Uhodnout, v jakém oboru pracuje sedmapadesátiletý Roland Streule, je velmi jednoduché. Na každé ruce totiž nosí luxusní hodinky značky Rado DiaStar a dává je patřičně na odiv. „Tento typ hodinek nabízí firma od roku 1962 a jsou vůbec prvními na světě, které byly vyrobeny z materiálu odolného proti poškrábání,“ říká hrdě Streule. U společnosti Rado, kterou založili v roce 1917 bratři Schlupové ve švýcarském Lengnau, působí Streule již čtvrt století a od roku 1989 je jejím prezidentem. Zároveň zasedá ve správní radě skupiny Swatch Group (EURO 20/2002), která je již téměř dvacet let stoprocentním vlastníkem firmy Rado.
Z původně nevýznamného producenta hodinových strojků se během let stala jedna z nejprestižnějších světových hodinářských firem. Ve skupině Swatch Group je podle tržeb Rado třetí nejúspěšnější značkou, za firmou Omega a Swatch.
Začali v Asii.
Streule začínal kariéru ve firmě Rado, která po celém světě zaměstnává okolo tří set lidí a její roční výroba hodinek přesahuje 500 tisíc kusů, jako regionální obchodní a marketingový ředitel pro Střední východ a Afriku. Tento trh patří se Spojenými státy, Čínou, Švýcarskem, Německem a Japonskem mezi nejdůležitější odbytiště firmy. Streule vysvětluje, že silná pozice společnosti mimo evropský kontinent není ničím překvapivým. „Jsme jedničkou v Thajsku, ale také například na Portoriku,“ tvrdí. „Většina evropských firem začala své aktivity v Evropě a potom teprve expandovala do USA nebo Asie. Švýcarská společnost Rado je ale výjimkou. Svůj byznys rozjela v Asii.“
I když se na první pohled zdá, že šlo o dobrodružství, byl to promyšlený marketingový tah. „Ve druhé polovině padesátých let, kdy byly poprvé uvedeny na trh hodinky značky Rado, ostatní firmy z oboru měly v Evropě a v USA velice silné postavení. Proto se management rozhodl, že se nezaměří na tyto trhy, ale nabídne produkt tam, kde je konkurence slabší,“ vysvětluje Streule. Hodinky Rado si tak mohli zákazníci koupit v Thajsku, Japonsku a v některých dalších východoasijských zemích, jako na Filipínách, v Malajsii, Indonésii, Hongkongu a dalších.
Streule upozorňuje, že asijský úspěch má i odvrácenou stranu. Čína, jeden z největších odbytových trhů hodinek Rado, je zároveň i hlavním „producentem“ kopií, které je možné na každém tržišti sehnat za zlomek ceny pravých hodinek. „Celá skupina Swatch Group velmi tvrdě bojuje proti tomuto zlu, ale jsme realisté. Víme, že tento problém nemůžeme nikdy zcela eliminovat. Téměř každý týden podnikáme nějakou razii,“ říká Streule. Dodává, že je to neverending story. Sám se s asijskými padělky setkal na vlastní kůži, neboť byl čtyři roky odpovědný za hongkongskou divizi Swatch Group.
Nové i po osmnácti letech.
V současné době má skupina Swatch Group ve svém portfoliu osmnáct různých značek hodinek – od nejlevnějších umělohmotných Swatch až po luxusní Omega, Breguet nebo Blancpain. Každá z nich má svou filozofii. Streule říká, že značku Rado nejlépe vystihuje historka o tom, jak jeden z manažerů firmy přecházel francouzsko-švýcarské hranice a celník mu nechtěl uvěřit, že hodinky, které má na ruce, jsou již osmnáct let staré. „Celník si myslel, že si z něho manažer dělá legraci a nechce z hodinek zaplatit clo. Mnoho Francouzů totiž jezdí do Švýcarska pro hodinky, aniž by je nechali proclít,“ říká Streule.
Design hodinek Rado, které se prodávají rovněž v České republice, se nemění každý půlrok, ale přesto vypadá i po letech moderně. „To je podobné u dalších tradičních značek, jako Omega, Breguet nebo Blancpain. Jejich styl a design vychází z minulosti. Naopak design hodinek Swatch se mění jako kolekce oblečení, bot nebo kožených doplňků,“ tvrdí Streule.
Změny po recesi.
