Klaus si může dovolit luxus hraničních názorů, říká premiér
EURO: Jak se podle vás změnila evropská politika ODS od té doby, co jste se stal jejím předsedou? TOPOLÁNEK: Politika ODS se nezměnila vůbec. To, co vy možná vnímáte navenek a co je celkově zploštěné vidění médií, se týká politiky vlády. To ale není vláda ODS. Jsem premiérem koaliční vlády. Jako předseda ODS mohu mít své názory, ale zásadně respektuji koaliční smlouvu. I mandát vlády pro jednání Evropské rady, která se zabývala novou smlouvou pro Evropu, byl jasně daný. Zdaleka to nebylo to, co by ODS prosazovala, kdyby měla 51 procent hlasů v Poslanecké sněmovně. Byl to kompromis, který byl vyjednaný s jednou politickou stranou, která byla ochotná akceptovat ústavní smlouvu - tedy KDU-ČSL, a s další, jejíž názory jsou v tomto smyslu možná ještě více proevropské - tedy Stranou zelených.
EURO: Není tedy žádný rozdíl mezi eurorealistou Václavem Klausem a vámi? TOPOLÁNEK: Domnívám se, že není téměř žádný. Rozdíl je pouze v tom, že prezident Václav Klaus je persona stojící nad stranami. Má poměrně malé pravomoci. Může si dovolit luxus jasně definovaných nebo hraničních názorů, kterými vyvolává evropskou i světovou diskusi. Já se prostě navenek mohu od oněch názorů lišit, neboť - znovu opakuji - striktně dodržuji koaliční smlouvu, přestože jsou moje názory určitě bližší těm Klausovým.
EURO: Domníváte se, že by Evropská unie měla hrát jako celek významnější roli ve světě při řešení krizí? Tím myslím nejen ve světové ekonomice, ale třeba i v mezinárodní politice. TOPOLÁNEK: Zatím vše, co Evropská unie při řešení krizí dělala, se podobalo buď selhání, nebo fatálnímu selhání. Po nedávné diskusi se srbským prezidentem Borisem Tadičem bych připomněl tápání EU při řešení konfliktu na Balkánu a rozpadu Jugoslávie. Tam onu situaci Evropská unie naprosto fatálně nezvládla. Řekl bych, že se nyní svým postojem blíží k problému na Balkáně číslo dva. Pokud jde o bezpečnost naší země, věřím, že nám Evropská unie má a může poskytovat určité garance. Ve své kanceláři mám tři vlajky - českou, Evropské unie a také NATO.
EURO: To prezident Klaus asi nemá… TOPOLÁNEK: Věřím na kolektivní bezpečnost v rámci NATO. Role Evropské unie je komplementární například při budování mírových jednotek. V tomto smyslu bych si moc přál, aby zahraniční politika EU byla čitelnější a mnohem zásadnější a pomáhala v rámci euroatlantické civilizace NATO i Spojeným státům. Unie se však zatím nebyla nikdy schopná na něčem takovém shodnout. A zcela zásadní je, že naše politická reprezentace nikdy nepřipustí, aby byl náš zahraničněpolitický postoj vynucován. Nemůžeme přece nikdy souhlasit třeba s postojem Francie k jednání Světové obchodní organizace. A ač by to bylo záhodno, Evropská unie nemá a podle mne v dohledné době ani nebude mít společnou zahraniční a bezpečnostní politiku v tom smyslu, jak jste se mě na to ptal.
EURO: Myslím, že určitý názorový rozdíl oproti Václavu Klausovi tady je, protože vy říkáte, že určitý smysl by to mělo, byť to není reálné. TOPOLÁNEK: Odmítám vést tento rozhovor jako takový, který má vytvářet konfrontaci mezi Mirkem Topolánkem a Václavem Klausem. Na tu rétoriku nepřistupuji.
EURO: Mě zajímá vývoj v ODS. TOPOLÁNEK: ODS se vyvíjí dobře. Buď se budeme bavit o vládní politice či té ODS nebo o rozporech mezi Klausem a Topolánkem. Nemůžeme dělat všechno najednou a vydávat to za jeden přístup. To, co tady prezentuji, je přístup předsedy vlády. Budete-li se mnou dělat rozhovor jako s předsedou ODS, pak bude mít jiný charakter.
