Před deseti lety jsme v Profitu č. 18 zveřejnili i následující zkušenost čtenáře P. T. ze severních Čech. Konkurence uveřejnila v okresních novinách zkreslené informace o mojí firmě. Redakce je sice doplnila slůvkem "údajně" a v dalším čísle nám dala prostor k odpovědi, jíž jsme uvedli věci na správnou míru.
PROFIT PO DESETI LETECH….
Jenomže, co se stalo, nedá se odestát. Telefonovali nám někteří zákazníci a chtěli vědět, co je na té pomluvě pravdy. Jiní se nezeptali přímo, ale vycítili jsme, že pochybnosti v nich zůstaly. Rozhodl jsem se proto, že budu dobré jméno firmy obhajovat soudní cestou. Obrátil jsem se na právní kancelář s žádostí o zastupování. Požadovali jsme veřejnou omluvu konkurenční firmy a spíše symbolickou částkou jsme vyčíslili škodu vzniklou ztrátou důvěry některých zákazníků. Advokát sepsal žalobu. Teprve potom jsem se však zeptal, kolik bude právní zastoupení u soudu stát. Zdálo se mi to mnoho. Mám jen malou firmu, která vykazuje nevelký zisk a musím počítat s každou korunou. Navíc jsem byl přesvědčený o oprávněnosti žaloby a ani mi nepřišlo na mysl, že prokázat poškození firmy bude problém. Advokát mě varoval, že to není tak snadné a člověk k tomu potřebuje dobře znát paragrafy a ztráty věcně doložit. Neposlouchal jsem ho arozhodl se firmu hájit sám. A to byla chyba. Jednání u soudu, když k němu konečně po dost dlouhé době došlo, dopadlo jak předpokládal. Ani ryba, ani rak. Nijak jsem se nedivil, ale to až potom, co jsem se uklidnil a byl schopen s chladnou hlavou zhodnotit své „vystoupení“. Omluvu ani náhradu škody jsem nevysoudil. Navíc jsem zaplatil soudní výlohy, i když s žalovanou stranou napůl. To byla jediná malá satisfakce. Když jsem tyto výdaje sečetl s tím, co jsem již zaplatil právní kanceláři za sepsání žaloby, bylo to víc, než bych vydal za její úplné služby. K tomu ztráta časů a nervů.
Poučení:
Spoléhat se na vlastní síly může člověk jen tam, kde problematice skutečně rozumí.
Šetřit má smysl jen na správném místě. Jinak spláčete nad výdělkem. n
