Na jedničku, ale s chybou

Bílý dům informoval o smrti bin Ládina chaoticky.

Bílý dům informoval o smrti bin Ládina chaoticky. Také proto teď spiklenecké teorie jen kvetou

Žádné fotky, tajný rychlý pohřeb, a k tomu ještě informace, které si vzájemně odporují. Člověk se vlastně ani nediví, že si spousta lidí myslí, že Usámu bin Ládina vůbec nezabili a všechno je to jen vrtění psem.
Ten rozdíl bije do očí. Američané zvládli zabít nejhledanějšího teroristu světa velmi precizní, dobře připravenou a výborně provedenou operací. Teď to však vypadá, že nejsou schopni zvládat situaci po jeho smrti. Plán na likvidaci bin Ládina dělali očividně profesionálové, plán na informování o celé události připravili zřejmě amatéři – pokud vůbec někdo.
Američané, mistři v práci s veřejností a médii, byli tentokrát trestuhodně ledabylí. Ve dnech, jež následovaly po jedné z nejdůležitějších a nejoslavovanějších tajných operací jejich dějin, Bílý dům zápasil s tím, jak o tom informovat.

Živná půda

Nejdříve jsme se dozvěděli, že v Usámově domě byla čtyřicetiminutová přestřelka, další den se úřady opravily: střelba trvala jen chvíli. Komando Navy Seals, které nájezd na bin Ládinův úkryt provedlo, vybojovalo bitvu proti Usámovým bodyguardům. Brzy se však ukázalo, že střílel jen jeden člověk. Usáma zemřel, když se pokusil se zbraní v ruce o odpor, a navíc použil ženu jako živý štít. Opět: nic z toho nebyla pravda. Mluvilo se o luxusní usedlosti, pak se ukázalo, že luxusní byly jen rozměry parcely, jinak nic. Video záběry ukázaly, že tam nebylo nic rozmařilého. Když jsme u té budovy, pořád se hovoří o objektu za miliony dolarů, což je informace vypuštěná americkou vládou. Ale někdo zvědavý už zjistil, že pozemek stál jen 48 000 dolarů.
K tomu si přidejte, že Bílý dům se rozhodl nezveřejnit snímky mrtvoly Usámy, navíc jsme se rychle dozvěděli, že byl pohřben do moře a že detaily nájezdu nebudou zveřejněny. Pochopitelné je jediné, totiž že vojáci, kteří zásah provedli, podepsali, že o něm nikde neřeknou ani slovo. Amerika se nedozví, jak vypadají a jak se jmenují.
Zbytek nemá moc logiku. Ale nezvládnuté informování není jediným viníkem toho, že se šíří spiklenecké teorie, podle nichž všechno bylo jen divadlo.

Překotná hra o čas

Když rozebereme americké chyby, zjistíme, jak se doba změnila a jak to měl Bílý dům nečekaně těžké. Dalo by se říct, že bylo snazší zabít Usámu než o tom ve věku Twitteru a politické korektnosti informovat.
Drobný detail, který napoví: dlouhé minuty předtím, než vystoupil v mimořádném televizním prohlášení prezident Obama, známý moderátor CNN Wolf Blitzer naznačoval divákům, že se dozvědí něco mimořádně důležitého. Už to věděl. A lidem u televizí to došlo taky. Jak by ne, když zpráva už prosakovala v sociálních sítích.
Před deseti dvaceti, nebo dokonce třiceti lety by to měla vláda jednodušší. S informací by si počkala, připravila by si fakta a rozhodla by se, co řekne a jak to řekne.
Teď na to není čas, protože už nemá informace pod kontrolou. Sítě Twitter a Facebook by jí mohly ukrást show, protože nejsou tak disciplinované jako Wolf Blitzer a tradiční média. Ale i ta musejí zrychlit, protože ani ony už nejsou tím, kdo informace předává.
Proto musel Obama před kamery okamžitě a v nezvyklou pozdně noční hodinu. Samozřejmě by si přál oznamovat to Americe ve večerním prime timu, aby ho viděla a zažila šok celá země.
A média chtěla vědět logicky víc. Detaily. Aby šlo všechno rychle, museli ti, kdo novinářům odpovídali, používat první a nekompletní zprávy z bojiště. Začali říkat nesmysly.