EURO: Dobře. Přece jen bych se však zeptal ještě na jednu otázku, která se týká ODS. Určitý posun v této straně možná souvisí s tím, že nový prvek do její evropské politiky vnesli hejtmani, kteří mají zájem efektivně využívat evropské peníze. To by mohlo mít v konečném důsledku vliv i na politiku vlády. Co si o tom myslíte? TOPOLÁNEK: Velmi silně pochybuji o tom, že by proces regionalizace EU mohl být prospěšný. Pochybuji i o tom, že by zrovna hejtmani za ODS tento prvek razili. To, že oni mají své vlastní zahraniční aktivity - vytvářejí spojenectví s některými regiony, svůj region představují v jiných a snaží se čerpat peníze ze strukturálních fondů -, nemá zásadní vliv na naši zahraniční politiku. Ani na tu politiku, kterou osobně stejně jako tato vláda už nepovažuji za zahraniční. Proto jsme zřídili funkci místopředsedy vlády pro evropské záležitosti.
EURO: Vzpomínám si, že když jste obhajoval vládní reformní batoh, vyzýval jste hejtmany, aby si uvědomili, že je ohrožen příliv evropských peněz. Předpokládal jste tedy, že o ty peníze velmi usilují. TOPOLÁNEK: Řekl bych to ještě mnohem brutálněji a myslím, že to hejtmani vědí. Kdyby nebyl schválen onen vládní balík stabilizačních opatření, pak by nebyl sestaven rozpočet. Kdyby nebyl sestaven nebo schválen rozpočet, pak by byly ohroženy obecní a krajské rozpočty a čerpání evropských fondů. To není žádné vydírání, ale konstatování faktu. Hejtmani a starostové musejí být první, kdo má zájem o schválení řádného rozpočtu a nejlépe o ten první neplýtvavý.
EURO: Vezměme si aktuální případ, kdy se řešilo čerpání evropských peněz na ministerstvu školství. V jednu chvíli jste zmínil, že se kraje příliš těšily na penězovody, které k nim povedou. TOPOLÁNEK: Mluvil jsem o některých politicích a hráčích. Neříkal jsem kraje. Řekl jsem, že se někteří politici, poslanci a lobbisté těšili, že budou ovládat penězovody do krajů. To, že se znovu na některé rozpočty napojují lidé, jako jsou Martin Bajer (bývalý neformální poradce lidoveckého ministra životního prostředí Libora Ambrozka - pozn. red.) nebo Jaroslav Tvrdík, přece nemůže uklidnit vůbec nikoho. To, že dnes na ministerstvu školství sedí jeden z lobbistů Jaromír Soukup jako náměstek, který má o těchto penězích rozhodovat, to také nemohou všichni vnímat jako pozitivní. Bouře se rozpoutala především proto, že najednou do připravených schémat vklouzli lobbisté, kteří by fakticky mohli některé plány krajů zhatit. Proto se kraje ozvaly a byly jedním z kritiků současného vedení ministerstva školství.
EURO: Před časem se mluvilo o tom, že vaše vláda by měla být vládou českého předsednictví v Evropské unii. Řekl byste to dnes takto? TOPOLÁNEK: Moje vláda bude vládou českého předsednictví. Jsou tam pouze dvě rizika. Tím prvním je, že tato vláda už v roce 2009 nebude existovat. Toto riziko však v této chvíli nevidím vysoké. Druhé riziko vyplývá z nového institucionálního uspořádání, které bude dáno případnou novou evropskou smlouvou. Podle návrhu nové smlouvy se předpokládá výrazně nižší postavení premiéra předsedající země. Počítá se s vytvořením funkcí prezidenta EU a vysokého představitele pro bezpečnost a zahraniční politiku. Patříme však k zemím, které očekávají, že to nastane nejdříve v červnu 2009. Kdybych o tom chtěl žertovat, pak řeknu, že to může dopadnout tak, že Mirek Topolánek bude předávat tuto funkci třeba Tonymu Blairovi. Každopádně jsme vládou, která připravuje české předsednictví a chystá se, že bude v prvním pololetí 2009 spravovat záležitosti EU.
EURO: Myslel jsem otázku trochu jinak: Lze označit za klíčový charakteristický rys vaší vlády to, že jde o vládu českého předsednictví? Protože to by ukazovalo, že tato priorita je vyšší než jiné. TOPOLÁNEK: Nepochybně. Jsme první vláda, která provedla několik věcných a institucionálních opatření, jež této větě nejen dávají za pravdu, ale i sdělení skutečný obsah. Zřídili jsme post místopředsedy vlády pro evropské záležitosti, čímž jsme nejen ukázali na důležitost českého předsednictví, ale také jsme jeho přípravě zajistili řízení, vedení, které bylo do té doby naprosto roztříštěné. Vláda nyní řeší záležitosti spojené s přípravou předsednictví na ministerské, nikoli náměstkovské úrovni. Myslím, že se nám podařilo vtisknout českému předsednictví i určitý marketingový ráz. Našli jsme heslo předsednictví, které vyjadřuje nejbytostnější české zájmy - Evropa bez bariér. To je za prvé odstranění všech bariér v rámci jednotného vnitřního trhu. Druhá dimenze toho hesla je dána psychologicky, neboť odmítáme tendenci takzvaného tvrdého jádra zemí EU nějakým způsobem diskvalifikovat později přistoupivší země. A třetí dimenze je vnější. Jde o odstraňování bariér, které brání dalšímu rozšiřování unie.
