahující objem 20 procent současné hodnoty firmy. K tomu by ovšem podle firemních pravidel potřebovala souhlas akcionářů, a ti by nejspíš nesouhlasili. A tak Hollubová a její lidé nařízení prostě obešli. De iure je to v pořádku, de facto – těžko říct. Akcionář Occidentalu (a postrach managementů po celé Americe) Carl Icahn již také slíbil, že Occidental zažaluje.
Kryptoproblém jménem Kik
Ne, není řeč o německé firmě s levným textilem, nýbrž o Kik Interactive, kanadském technologickém startupu, který se rozhodl prorazit díru do světa službou Kik Messenger (zhruba jako WhatsApp). Nikdy jste o ní neslyšeli? To je součást našeho příběhu.
Kik je na světě od roku 2010. Po sedmi letech skončila firma na mizině. Rozhodla se být inovativní a vydala bilion (sic!) kryptomincí jménem kin, což jí vyneslo sto milionů dolarů. Těmi financovala svůj další provoz, ačkoli nikterak úspěšně; dnes čítá objem „kinového“ trhu pouze asi 17 milionů dolarů.
Co hůř, do věci se vložila Komise pro obchod s cennými papíry (SEC). Že prý Kik při zavádění kinu nerespektoval pravidla trhu, jejž SEC reguluje, a že Kik musí vybrané peníze vrátit.
Kdo nahradí věštce z Omahy: Buffett naznačil, komu předá miliardové impérium
Nechte nás být, ohradil se (zhruba) Kik. My jsme tady vytvořili decentralizovaný ekosystém, jejž nikdo nevlastní a jehož pomocí lidé kupují i věci zcela mimo naši firmu. Podívejte se, kryptoměnu kin používá na třicet aplikací, které sestrojili lidé mimo Kik. Kin tedy naprosto nespadá do vaší kompetence, milá komise.
Kdepak, opáčila komise. Vy jste vydali věc, která se chovala jako cenný papír, na trh jste ji uvedli jako spekulativní investici pro ne zvlášť vybíravé klienty a její prodej vám umožnil přežít. Takže nekecejte.
Vtip je v tom, že technicky vzato jsou pravdivé obě verze. Kanadským kryptomilionářům to však podle všeho nebude nic platné.
Špička, nebo ne?
Tatranku a tatranský čaj si nejspíš nespletete, ale neříkejte, že jste někdy nekoupili omylem něco, co se jmenovalo podobně jako to, co jste skutečně koupit chtěli. K oblastem, v nichž je nutno našlapovat obzvlášť obezřetně, patří v samoobsluze třeba kosmetika; na kapitálových trzích je takových zrádných míst moře.
Představte si, že chcete koupit ERCOT North 345 KV Real-Time Off-Peak Daily Fixed Price Future, což je kontrakt na budoucí prodej elektřiny v době mimo špičku. Jak obtížné je namísto toho ve fofru koupit ERCOT North 345 KV Real-Time Peak Daily Future, což je totéž, ale jde o elektřinu ve špičce?
Obchodníci, lidé zaneprázdnění a zkušení, proto nečtou celý název produktu. O co jde, poznají rovnou podle ceny. Elektřina ve špičce stojí okolo 72 až 73 dolarů za megawatthodinu, kdežto mimo špičku její cena klesne pod třicet dolarů. Každý, kdo má s řečeným trhem co společného, to dobře ví.
V případu, jejž zmiňuje finančnický bulletin Money Stuff agentury Bloomberg, si tohoto efektu všiml i jistý Jonathan Alexander, obchodník u firmy Macquarie Energy. A vymyslel prima fígl – prodával elektřinu mimo špičku, takto řádně pojmenovanou a označenou, za cenu o maličko nižší, než se prodává elektřina ve špičce.
Dopadlo to přesně tak, jak očekáváte. Většina lidí si přečetla název řečeného produktu (kde stojí „elektřina mimo špičku“) a maximálně si poklepala na čelo, proč někdo prodává energii třiapůlkrát předraženou. Našlo se však i dost těch, kteří koukli rovnou na cenu, řekli si, jejej, to je ale výhodná cena – a nakoupili, protože je ani nenapadlo celý název louskat. A Alexander měl vyděláno.
