Na hvězdičkách záleží

Luxusní hotely v Praze prosperují, těch s nižším standardem ubývá

O úspěchu nerozhoduje cena služby, ale kvalita. Alespoň tomu nasvědčují výsledky, jakých dosahují ubytovací zařízení v Česku, zejména v Praze. Zatímco pětihvězdičkových hotelů přibývá a obsazeností vysoce překračují průměrné ukazatele, těch méně luxusních ubývá, protože po nich klesá poptávka. Analytici předpokládají, že nabídka luxusních hotelů se i v dalších letech bude rozšiřovat. A přibudou i mimo metropoli. To je jedním z předpokladů, aby z cestovního ruchu v Česku mohly profitovat i regiony. V blízkosti většiny turisticky atraktivních lokalit zatím skupina návštěvníků nemá šanci na ubytování v nadstandardním zařízení. Developeři a hoteloví operátoři se až na výjimky do projektů v regionech pouštějí jen pomalu.

Dědictví socialismu.

Socialistické zřízení se v České republice v hotelovém průmyslu stále odráží. Česko má ve srovnání se západní Evropou zcela nevyhovující skladbu hotelů, která je pozůstatkem minulé éry. Tehdy převládaly hotely odpovídající maximálně tříhvězdičkovému standardu. „Český turista si nemohl lepší dovolit a ve většině případů neměl ani přístup do luxusnějších hotelů, které byly stejně jen v Praze nebo v Karlových Varech,“ říká Tomio Okamura, člen prezidia Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. „Po revoluci si hodně lidí otevřelo malý hotel nebo penzion na okraji Prahy a očekávali, že zbohatnou. Takovéto podnikání ale bylo záležitostí zhruba na deset let. Nyní musí standard zvýšit, nebo hotel zavřít. Domnívám se ale, že dnes se již nenajdou turisté, kteří by neměli peníze a museli bydlet v penzionu někde na okraji města,“ dodává Okamura. Ještě v roce 1992 bylo v celé České republice pouze 1132 hotelů a penzionů, na konci loňského roku se toto číslo zvýšilo na 7608. Nadbytek levnějších ubytovacích zařízení a nedostatečná nabídka nadstandardních je znát i ve statistických údajích. Zatímco v patnácti původních členských zemích EU je vytíženost hotelů 61 procent, v Česku je to necelých 36 procent. Situace se mění jen pozvolna. Turisté přijíždějící do Česka jsou ale zvyklí na vyšší standard služeb, což se týká nejen západoevropské klientely, ale i Poláků, Slováků a také Čechů. Hotely, které nedosahují určitého standardu, nemají klientelu a krachují.

Nejdřív ve skupině, pak sami.

Česká republika je pro západních turisty atraktivním a také zcela bezpečným cílem. „Vývoj návštěvnosti jakékoliv destinace je stejný. Nejprve přijíždějí turisté ve skupinách, protože si nejsou natolik jistí, aby cestovali sami. Individuálně cestují návštěvníci až v další vlně,“ říká Okamura. Dnes do Česka přijíždějí tři čtvrtiny turistů individuálně a jen jedna čtvrtina organizovaně. „Jako poslední objevuje danou zemi nejbohatší klientela, a ta hledá i odpovídající nocleh,“ vysvětluje Okamura. Rostoucí poptávka po nadstandardním ubytování má i další důvod. Souvisí s rozvojem letecké dopravy a zlevněním mezinárodních letů. „Lidé platí méně za cestu do vybraných destinací, a tím pádem jsou ochotni více utratit za ubytování a restaurace v místě pobytu,“ říká Stewart Coggans, ředitel CB Richard Ellis Hotels pro střední a východní Evropu. Na zájem o luxus reagují i developeři a provozovatelé ubytovacích zařízení. V roce 2001 bylo v Česku pouze deset pětihvězdičkových hotelů a 144 čtyřhvězdičkových, ke konci loňského roku to bylo již 34 hotelů v nejvyšší kvalitě a 252 těch, jejichž standard dosahoval čtyř hvězdiček. Největší koncentrace těchto přepychových „ubytoven“ je v Praze. V české metropoli mají turisté na výběr z 26 pětihvězdičkových a 89 čtyřhvězdičkových hotelů. „V loňském roce bylo v Česku nově otevřeno sedm pětihvězdičkových hotelů a třináct čtyřhvězdičkových. Naopak meziročně se o 145 snížil počet levnějších zařízení do tří hvězdiček,“ upřesňuje Okamura. Zájem návštěvníků ubytovat se tam, kde nabízejí nejvyšší počty hvězdiček, dokládají údaje o obsazenosti pokojů. Ta u pětihvězdičkových a
čtyřhvězdičkových hotelů, v nichž hosté za přespání platí od 150 do tří set eur, překračuje padesát procent, zatímco v levnějších zařízeních jsou lůžka obsazena jen z přibližně 31 procent.