EURO: Není určitým rizikem, že při odstraňování bariér asi nebude možné během českého předsednictví ničeho zásadního dosáhnout? Směrnice o službách je hotová… TOPOLÁNEK: Směrnice o službách není hotová. Směrnice o službách je zfušovaná, zmanipulovaná, řekl bych velice plochá.
EURO: Nebude ochota ji měnit. TOPOLÁNEK: Budeme se však o to muset pokoušet. Nechceme však přinášet žádnou revoluci, nemáme ambice rozbourat svět. Chceme, abychom kromě zvládnutí agendy, která nám bude dána, zanechali zcela zřetelný otisk českého předsednictví. Témata našeho předsednictví však budou také vyplývat z diskuse s Francouzi, kteří předsedají před námi, a Švédy, jež mají od nás předsednictví přebírat. Nicméně český přínos se kromě otázek konkurenceschopnosti, čtyř základních svobod (včetně volného pohybu služeb - pozn. red.) a liberální obchodní politiky bude samozřejmě točit i kolem dalších tematických okruhů, o nichž budou jednat ministři EU v jednotlivých českých regionech. Mezi tato témata patří energetika, revize evropského rozpočtu, případně reforma společné zemědělské politiky. Musíme být schopní to zvládnout organizačně i z hlediska úspěšné reprezentace České republiky. O tom českém otisku, přínosu, budeme dále diskutovat. Máme na to ještě dost času.
EURO: Zmínil jste evropský rozpočet. Půjde česká vláda na tato jednání s cílem snížit podíl výdajů na zemědělství? TOPOLÁNEK: Tento náš cíl je celkem jasný. Poslední prohlášení francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho dokonce přinášejí jistou naději, že už francouzské předsednictví dá této diskusi ráz. Tlak na změny je v EU enormní nejen z české strany.
EURO: Ale není to tak, že Sarkozy sice na jedné straně naznačuje určité možnosti změny v dotacích pro zemědělce, ale na druhé chce ještě silněji chránit evropský trh? TOPOLÁNEK: Samozřejmě že to tak je. Celé pnutí v Evropské unii je vyvoláno hlavně střetem zemí závislých na zemědělských dotacích s těmi, které logicky mají celkově liberálnější pohled na jednotný vnitřní trh.
EURO: Česká vláda dosud dávala najevo, že by chtěla, aby se vše kolem nové evropské smlouvy vyřešilo ještě před českým předsednictvím. Pokud se tak nestane, doplatí na to české předsednictví? TOPOLÁNEK: Česká delegace na posledním summitu EU měla v souladu s mandátem vlády připravené dvě varianty. Oficiálně preferovala variantu, podle níž by se vše dojednalo před rokem 2009, aby naše předsednictví nebylo touto otázkou zatíženo. Byli jsme však připraveni i na variantu, že se celý problém odsune. Bylo třeba mít tuto možnost v záloze pro případ, že by některé země stále úporně hájily dřívější návrh ústavní smlouvy.
EURO: Jaké budeme žádat změny, pokud jde o poslední návrh evropské smlouvy - označené jako reformní smlouva? TOPOLÁNEK: Budeme se chovat korektně. Chceme přesné naplnění mandátu Evropské rady z června tohoto roku. Kdyby nicméně některé země chtěly výrazně proti našemu mínění posunovat mandát Evropské rady, byli bychom velmi silně proti. Pojedeme na jednání o nové smlouvě jako psi obranáři. Budeme paradoxně hájit i věci, které nejsou úplně v našem zájmu. Důležité je pro nás hájit princip, podle něhož to, co bylo dojednáno, platí.
