Marie Součková nemá výsledky, alespoň snaha ji ale nechybí
Ještě v pátek 17. října hájila ministryně Marie Součková ve sněmovně proti přesile dopálených hejtmanů svou představu finanční podpory nemocnicím a pojišťovnám a reformy českého zdravotnictví. V sobotu oznámilo vedení sociální demokracie, že ministryně zdravotnictví má jeho plnou podporu a očekává od ní, že v nejbližší době předloží svou koncepci stabilizace resortu. O dva dny později byl tímto úkolem pověřen čerstvě navržený vicepremiér pro reformu veřejných financí Bohuslav Sobotka. Za řešení problémů ve zdravotnictví tak neodpovídá šéfka resortu, ale ministr financí. Nehovoří se už o reformě českého systému zdravotní péče, ale o jeho stabilizaci. Stala se dokonce věc nevídaná: Marie Součková požádala vládu o přidělení dodatečné částky jedna a čtvrt miliardy korun pro svůj resort, a vláda usoudila, že je zapotřebí dát dvakrát tolik. Jenomže peníze rozdělí do krajů Bohuslav Sobotka, kterého si premiér mimořádně váží jako talentovaného pracovníka a dobrého straníka.
Za této situace Vladimír Špidla tvrdí, že Marie Součková se nadále těší plné důvěře jeho a vedení strany. Zásadní změny v odpovědnosti za další vývoj klíčového resortu jsou označeny za přirozený důsledek plynulého přechodu do druhé fáze reformy veřejných financí. „Reforma je průřezová záležitost, zasahuje všechny resorty,“ říká premiér. „Role vicepremiéra je koordinační, nejde o nadřízené postavení,“ skromně podotýká Bohuslav Sobotka. Marie Součková ke změně kompetencí neřekla nic. Její tiskový mluvčí s týdeníkem EURO nekomunikuje a nereagoval ani na písemně zaslané otázky.
Po rozpočtu?
Osoba účastnící se vrcholných zasedání sociální demokracie uvádí, že změna v garancích za zdravotnictví nebyla v širším vedení konzultována. „Ale je to kompetence předsedy vlády,“ dodala s tím, že opatření chápe. O současném postavení Marie Součkové jiný představitel ČSSD řekl: „Má vysokou stranickou funkci. Ta ji posiluje a udržuje.“ Potvrdil zároveň už dříve vyslovené spekulace, že o osudu Marie Součkové ve vládě je rozhodnuto a čeká se na vhodnou příležitost k jejímu odchodu: “Po odborné stránce, pokud vím, kritizována nebyla. Vytýkají se jí nedostatky v komunikaci, neschopnost udržet klid v resortu, chyby při řízení úřadu a politická neobratnost, která se projevila i tak, že vystupovala s nepřipravenými plány, které pak zaháněly do kouta celou ČSSD. Na druhé straně ale každý ví, že je lepším ministrem než profesor Fišer, který ovšem nebyl uvnitř ČSSD nijak ostře kritizován.“
Pochybnosti o politické podpoře ministryně vznikají v nejméně vhodné chvíli – dva týdny před doplňovacími volbami do Senátu v brněnském obvodu, který uvolnila nová ústavní soudkyně Dagmar Lastovecká (7. a 8. listopadu 2003), a v nichž Součková za ČSSD kandiduje. „Vždycky byla ke Špidlovi loajální, takže si osobně myslím, že mohli s tou změnou počkat. Ale myslím, že případnou změnu v čele ministerstva si Vladimír Špidla nechá na dobu, až bude schválen státní rozpočet. Kdoví, jestli se tak s Marií Součkovou už nedohodli. I když ona není člověk, který by dělal problémy z uražené ješitnosti,“ uvedl náš zdroj. Dodal, že Vladimír Špidla se jistě postará o další uplatnění své stranické místopředsedkyně.
Změna k lepšímu.
Ministryně se zastává výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZP) Jaromír Gajdáček. „Když to srovnám s předchozími ministry ČSSD, doktorka Součková je první, kdo s námi komunikuje. Z tohoto pohledu je to za jejího působení ve srovnání s minulostí rozhodně lepší. Druhá věc je, že je spjata s volebním programem ČSSD a asi nemá sílu své představy prosadit,“ uvedl. Poukázal na to, že současné finanční problémy nezasáhly zdravotnictví nečekaně. „Upozorňovali jsme na to, že přijdou, už v době, kdy Marie Součková nastupovala do funkce. Koneckonců dochází k nim pravidelně, každé dva tři roky, když se vypotřebují mimořádné finanční injekce, kterými vláda udržuje při životě neefektivní způsob financování zdravotnictví,“ připomíná Gajdáček.