Ohvězdičkovaná Praha.

Pražský trh s ubytováním v nejvyšší kvalitě se letos rozrostl o Mandarin Oriental Hotel na Malé Straně. Česká metropole se zařadila mezi čtyři města v Evropě, kde jej provozovatel otevřel. Před kolaudací je pětihvězdičkový hotel Thalia v centru Prahy na rohu Národní třídy a ulice Karoliny Světlé. V roce 2009 bude zprovozněn pětihvězdičkový hotel Le Méridien v Praze na Senovážném náměstí. Ubytovací zařízení stejného standardu bude otevřeno po rekonstrukci bývalého sídla ministerstva vnitra v blízkosti Obecního domu. Budovu získal ve výběrovém řízení provozovatel hotelů, společnost Tulip Inn Prague Terminus. Ta chce objekt přestavět na hotel se 170 pokoji. Celkové investice dle odhadů dosáhnou přibližně 300 milionů korun. Čtyřhvězdičkový hotel by měl vzniknout z Měšťanské besedy ve Vladislavově ulici, kde dříve sídlila televize Nova. Letos byl otevřen čtyřhvězdičkový hotel Marriott Courtyard v multifunkčním objektu Luxembourg Plaza v blízkosti stanice metra Flora.

Přibylo i butiků.

Mezi nadstandardní a luxusní ubytovací zařízení se řadí i takzvané butikové hotely, které mají sice omezenou kapacitu pokojů, svým hostům ale nabízejí jedinečnou atmosféru, špičkový design a osobní přístup. „Tyto hotely vznikají vždy v dobře poznané destinaci a jsou určeny hlavně pro individuální turisty,“ říká Tomio Okamura. Příjmy z těchto hotelů prý ale nikdy nebudou výrazněji ovlivňovat cestovní ruch. „Pro cestovní kanceláře bude vždy výhodnější vybrat velké hotely, které poskytují zajímavé ceny a které nabízejí všem stejné podmínky v ubytování,“ tvrdí Okamura. Navíc prý většina turistů požaduje bazén, fitness centrum a restauraci s barem. „Malé butikové hotely nemají na všechna tato vybavení dostatek prostoru,“ dodává Okamura. Přesto je paleta butikových hotelů v Praze již poměrně pestrá. Návštěvníci, kteří zavítají například do hotelu Aria na Malé Straně, se mohou ubytovat dle svého hudebního zaměření. Každý pokoj je totiž věnován jednomu hudebnímu skladateli od vážné hudby až po jazz. Do hotelu Josef na Starém Městě zamíří příznivci architektky Evy Jiřičné, která je autorkou designu interiéru. Nový hotel 987Prague, který získal mezinárodní označení Designhotels collection, se nachází v rekonstruovaných prostorách bývalého činžovního domu nedaleko pražského Hlavního nádraží. Jeho hosté mají možnost seznámit s největšími esy ve světovém designu. V recepci hotelu jsou umístěny židličky Tulip od Aera Saarinena a křeslo Brno od Mieseho van der Rohe, v pokojích je instalován nábytek od Arna Jacobsena a koupelnové baterie od Philippa Starcka. V ulici Politických vězňů byl nedávno otevřen další designový hotel Yasmin. Je ještě originálnější, vedle značkových kousků je tu nábytek a dekorace, které přímo na míru vytvořilo studio Mimolimit českých designérů Barbory Škorpilové a Jana Nedvěda. Orientální atmosféru evokuje hotel angelo na Smíchově, který byl zprovozněn v červnu. Vedení hotelu tvrdí, že japonský styl přitahuje hlavně klienty z Asie.

Nastavení laťky.