EURO: V Česku se ze strany některých pravicových komentátorů ozvala kritika, že jste v červnu ustoupili až příliš. Z návrhu nové smlouvy se sice odstranily některé symboly, jako hymna či slovo ústava, ale jinak podle této interpretace zůstal text ústavní smlouvy víceméně zachován. TOPOLÁNEK: Tomu se musím zasmát. Tito pravicoví komentátoři - a musím dodat takzvaní - považovali před dvěma, možná dvěma a půl lety za jisté, že ústavní smlouva bude schválená v podobě, v níž byla navržena. To, že se vůbec podařilo koncept ústavní smlouvy shodit ze stolu, je maximum možného. Pokud ti komentátoři mají pocit, že tato vláda postupovala chybně, ať se podívají na její složení. Znovu zopakuji, že dvě strany z koaličního tria by schválily ústavní smlouvu ve znění, v němž byla připravena. ODS se podařilo dostat mandát vlády do takové podoby, že jsme se mohli zařadit mezi země, jako jsou Británie, Nizozemsko a Polsko. To považuji za dokonalé využití situace, protože už dnes by situace byla jiná. V Británii už není Tony Blair, ale Gordon Brown, a v Polsku je situace velmi turbulentní. A těm čtyřem zemím musely ostatní státy v červnu v Bruselu ustoupit.
EURO: Proč se vaše vláda společně s Českou národní bankou rozhodla nestanovit datum pro zavedení eura v Česku? TOPOLÁNEK: Dosavadní diskuse o této věci je strašně plochá. To, že jsme nestanovili datum, není nic zásadního. Vyplývá to z toho, že tato vláda není schopná garantovat splnění všech podmínek ve střednědobém horizontu, byť jsme z krátkodobého hlediska určité kroky udělali. Bez reforem důchodů a zdravotnictví by přijetí eura bylo velkým dobrodružstvím. Takže vláda prostě nemá právo dávat termín. Kromě toho je zde také diskuse o optimální měnové oblasti a o tom, že v Evropě neexistuje dostatečně pružný pracovní trh a nebyly odstraněny všechny bariéry v rámci jednotného vnitřního trhu. Navíc tady přece nejde jen o naplnění nominálních konvergenčních kritérií. Ta nakonec splníme možná už v příštím roce. Vůbec se nezdůrazňuje, že jde o faktickou, reálnou konvergenci. Teď nemluvím jen o mzdách, cenách a produktivitě, ale i například o blízkosti ekonomických cyklů. Proč Britové nechtějí libru vyměnit za bývalou marku, dnes euro? Také proto, že se jejich ekonomika, ekonomický cyklus pohybuje ve výrazném protikladu k německému ekonomickému cyklu, kterému je naopak blízký ten rakouský. Český ekonomický cyklus se paradoxně blíží britskému. Dále platí, že koruna je stabilní měna, která permanentně posiluje vůči těm světovým. Obyvatelé koruně dlouhodobě věří. Lidé mají obavu, která je částečně racionální, že výměnou koruny za jinou měnu se znehodnotí jejich úspory. To vše znamená, že jdete proti psychologii lidí, proti reálné konvergenci i optimální měnové oblasti. To jsou tři věci najednou. Na druhé straně chci říct i to, že pokud propásneme nejvhodnější dobu pro vstup do eurozóny, dostaneme se jako země obklopená ze všech stran měnovou unií do pozice, kdy koruna bude izolovanou měnou. A vedle rizika brzkého vstupu existují také ta nevstupu nebo pozdějšího vstupu.
EURO: Připouštíte tedy riziko pozdějšího vstupu? Že něco takového existuje? TOPOLÁNEK: Samozřejmě že ano. Připouštím to. Připouští to ekonomická teorie a odborníci se tím zabývají. V žádném případě nebudu tím, kdo by negativně vstupoval do procesu zavádění eura. Vstupuje do něj však celá řada faktorů, které jdou mimo vládu. Vliv vlády by mohl být negativní, kdyby nedělala nutné kroky v rámci střednědobých reforem rozpočtů nebo nereformovala zdravotnictví a důchodový systém.
EURO: Vláda nedávno schválila strategii pro zavedení eura, kterou připravovalo ministerstvo financí společně s Českou národní bankou. V této strategii jsou mimo jiné stanoveny střednědobé cíle ohledně výše rozpočtového deficitu, jež jsou ambicióznější než závazky, které byly uvedeny ve vládním prohlášení. Uvědomujete si to? TOPOLÁNEK: To, co vláda schválila ve svém programovém prohlášení, jsou poměrně opatrné cíle. Jsem přesvědčen, že čísla budou lepší. Je však rozdíl mezi ekonomickými a politickými cíli. Jako předseda vlády jsem schopen garantovat programové prohlášení. Jde o cíle, které vycházejí spíše z reality v Poslanecké sněmovně než té ekonomické. Tam někde se pohybuje ambicióznější cíl ministerstva financí a České národní banky. Nevidím v tom žádný rozpor. Jsem hluboce přesvědčen, že budeme-li mít politický mandát, pak oněch cílů ČNB a ministerstva financí dosáhneme.
