Americký ekonom považuje Česko za mezinárodně atraktivní zemi
Mezinárodního fóra MasterCard, které se konalo 19. a 20. června v Praze, se zúčastnil také nositel Nobelovy ceny za ekonomii a bývalý hlavní ekonom Světové banky Joseph Stiglitz. „Připojení k Evropské unii by mělo být pro Česko prospěšné vzhledem k poloze vaší země a ke kvalifikaci lidí. Česká pracovní síla je díky své vysoké kvalifikovanosti stále jednou z nejlevnějších na světě. To dělá Česko velmi atraktivním,“ řekl v rozhovoru pro týdeník EURO. „Firmy, které hodlají obsluhovat celoevropský trh, chtějí tyto výhody využít. Další přínosy představuje tlak na vytvoření právního a institucionálního rámce a také šance přitáhnout obrovské množství kapitálu. Posledním benefitem jsou příležitosti expanze pro české společnosti,“ uvedl Stiglitz.
EURO: Jste znám kritickými postoji k české transformaci, jak vnímáte současnou situaci, změnilo se něco? STIGLITZ: Myslím, že vstup do Evropské unie bude pro vaši zemi znamenat důležitou změnu. Zejména pro oblasti, v nichž existovaly určité problémy nebo neochota dřívějších vlád něco udělat s nevyhovujícím stavem. Příkladem může být corporate governance, zde bude právní rámec stanovován více na základech mezinárodních standardů.
EURO: Mluvil jste o dřívějších vládách, můžete být konkrétnější? STIGLITZ: Obecně se ví, že vážné problémy s corporate governance byly v době Klausovy vlády v polovině 90. let. Dokonce jste si vysloužili místo v učebnicích ekonomie jako příklad toho, co se stane, když neexistuje právní rámec: výsledkem jsou tunelování, Harvardské fondy, liknavý přístup exekutivy k řešení problémů.
EURO: Ale i Spojené státy prošly skandály. STIGLITZ: Ano, obdobné poučení jsme dostali i v USA a mnozí si uvědomili, jak pravidla corporate governance, účetní a bankovní standardy jsou důležité pro fungování tržní ekonomiky. Pokud nejsou v pořádku, tak ani ta nejefektivnější světová ekonomika, Spojené státy, nemůže fungovat správně. Právě aféry v USA zvýraznily velikost omylu, kterého se dopustíte, rozhodnete-li se tato pravidla ignorovat.
EURO: Nyní je možné pozorovat silný tlak na zlepšení corporate governance v Evropské unii, myslíte, že zasáhne i Česko? STIGLITZ: Určitě, snaha o zlepšení corporate governance je v unii velmi silná, domnívám se, že některá pravidla mohou být ve výsledku přísnější než ta severoamerická. Příkladem jsou akciové opce, IAS (International Accounting Standards - Mezinárodní účetní pravidla - pozn. red.) jsou v této oblasti přísnější než obdobné standardy v USA. Bohužel řada subjektů má silný zájem, aby k žádným změnám nedošlo. Některé firmy mohou totiž zažít propad svých akcií, protože lidé uvidí, kolik dostávají akcionáři a manažeři.
EURO: Nebude tedy poskytování informací spíše škodlivé? STIGLITZ: Ne, určitě to stojí za to. Nebudete-li dostatek informací, nebudete mít objektivní ceny a tržní ekonomika funguje jen za předpokladu správných cen!
EURO: Co byste doporučil české vládě ke zvýšení efektivity ekonomiky země? STIGLITZ: Stále přetrvávají některé problémy z první fáze transformace, která nebyla zvládnutá úplně ideálně. Přesto si myslím, že byste se měli soustředit především na přípravu na vstup do unie. Také by jste se měli zamyslet, jak zachovat české charakteristiky uvnitř unie. Inspirujte se dalšími malými zeměmi, jako je Portugalsko nebo Irsko.
EURO: Můžete být konkrétnější? STIGLITZ: Je nutné zachovat vysokou kvalifikaci českých pracovníků, podporovat odborné, zejména technické školství a výuku angličtiny. Zvýšit funkčnost finančních trhů. Právě nedostatek corporate governance za Klausovy vlády způsobil jejich nefunkčnost. Vaše kapitálové trhy nejsou místem, kde se získává nový kapitál, naopak kapitál jejich prostřednictvím Česko opouští!
EURO: Můžete porovnat Česko a ostatní státy vstupující do unie? STIGLITZ: Každá z těchto zemí je v rozdílné situaci, liší se jejich geografická pozice i rozměry. Přesto musím říci, že Česko si nevedlo tak dobře jako Slovinsko, Polsko či Maďarsko. Srovnání však ztěžuje současná evropská recese, ne všechny země jsou postiženy stejně.
EURO: Svého času jste prorokoval střednědobě problematickou budoucnost pro společnou evropskou měnu, přesto dnes některé země OPEC uvažují o nahrazení dolaru eurem při kótaci cen ropy. STIGLITZ: V této oblasti jsem byl silně nepochopen. Nikdy jsem neměl pochyby o akceptaci eura jako platidla běžnými lidmi. Obával jsem se, zda jednotná měna přežije množství rozdílů mezi jednotlivými zeměmi eurozóny. Současná recese tyto obavy potvrdila. Přesto se ukazuje zajímavý kontrast. Zpočátku jsme se obávali o potenciál „periferních“ zemí unie, nyní vzniká otázka, zda mají dostatek potenciálu ústřední evropské ekonomiky. Problém je v malé flexibilitě evropských vlád a v neexistenci určitých přizpůsobovacích mechanismů, které existují v USA. Pokud jde o snahy zemí OPEC, tak jim rozumím. Země z oblasti Středního východu chtějí prostě více diverzifikovat své portfolio. Ale k tomu nebylo třeba vytvářet euro, to šlo i v markách.