I když Streule tvrdí, že každá ze značek má svůj směr, musela skupina Swatch Group provést určité změny. Loňská recese totiž postihla také švýcarský hodinářský gigant, jehož čistý zisk poklesl o zhruba deset procent. Paradoxně nejméně se recese dotkla luxusního segmentu skupiny. „Bohatí lidé mají peníze v dobré i ve špatné době,“ konstatuje Streule. Jeho slova potvrzuje analytička společnosti Clariden Bank Scilla Huang Sunová: „Nejdražší produkty hodinářského sektoru jsou vůči ekonomickým cyklům zcela imunní.“ Z údajů Švýcarské federace hodinářů vyplývá, že se za loňský rok poptávka po luxusních produktech zvýšila o více než třicet procent.
Streule přiznává, že recese se nejvíce dotkla značek ve střední cenové kategorii. „Ekonomické problémy nejvíce postihnou právě zákazníky, kteří kupují hodinky v této cenové úrovni. Hledají proto mezi levnějšími značkami,“ říká Streule.
Firma Longines, která náleží do portfolia Swatch Group a jejíž výrobky patří stejně jako Rado mezi „střední třídu“, začala proto zdobit hodinky diamanty a zlatem, a samozřejmě zvýšila jejich cenu. „Společnost Rado uvádí na trh hodinky carpe diem, jejichž design je dílem významného švýcarského umělce Karla Gerstnera a které mají vyjadřovat motto: užívej si na plno přítomnost,“ říká Streule.
Nákupy neplánují.
I když je v současné době portfolio skupiny Swatch Group poměrně rozsáhlé, někteří z analytiků se domnívají, že by na hodinářském trhu mohlo dojít k podobným významným akvizicím jako v loňském roce na trhu s luxusními oděvy, kdy Luis Vuitton získal značku Donna Karan. Streule však tvrdí, že Swatch Group se k ničemu podobnému nechystá. „Myslím, že již zcela pokrýváme různé segmenty trhu od nejlevnějších po luxusní hodinky,“ říká Streule. Nicméně přiznává, že skupina chce do budoucna rozšiřovat své aktivity mimo hodinářství.
„Naším plánem je expanze do oblasti retailu. Již máme několik vlastních obchodů Swatch, luxusní obchody Breguet v Paříži a ve Frankfurtu, další otevíráme ve Vídni,“ konstatuje. Dodává, že plánem skupiny není přebrat veškerý retailový byznys. „Chceme, aby se přibližně deset procent prodejů uskutečňovalo v našich vlastních obchodech a zbytek v nezávislých prodejnách.“
Většina lidí si pod značkou Swatch představí jen hodinky. Portfolio výrobků skupiny je ale mnohem širší. Zahrnuje mikročipy do hodinek a kreditních karet, mikrokrystaly do telefonů a komponenty pro automobilový průmysl. Delší dobu se také spekuluje o spolupráci mezi Swatch Group a výrobci PC a mobilních telefonů. „Máme projekty, na nichž se v současné době pracuje. Nejsou ale v takové fázi, abych o nich mohl mluvit konkrétně,“ říká Streule. Přesto slibuje, že v nejbližší době by se skupina Swatch Group měla v tomto oboru objevit.
Nadějný trh se šperky.
Další oblastí zájmu skupiny jsou klenoty. První kolekci uvedla Swatch na trh v září roku 2000 a tímto krokem se chtěla vymanit z hodinářského průmyslu, který postihuje pokračující recese. Objem šperkařského trhu je totiž ve srovnání s hodinářským čtyřikrát větší. Značka Breguet nabídla na trhu vlastní kolekci, stejně tak Omega. Ceny se pohybují od 1800 do 250 tisíc franků. Podobné plány mají i další značky. V nejnižší cenové kategorii nabízí klenoty Swatch. Nejlevnější šperky lze zakoupit za 250 švýcarských franků.
I když vedení firmy neupřesnilo, kolik si od jejich prodeje slibuje, podle odhadů by tržby za šperky Swatch měly v příštích pěti letech dosáhnout 500 až 700 milionů švýcarských franků. Streule připouští, že na trhu s klenoty vládne tvrdá konkurence již zavedených značek. „Naši nadějí je, že silné značky, jako Omega nebo Breguet, přitáhnou spotřebitele, kteří si je oblíbili.“