Nejlepší byl David.
Předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger ale upozorňuje, že reforma zdravotnictví není o chtění či umění ministra a jeho úřadu, ale o politické vůli něco změnit. „Tu jsem za deset let od chyb, které vznikly v letech 1992 až 1993, nepostřehl. Není doposud zřejmé, zda a kde taková vůle dnes je. Zda představa o změně je konzistentní s potřebami země a kontextem naší existence v Evropské unii,“ míní Jiří Schlanger. Je přesvědčen, že na postu ministra zdravotnictví zatím selhal každý, i když jeden člověk na něj měl. „V případě jasného politického zadání a politické podpory jeho naplnění je tato úloha zvládnutelná pro osobnost, která nemá jiné priority než službu. To splňoval jistě Ivan David, ale nebylo jasné zadání a nebyla vůbec žádná politická vůle,“ hodnotí.
Malá vůle.
O tom, jaká je politická vůle nyní, svědčí například to, že po více než roce a čtvrt od nástupu Marie Součkové do funkce se jí podařilo dostat do vrcholné fáze projednávání ve sněmovně pouze změnu právních předpisů týkajících se zdravotních pojišťoven. To je ovšem účelové opatření řešící současné finanční problémy Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), které vyplývají z toho, že mezi jejími pojištěnci jsou nejvíc zastoupeni lidé, za které pojištění platí stát. Změnami ve využívání vnitřních fondů pojišťoven a především novým způsobem přerozdělování peněz, které se na zdravotním pojištění vyberou, by se měly zvýšit zdroje VZP. To je však pouze operativní řešení, navíc kritizované zaměstnaneckými pojišťovnami. I v ČSSD přitom vědí, že problém je hlavně ve výši pojistného za státní pojištěnce, které drasticky zaostává za náklady na zdravotní péči.
Odvolat!
Ačkoliv ČSSD deklaruje své porozumění pro názory odborářů, nesešel se nyní premiér s Jiřím Schlangerem, označovaným svého času za možného nástupce právě Ivana Davida, ale s prezidentem České lékařské komory (ČLK) Davidem Rathem. Schůzka se konala v úterý 21. října před osmou večer. Týž den, kdy vláda oznámila, že za financování zdravotnictví nyní odpovídá Bohuslav Sobotka. Jednání trvalo zhruba hodinu. David Rath po něm prohlásil, že je s výsledkem spokojený. „Velmi pozitivně hodnotíme návrhy řešení, se kterými přišel pan premiér, to znamená finanční pomoc krajům a jejich nemocnicím a finanční pomoc Všeobecné zdravotní pojišťovně,“ prohlásil.
Zároveň odmítl spekulace, že by Špidlův příslib finanční injekce vyměnil za požadavek na odvolání Součkové. Nebo že by se s premiérem dohodl, že komora nebude tento požadavek opakovat minimálně do senátních voleb v Brně. „Vysvětlil jsem předsedovi vlády, proč žádáme odvolání Marie Součkové, a na těchto důvodech se nic nemění,“ řekl David Rath bez dalšího upřesnění.
Další, prosím.
Prezident ČLK pro týdeník EURO uvedl, že on sám o křeslo ministra neusiluje. Připustil, že už takové návrhy dostal, ale nikoli od nynějšího premiéra: „Vladimír Špidla mi tento post nikdy dříve, ani teď nenabídl.“ Na otázku, zda by takovou nabídku přijal, odpověděl: „Dosud jsem se tím nezabýval. Neměl jsem důvod, protože premiér je jediný, kdo by mi ji mohl skutečně vážně dát.“ Zdroje týdeníku EURO uvádějí, že se David Rath podobné nabídky od Vladimíra Špidly zřejmě ani nedočká. „Jestli je pro něj (Špidlu – pozn. EURO) někdo skutečně nepřijatelný, pak je to právě Rath,“ uvedl ředitel Česko-německé horské nemocnice Krkonoše ve Vrchlabí Vladimír Dryml. Připustil zároveň, že dalším takto nepřijatelným člověkem může být pro premiéra právě on. Ač je dlouholetým členem ČSSD, Špidlu i ministryni Součkovou opakovaně a veřejně kritizuje.
Opět žena.