Naštěstí pro ně na ICE existuje mechanismus, který takový omyl umí vyřešit. A Alexander (od firmy musel odejít, ale jinak dostal pouze pokárání od burzy) později řekl, že léčku nastražil jen proto, aby takové řešení bylo snadnější a rychlejší. Co ho k tomu vedlo? Inu, co asi – zaměnil jednou ve fofru elektřinu ve špičce za elektřinu mimo špičku i bez léčky.
Generátor daňové úlevy
Podruhé je v hlavní roli Warren Buffett, jen tentokrát nevydělal (ale bylo to o kousek). Řeč je o daňové úlevě na pořízení a provoz mobilního generátoru elektrické energie (používá se na festivalech a dalších venkovních radovánkách). Úlevu poskytuje americká federální vláda, a sice ve výši 110 procent. Znamená to, že za každou stokorunu vynaloženou na koupi generátorů zaplatíte o 110 korun méně na dani z příjmu.
Firma DC Solar přišla s tím, že bude generátory vyrábět a provozovat ve velkém. Mimo jiné za tím účelem vybrala 340 milionů dolarů od Buffettova investičního kolosu, firmy Berkshire Hathaway. Později však vyšlo najevo, že DC Solar žádné generátory nevyrábí a že celá konstrukce funguje jako variace na princip letadla či Ponziho schématu, v němž peníze nových investorů předstírají, že jsou výnosy z deklarované činnosti.
Buffett tak přišel nejméně o 34 milionů dolarů (spíš však o několikanásobek této částky), což nejspíš přežije. Ptáte-li se však, proč si lidé v Berkshire Hathaway lépe nepohlídali, do čeho investují, odpověď je neobvyklá: protože měli velmi dobrý důvod nezjišťovat, jestli náhodou DC Solar není podfuk. Všichni byli spokojeni – DC Solar měl vybrané peníze, které zbytečně neutrácel za nějaké generátory, a Buffettova firma měla své jisté ve formě daňové úlevy. Jediný, kdo přicházel zkrátka, byl berňák – ale zrovna v tomto případě na to přišel.
Vesnice (není) na prodej
Aby nebyla řeč jen o amerických podfukářích, je tu i pěkný příběh z Itálie. Snad všechny velké italské deníky otiskly v dubnu celostránkový inzerát, jímž starosta severoitalské alpské vesnice Esino Lario nabízel celou obec na prodej. Nejsou peníze, lidé se stěhují pryč, je to bída, uváděl text. „Je to smutné, ale rozhodli jsme se své nejcennější symboly prodat,“ citoval starostu britský deník The Guardian.
Cedule se jmény ulic byly k mání za 1250 eur za kus, poutní místo s kapličkou přišlo na 600 tisíc eur, radnice stála sotva třetinu a lavičky šly po 280 eurech za jednu plus jste měli k dispozici pěknou slevu – tři lavičky za cenu dvou. Nebylo divu, že se ozvali kupci z Německa a Ameriky, ale také z Íránu a Ruska.
Jediný háček to mělo: nebyla to pravda. Jak se o pár dnů později vysvětlilo na tiskové konferenci v Miláně, akci vymyslela PR firma místního poskytovatele internetu, jenž se tak chtěla domoci dotací na zavedení širokopásmového připojení do venkovských oblastí země. Co si o tom myslí lidé v těch vesnicích, které skutečně prodávají domy za jedno euro (ačkoli za různě komplikovaných podmínek), už noviny nepsaly. Nikdy o tom nepíšou. Slávu slíznou podfukáři jako v tomto textu.
Dále čtěte:
Buffettova Berkshire Hathaway ve čtvrtletí vydělala půl bilionu korun
Trump zkritizoval kryptoměny. Měla by se k nim vyžadovat bankovní licence, řekl