Hladoví reportéři

Mezitím kdesi daleko členové přepadového komanda dělali to, co dělají všechny speciální jednotky po takových akcích. Nedávali si ani sprchu, ani chlazené pivo. Procházeli debriefingem. Tohle nemá v lásce nikdo. Každý sám donekonečna odpovídá na otázky důstojníka, jež mají zmapovat průběh nasazení: kde kdo stál, co udělal, jak dlouho mrtvý padal na zem, zda přitom něco řekl a podobně. Tisíc otázek znovu a znovu. Pak se dají všechny výpovědi dohromady a z toho vyleze, co se opravdu stalo.
Mezitím ale vládní úředníci ve Washingtonu potřebovali informace, aby v reálném čase nakrmili hladové reportéry. A použili tedy první útržky, které se k nim dostaly. Chyba, protože pak je museli opravovat.
Pak přišel ještě významnější důvod k rozpakům: překvapení, když se lidé dozvěděli, že Usáma byl okamžitě pohřben do moře. Zdálo se to být zbytečně překotné. Každý čekal, že ukážou fotografie a tělo budou třeba pitvat. Argument, že Američané nechtěli dráždit citlivost muslimů, kteří obvykle mrtvé pohřbívají do čtyřiadvaceti hodin, moc neobstojí. Těm muslimům, kteří si oddychnou, že Usáma konečně skončil v džehenně, muslimském pekle, nějaký ten den navíc postoje nezmění. A těm, kteří mu fandili, se USA nezavděčí, ani kdyby mu vystrojily ten nejmuslimštější pohřeb. Ostatně už to schytaly, urazily islám, protože do vody se mrtvý muslim smí pohřbít jen tehdy, když zemře na moři… I ta posmrtná fotka, kterou veřejnost neuvidí, je sporná. Obama má pravdu, že Amerika nepotřebuje skalpy – ale co potřebuje, je důkaz. Lidé nejsou malé děti, snímek, i kdyby na něm byl Usáma hodně zohavený, by unesli. Když viděli lidi skákající z hořících mrakodrapů 11. září, tohle by přežili. Koneckonců viděli mrtvé Saddámovy syny a nikdo z toho psychiatra nepotřeboval.
Jenže fotka zřejmě nebude. A tam kde nejsou fakta, šíří se dohady. Třeba o tom, že fotka nebude, protože žádná není.
Ať žije spiknutí, že.

Zase jenom divadlo

Spiklenci mají jasno. „Jeho tělo bylo zmrzlé několik let,“ prohlásil americký televizní moderátor (a vyznavač spikleneckých teorií) Alex Jones. „Drželi ho u ledu, aby Usámu mohli využívat při své propagandě. Už v roce 2002 mi řekl jeden úředník z Bílého domu, že Usáma byl zmrazen a že ho vyndají někdy v budoucnu, až se to bude hodit.“
„Barack Obama si vymyslel bin Ládinovu smrt, aby dal impulz kampani za své znovuzvolení,“ řekl moderátor televize Fox News Andrew Napolitano.
„Je mi líto, ale jestli věříte nejnovější smrti Usámy bin Ládina, jste hloupí. Zkuste přemýšlet. Saddámovy syny vystavili všem, aby dokázali, že jsou mrtví. Proč si myslíte, že tak chvatně pohřbili tuhle verzi Usámy do moře? Tohle lživé, vražedné impérium může existovat jen se souhlasem vašeho vymytého mozku.“ Tolik Cindy Sheehanová, matka vojáka zabitého v Iráku, která se stala symbolem opozice proti irácké válce.
„USA předstíraly, že Usáma byl zabit v Pákistánu, aby měly záminku k invazi do naší země. Bin Ládin byl zabit někde jinde.“ Tohle zase napsaly pákistánské noviny Ausaf.
„Bin Ládin byl americký agent a byl zabit, aby se to veřejnost nedozvěděla. Operace bin Ládina v posledních letech udělaly Západu radost. Teď ho ale Západ musel zabít, aby zabránil úniku nějaké informace. Třeba chtěl prozradit, že spolupracoval s USA,“ řekl íránský poslanec a člen bezpečnostní komise Džavád Džahangír Zádek.
„Bin Ládin je naživu a drží ho na tajném místě, kde ho naši zpravodajci vyslýchají. Tématem je jaderný arzenál al-Káidy. Je možné, že teď vidíme jen nějaké představení?“ To zase řekl americký komentátor Glenn Beck.
„Bin Ládin zemřel už v roce 2001, a to přirozenou smrtí. Seznam jeho neduhů zahrnoval plicní potíže, hepatitidu C, cukrovku, nízký tlak a zranění nohy,,“ píše se na webu www.whatreallyhappened.com.
To už by asi stačilo. Proč vlastně lidé nevěří, že Usáma byl zabit právě teď? A proč nevěří své vládě?