V ČSSD ovšem působí i další člověk z oboru, který byl vážným kandidátem na ministerský post už minulý rok. Plzeňská lékařka Milada Emmerová má před Marií Součkovou tu politickou přednost, že je poslankyní od roku 1996 a v současné době je předsedkyní důležitého sněmovního výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Mimoto jsou její názory – alespoň soudě dle veřejných vystoupení - konzistentnější s volebním programem ČSSD. Milada Emmerová nevylučuje vyšší finanční spoluúčast pacientů, ale domnívá se, že lze k hospodárnějšímu využívání zdrojů dojít i jinými způsoby. Například zavedením zdravotních knížek, do nichž by se zaznamenávala diagnóza pacienta a vyšetření, která absolvoval. Teprve kdyby to nepřineslo žádoucí výsledky, měl by být pacient zaplatit citelně více peněz.
Docentka Emmerová na dotaz týdeníku EURO uvedla, že žádnou nabídku na post ministryně zdravotnictví nyní nedostala. „Je to věc, o které neuvažuji, protože ve své nynější pozici si na nedostatek práce nestěžuji. Kromě toho nechci rezignovat na svou lékařskou profesi. Při rozhodování o takovéto nabídce by si měl každý uvědomit, že by usedl na velmi riskantní židli v riskantní době. Především ale tuto funkci zastává Marie Součková a nevím o tom, že by se jednalo o změně,“ uvedla Marie Emmerová.
Jako vždy.
Po pravdě řečeno, sumy, kterými se nyní vláda chystá zabránit údajně fatální krizi českého zdravotnictví, nejsou nijak ohromující. Mimořádné státní dotace tento nehospodárný systém vyžaduje pravidelně každé dva tři roky. Dvě miliardy korun dostanou kraje jako záplatu pro nemocnice, které kraje převzaly od státu. Půl miliardy by mělo uhradit dlužné pojistné za České dráhy. Pohledávky VZP (z celkových šesti miliard vykazují oborové pojišťovny jen jednu miliardu korun - pozn. redakce) vůči zkrachovalým podnikům se státní účastí by měla dokoupit Česká konsolidační agentura, podle současných informací zhruba za za padesát procent nominálu. Půldruhamiliardový úvěr pro VZP by měla za komerčních podmínek poskytnout ČSOB a pravděpodobně bude použit na umoření závazku z takzvané předsunuté platby za státní pojištěnce, kterou si VZP vyžádala letos v prvním pololetí.
Je jen otázkou, jak dlouho tyto zdroje vydrží. David Rath tvrdí, že uplyne asi rok, než se budou nynější problémy opakovat. Tento odhad však mnozí považují za příliš optimistický. Minulou středu na semináři o ekonomice zdravotnictví někteří ředitelé nemocnic upozorňovali, že peníze nepůjdou na úhradu dluhů, ale opět z větší části na mzdy. „Pokud se tomu nezabrání, máme tady podobný kolaps do tří měsíců,“ varuje Vladimír Dryml.
Nerovné podmínky?
Stojí za pozornost, že nemocnice, kterým se nyní pomáhá, jsou příspěvkové organizace nedávno převedené ze státu na kraje. Hejtmané vidí řešení v přeměně nemocnic na akciové nebo jiné obchodní společnosti. Tak, aby se musely řídit obchodním i trestním zákoníkem a management nemocnic nesl za výsledky hospodaření osobní odpovědnost. „Dnes můžeme ředitele maximálně odvolat,“ říká hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann. „Pokud bude i nadále majetek oddělený od odpovědnosti, tak se budeme donekonečna pohybovat v kvadratuře kruhu.“ Hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc přirovnal vládní krok k tomu, když zloděj řekne, že vrátí část lupu.
Celkově jsou ovšem hejtmani spokojeni, že dostanou peníze alespoň na nejkritičtější věci. Nesmiřitelný postoj k vládnímu plánu finanční stabilizace zdravotnictví však zaujímají představitelé soukromých nemocnic. „Rozhodnutí kabinetu považuji za drzost a výsměch českému zdravotnictví. Dvě miliardy nic nespasí a divím se hejtmanům, že ony nemocnice státu raději nevrátí,“ uvádí ředitel soukromé Jesenické nemocnice Jan Jedlička. Zástupci soukromých zdravotnických zařízení mimoto soudí, že jde o skrytou dotaci vůči vybraným subjektům, které jsou jejich konkurenty. „Jsou to nerovné podmínky a věřím, že po vstupu do Evropské unie se na Špidlovu hlavu snese řada žalob v tomto duchu,“ říká Vladimír Dryml.
