Je čas na diskusi o nákladech a přínosech společné měny
Čeští ekonomové mají už jen necelé dva roky na to, aby odpověděli na otázku, zda a kdy má koruna překročit hranici a vstoupit do eurozóny. Srovnávání výhod národní měny s výhodami měnové zóny nás čeká již podruhé od roku 1992. Poněkud paradoxně může nyní téměř zapomenutá diskuse o společné česko–slovenské měně sloužit jako tréninkové kolo. Jejím hlavním přínosem bylo odhalení poučnosti evropské historie. Více než třicetileté úvahy o přínosech a nákladech eurozóny poskytly již v roce 1992 řadu vodítek a mohou nám pomoci strukturovat diskusi o budoucnosti koruny i dnes.
Studium evropské zkušenosti přináší několik podstatných závěrů. Není náhodou, že problematika měnových zón spadá do sféry politické ekonomie. Některé přínosy a náklady měnové zóny mají čistě politický charakter. Společná měna je například chápána jako pojistka zamezující nákladným obchodním válkám a mezinárodním konfliktům. Z tohoto příkladu je zřejmé, že politické přínosy či náklady se velmi obtížně vyčíslují a poměřují. Vždyť jaká je cena války, která se nekonala?
Jiné přínosy a náklady měnové zóny mají naopak čistě ekonomický charakter. Jejich analýzu je možno opřít o modelové propočty. Příkladem ekonomického přínosu společné měny je zvýšení dlouhodobého tempa růstu. Vyšší dlouhodobý růst může být v modelech generován odstraněním obchodních bariér, pro které funguje společná měna jako pojistka, nebo snížením transakčních nákladů, které je odvozeno přímo od zavedení společné měny. Empirické studie zatím nedokážou vzhledem ke krátkým časovým řadám plně podpořit závěry teoretických modelů, proto není ani vyčíslení ekonomických přínosů a nákladů jednoduché.
Zatímco porovnání přínosů a nákladů v ekonomické rovině nedává jasné závěry, v politické rovině je eurozóna pro členské země a pro země stojící na hranici a zvažující vstup výhodná. Přínos ze zavedení společné měny, která završuje politickou integraci, převažuje politické náklady v podobě částečné ztráty národní suverenity.
Dosavadní evropská zkušenost, která zdůrazňuje politické přínosy společné měny, předurčuje jako cílové řešení pro korunu vstup do eurozóny. Přes tuto předurčenost je důležité otevřít s dostatečným předstihem odbornou diskusi o ekonomicky nejvýhodnějším načasování vstupu. Pro diskusi o tom, kdy bude relativně nejpříznivější poměr mezi ekonomickými přínosy a náklady vstupu koruny do eurozóny, lze vyjít z přehledu v tabulce, která obsahuje úvahu o vývoji přínosů a nákladů v čase.
Potenciální přínosy vstupu koruny do eurozóny porostou pozvolna v čase. Naproti tomu potenciální náklady vstupu do eurozóny budou koncentrovány v konvergenčním období. Kvantifikovat dostatečně faktory, které určí rychlost poklesu potenciálních nákladů vstupu koruny do eurozóny v čase, je výzvou pro český ekonomický výzkum pro příští dva roky. Je třeba se soustředit na vyhodnocení stupně asymetrie externích šoků, které dopadají na českou ekonomiku vzhledem k šokům ovlivňujícím jádro budoucí rozšířené eurozóny, na analýzu specifických problémů české ekonomiky, na úroveň tržních vyrovnávacích mechanismů a sílu nástrojů hospodářské politiky.
V konvergenčním období se bude česká ekonomika odlišovat od eurozóny řadou specifických problémů. Je třeba prodiskutovat, zda tyto problémy nebudou vyžadovat odlišné nastavení parametrů měnové a kursové politiky, než jaké zvolí Evropská centrální banka. Jako příklad je možno uvést nutnost obnovy důvěry české veřejnosti ve finanční sektor. Není vyloučeno, že nižší důvěra české veřejnosti v kvalitu finančního zprostředkování bude vyžadovat vyšší úrokové sazby k dosažení stejné míry úspor jako v eurozóně. Obdobných strukturálních problémů existuje řada.
Potenciální náklady předčasného vstupu do eurozóny spočívají v tom, že ztráta domácí měnové a kursové politiky může znamenat nadměrnou zátěž pro vyrovnávací tržní mechanismy a pro zbývající nástroje hospodářské politiky. Pokud nebudou tržní mechanismy v době vstupu do eurozóny dostatečně rozvinuté, budou muset hospodářské politiky zmírňovat dopady strukturálních problémů, které se mohou projevit nadměrnou volatilitou reálných veličin (například výstupu a zaměstnanosti). Proto by měla přijít ke slovu včasná odborná diskuse na téma načasování vstupu koruny do eurozóny, která by pomohla nalézt nejméně nákladné řešení.