Zástupci realitních společností i odborníci na cestovní ruch se shodují v tom, že na pražském trhu s luxusními hotely místo pro další projekty stále je. „Věřím, že v Praze je silný trh pro luxusní pětihvězdičkové hotely, a jsou o tom přesvědčení také hoteloví operátoři,“ míní Stewart Coggans z CB Richard Ellis Hotels. „Pro vývoj na trhu s ubytováním v nejvyšším standardu bylo důležité otevřenení hotelu Four Seasons. Od té doby je nastavena laťka skutečného luxusu. Cena za pokoj v tomto hotelu je dnes dvojnásobná proti například Intecontinentalu. Trh rozhodl, kdo je lepší, jinak by tyto sumy klienti neplatili,“ říká Ivan Chadima, jednatel společnosti Targa, provozující hotely. „Doufám, že až se dostaneme do bodu, kdy luxusních hotelů bude tolik, že je trh již nebude absorbovat, nebudou jejich provozovatelé snižovat ceny a podbízet se,“ konstatuje Chadima. „Myslím, že Praha je příliš levná, ceny jsou o polovinu nižší než v jiných evropských městech. V Paříži není možno přespat v hotelu za sedmdesát eur. Pokud ano, pak jen ve skutečně špatném hotelu. To samé se týká například Mnichova,“ dodává. Developeři počítají s tím, že se jim investice do ubytovacích zařízení v hlavním městě vyplatí. „Je těžké předvídat, kolik se bude do výstavby hotelů v Praze investovat, protože se mění stavební náklady projekt od projektu. Odhadoval bych, že v letošním roce to bude 175 až 200 milionů eur na výstavbu hotelů v centru Prahy,“ tvrdí Stewart Coggans.

Mrtvý bod.

Přestože centrum Prahy i nadále plní davy cizinců, došlo letos k negativnímu jevu, který rovněž dokreslují statistická data. Do České republiky sice přicestovalo za první polovinu letošního roku více než 2,9 milionu turistů, což představuje meziroční nárůst o čtyři procenta, poprvé od roku 1989 ale ubylo zahraničních návštěvníků mířících do Prahy. „Ve srovnání s první polovinou loňského roku do české metropole zavítalo o 2,4 procenta návštěvníků méně,“ upřesňuje Tomio Okamura. Problém je o to závažnější, neboť do Prahy míří šedesát procent turistů, kteří překročí české hranice, a z Prahy pochází osmdesát procent celkových příjmů z cestovního ruchu. „Dostáváme se do mrtvého bodu,“ tvrdí Okamura. Evropská klientela, která měla zájem prohlédnout si pražské památky, tak již učinila. Je sice pravda, že počty turistů z mimoevropských destinací, jako jsou Spojené státy, Japonsko nebo Čína, rostou dvouciferným tempem, jejich množství přesto nemůže vyplnit chybějící evropské turisty. V porovnání s vyspělými západoevropskými státy také zanedbáváme domácí klientelu a až příliš se soustřeďujeme na tu zahraniční. „Příliv cizinců vždy okamžitě reaguje na pokles jejich domácí ekonomiky. Měli bychom se proto více zaměřit na české hosty,“ domnívá se Zdeněk Šafařík, ředitel hotelového řetězce Orea.

Doma jsou rezervy.

Právě domácí turisté a návštěvníci ze sousedních zemí tvoří pro cestovní ruch v každém státě největší potenciál. „Co se týká Čechů, Poláků a Slováků, máme ještě ohromnou rezervu,“ říká Tomio Okamura. Očekává, že v horizontu přibližně deseti let nahradí tato skupina snižující se příliv turistů ze západní Evropy a křivka návštěvnosti Prahy opět poroste. „Nyní jsme ale v situaci, kdy si tuzemští návštěvníci a lidé z východní Evropy Prahu kvůli evropským cenám ještě dovolit nemohou a turisté ze západní Evropy zde již byli,“ říká Tomio Okamura. Navíc situaci Prahy v posledních letech zachraňovali nájezdy britských turistů nízkonákladovými aerolinkami. „Cílem těchto cest však byl pouze levný alkohol a dívky,“ konstatuje Okamura. V letošním roce statistiky zaznamenaly až dvouciferný pokles britských turistů. „Přišli na to, že levněji je při srovnatelné kvalitě v pobaltských republikách, například estonském Tallinu, kam okamžitě nízkonákladové letecké společnosti přesměrovaly své linky z britských ostrovů,“ tvrdí Okamura.

Směr regiony.