Ostražitost především

Není to žádná novinka. Osmdesát procent Američanů pochybuje o tom, že Kennedyho zastřelil osamělý vrah, třetina věří, že před nimi Bílý dům tají ufouny z Roswellu v Novém Mexiku, a třetina amerických černochů si myslí, že AIDS je nemoc rozšířená vládou, aby zdecimovala černou populaci. Silná je představa o spiknutí 11. září, podle níž mrakodrapy nepadly po útoku teroristů, ale po řízené demolici provedené vládou. Je tady také spiknutí týkající se Pearl Harbouru. Anebo třeba to, že astronauté nepřistáli na Měsíci a všechno bylo nahráno ve studiu.
Ani teď se vlastně není co divit, že mnozí lidé ať v Americe nebo jinde ve světě nechtějí přijmout tvrzení, že Usáma je mrtev. V posledních letech zažili totiž lží shora až moc. A tak jsou ostražití. Mají proč.
Říkali jim, že Saddám Husajn má zbraně hromadného ničení a už se připravuje je použít. Také se říkalo, že byl jedna ruka s al-Káidou. Obojí se ukázalo jako lež. Pak přišly další. Nejdříve případ vojandy Jessicy Lynchové, která se podle armádní verze ubránila Iráčanům, ale sama pak přiznala, že všechno bylo jinak a vlastně nevinné. A věc, která zasáhla Ameriku opravdu hodně: smrt Pata Tillmana. Byl to slavný profesionální fotbalista, hvězda, milionář. Odmítl další smlouvu za 3,6 milionu dolarů, aby mohl jít bojovat proti terorismu. Jen si to představte: Jaromír Jágr končí v roce 2002 kariéru, aby mohl jít do Afghánistánu s českými speciálními jednotkami… Tillman padl. Pentagon oznámil, že v boji. Pak se ukázalo, že lhal. Zastřelili ho Američané. Omylem. A Pentagon o tom věděl od začátku.
Nedůvěře se pak nelze divit. Dnes se k tomu přidává další věc. Média přestávají být jistotou. Dříve to bylo tak, že písmenkům v novinách se dalo věřit. Redakce bojovaly o čtenáře svou rychlostí a spolehlivostí. Teď bojují zajímavostí. Nyní, kdy se všude pohybuje informací jako pylu na jaře, což nese zákonitě relativizaci novinářských ctností, už média nejsou automatickou autoritou a spolehlivou institucí.

Máme to asi v genech

Ale jsou tady i jiné důvody, proč se spiklenecké teorie tak snadno šíří. Máme to v krvi, nebo spíše v hlavách.
Mohutná událost budí mohutné emoce. A protože si člověk nemůže udělat sám názor, je zprostředkován médii. Vždy je to nějaká selekce, inscenace, zkratka. Pokud informace nepůsobí věrohodně, může to vyvolat dojem, že se děje něco nekalého a že se s veřejností nehraje čistá hra.
Nejsnáze podlehneme v časech neúspěchu a nejistoty. Pocit neúspěchu vytváří frustraci a nedůvěru, která se obrací v agresi proti politickým špičkám, což se projevuje tím, že leccos z toho, co nám říkají, si vykládáme skoro automaticky naopak. A když jsou si lidé nejistí v tom, kde je pravda, jsou schopni přijmout jakýkoliv bizarní, „protestní“ postoj, tedy alternativní spikleneckou teorii.
Ta má totiž výhodu. Má přitažlivost jasného, průzračného příběhu. Spiklenecká teorie bývá velmi jednoduchá. Je v tom vidět snaha najít zkratku pro vysvětlení složitých věcí. Všechny takové teorie navozují představu, že zdrojem potíží jsou pro prostého člověka lidé někde nahoře. Je to pohodlné vysvětlení, protože on sám pak může spokojeně rezignovat – vše je těmi nahoře přece naplánováno. Tyhle teorie jsou svůdné i proto, že člověk chce, aby významná událost měla i významnou příčinu. Třeba že více než to, že poloboha Kennedyho zabil osamělý střelec, je věrohodnější, aby se stal obětí rozsáhlého politického spiknutí. Jen si to vezměte: velmi často si jen těžko dovedeme srovnat v hlavě, že některé významné události mohou vzniknout jen shodou náhod nebo v důsledku šlendriánu. Právě proto vzniká pocit, že vše řídí někdo nahoře. Náhoda je nevěrohodná, přece za tím něco muselo být. Vzpomeňte si na všechno, co jste slyšeli o 17. listopadu a o tom, co následovalo.

Přesvědčené nepřesvědčíte

Na druhé straně představují spiklenecké teorie i jakousi člověčí sebeobranu. Z hlediska lidí by byl svět, v němž by malá náhodná příčina měla obrovské následky, příliš nejistý, a tím by se stal i velmi riskantním místem. Věřit ve spiknutí, to je sebezáchovný postoj, který obnovuje rovnováhu věcí. Říkáme sice, že nahoře „panuje bordel“, ale v podvědomí spoléháme na to, že tam vědí, co dělají. Člověku je tedy vlastně příjemnější myšlenka, že za tak světodějnou událostí, jakou bylo 11. září, nestála skupinka fanatiků, ale velká síla řídicí světové události. Je to vlastně určitým zvráceným způsobem uklidňující… Konec teorie, zpátky k bin Ládinovi. Zastánce spikleneckých teorií samozřejmě nepřesvědčíte, že Obama a před ním Bush by příliš riskovali v tak zásadní věci. Kromě toho, o takovém kolosálním podvodu – podobně jako o vyhození mrakodrapů do povětří – by musely vědět stovky lidí. Za ty roky by se jistě někdo urval a šel by s pravdou ven ať už z politických důvodů, kvůli osobní mstě nebo špatnému svědomí.
I tak je jasné, že bez zveřejnění fotek Obama bin ládinovskou knížku definitivně nezavře. A až to udělá, stejně to k ničemu nebude, protože tisíce lidí budou tvrdit, že je fotka falešná. Tak to chodí.