Odborníci na cestovní ruch zdůrazňují, že klientelu ze západní Evropy je nutné přilákat do Prahy znovu. Možnou záchranou mají být české regiony, kam by turisté mohli po krátkém pobytu v hlavním městě zavítat. Tam ale zatím chybí potřebná infrastruktura. „V drtivé většině není u památkových rezervací ani jeden čtyřhvězdičkový hotel, jen někde najdeme tříhvězdičkové,“ říká Okamura. Pokud již hotely v těchto místech jsou, nelze v nich kvůli nedostatečné kapacitě ubytovat skupinu. Právě proto dnes turisté, kteří mají zájem vidět z Česka více než Prahu, většinou regiony pouze projíždějí. Přínos do obecních pokladen nebo místním podnikatelům je tedy velmi omezený. „Navrhoval jsem řešení v podobě investičních pobídek. Každý podnikatel, který by postavil například čtyřhvězdičkový hotel v památkové rezervaci, by dostal příspěvek na každé vytvořené pracovní místo. Jinak cestovní ruch v regionech nerozhýbeme,“ domnívá se Tomio Okamura. „Věřím, že největší příležitost v regionálních městech mají tří a čtyřhvězdičkové hotely,“ říká Stewart Coggans z CB Richard Ellis Hotels. I on připouští, že návštěvníci dnes nemají mimo Prahu na výběr z velkého množství hotelů nabízejících služby obvyklé v evropských regionálních městech. Výjimek je zatím jen pár. „Například v Plzni se v roce 2007 otevře hotel Courtyard by Marriott se 195 pokoji,“ upřesňuje Coggans.
Následovat by měly další řetězce. „V Praze jsou nyní hojně zastoupeny hlavní hotelové řetězce, ale tyto značky mají množství dalších značek, které pod ně spadají, obvykle z kategorie dvou, tří a čtyřhvězdičkových hotelů,“ říká Coggans. Právě tento druh provozovatelů ubytovacích zařízení by mohl usilovat o vstup na regionální trh. Konkrétním případem, jak uvádí CB Richard Ellis, je Rezidor SAS, který provozuje čtyřhvězdičkový Radisson hotel v blízkosti Václavského náměstí a rád by představil v České republice tříhvězdičkový hotel Park Inn. Dalšími adepty pro mimopražskou expanzi jsou Intercontinental se svou značkou Express by Holiday Inn nebo již zmíněný Courtyard by Marriott. Pozadu nezůstanou ani domácí podnikatelé. Cimex Invest, manažerská společnost koncernu Cimex, jehož součástí je i největší tuzemský provozovatel hotelů Orea Hotels, na začátku roku zveřejnila, že chce do svých hotelů, které se až na jeden nacházejí v českých regionech, investovat v dohledné době až jednu miliardu korun. „Jde patrně o největší jednorázovou sumu, kterou česká firma vloží do rekonstrukce a modernizace ubytovacích zařízení v Česku,“ říká Zdeněk Šafařík, ředitel hotelového řetězce Orea. Zlepšit svůj standard by měly například hotely v Mariánských Lázních nebo v Krkonoších. Orea se také chystá rozšířit síť hotelů, které provozuje. Leto se zaměřila hlavně na jižní Čechy. „Očekáváme, že právě tam bude mířit movitější klientela, proto jsme se soustředili zejména na čtyřhvězdičkové hotely,“ říká Šafařík. Orea bude nově provozovat luxusní hotel v Táboře, Českém Krumlově nebo Třeboni. Podnikatelé v cestovním ruchu, developeři a provozovatelé hotelů v Česku mají tedy naději, že více hvězdiček v regionech přitáhne do Česka, a znovu i do Prahy, turisty, kteří si budou moci dovolit zaplatit ubytování v luxusních hotelech.

Praha v první desítce Pořadí evropských měst podle počtu turistů

1. Londýn 2. Paříž 3. Řím 4. Madrid 5. Berlín 6. Praha 7. Barcelona 8. Vídeň

Pramen: Asociace českých cestovních kanceláří a agentur

Příliš cizinců Podíl domácích turistů v evropských městech (v procentech)

• Londýn 30

• Paříž 35

• Řím 30

• Madrid 55

• Berlín 65

• Barcelona 20

• Vídeň 20

• Mnichov 60

• Praha 10

Pramen: Asociace českých cestovních kanceláří a agentur