Č e s k á n á r o d n í b a n k a
Významní pražští analytici měli v minulých dnech důležitou zakázku z Hradu. Prezident je požádal, aby hodnotili ekonomický vývoj v posledním období, zejména s přihlédnutím ke krokům České národní banky (ČNB). Do 12. února musí totiž předat jmenovací dekrety čtyřem členům bankovní rady ČNB.
Jednání Václava Havla s premiérem Milošem Zemanem a předsedou sněmovny Václavem Klausem - bezprostředně po prezidentově návratu ze zdravotní dovolené - budou patrně směřovat především k tomuto tématu. Každý z politiků má svůj důvod, proč chce prezidentovi do jeho pravomocí mluvit. Klaus se chce pomstít, neboť právě nekompromisní postoj ČNB vedl k přijetí nejprve ekonomických balíčků a následně až k pádu vlády. Zeman by zase rád získal páky na ovlivňování politiky ČNB, a to nejen co se týká měnových otázek. Také bankovní dohled může mít svůj nepříjemně nezávislý pohled na počínání státního akcionáře ve velkých bankách.
Skutečností je, že i kdyby prosadili Zeman s Klausem své, rozhodování ČNB neovlivní. Ze čtyř členů, kteří mohou být nyní vyměněni, musejí být dva ze zákona vedoucími pracovníky centrální banky. Podle zákona totiž může prezident jmenovat pouze dva viceguvernéry z lidí, kteří nejsou zaměstnanci banky.
Je jen málo pravděpodobné, že by došlo k výměně všech čtyř členů, jimž končí funkční období. Podle kuloárních informací mají nejslabší pozici šéf bankovního dohledu Ota Kaftan a viceguvernér Jan Vít. Kaftan je odpovědný za bankovní dohled a kritici mu mohou přičítat díl viny za současných stav sektoru. Vedení ČNB ho však bude patrně hájit. „Bankovní dohled je jediný plně funkční regulační orgán na českém finančním trhu a jeho efektivnost je ve srovnání s regulací kapitálového trhu či pojišťovnictví nesrovnatelná, tvrdí mluvčí ČNB Martin Švehla.
Celkem pravděpodobný je odchod viceguvernéra Víta, který je v důchodovém věku. Nejistou pozici ale může mít i druhý viceguvernér Pavel Kysilka. Ten totiž řídil banku v první polovině loňského roku. Ke kritikům tehdejšího rozhodování bankovní rady patří dnes i guvernér Tošovský. Kysilka se neocitl v palbě kritiky za zcela chybné, ale spíše za opožděné rozhodování. Dnes je většinou odborníků akceptován fakt, že snižování úrokových sazeb mělo začít o dva až tři měsíce dříve a mnohem razantněji. Nutno přiznat, že tento názor velmi výrazně sdílí i Tošovský, který navíc z premiérského křesla upozorňoval na možnost uvolnění měnové politiky poměrně včas. Právě určité lidské napětí mezi guvernérem a jeho zástupcem může být důvodem, proč by se Kysilka mohl sám rozhlížet po jiném místě. Pokud tak neučiní a bude usilovat o zachování své pozice, je málo pravděpodobné, že by neuspěl. Jeho odborné kvality jsou nesporné a skutečností je, že jeho názory korespondují s názory ostatních členů bankovní rady. „Hlasování o snížení základních úrokových sazeb bylo až na jeden případ vždy jednomyslné, říká Švehla
Pozici čtvrtého muže z kandidátů na výměnu, Jiřího Pospíšila, zatím nikdo nezpochybnil.
Přestože není jasné, kolik míst se uvolní, má premiér Zeman podle dostupných informací připraveny dva kandidáty, které nabídne prezidentovi. Podle prosakujících informací by jimi měli být Jan Mládek, náměstek místopředsedy vlády Mertlíka, a vysokoškolský učitel Jiří Havel.
První ze jmenovaných má bezesporu solidní odborné renomé a kromě současné funkce má i další zkušenosti ze státní správy. Určitý čas byl totiž náměstkem federálního ministra hospodářství Vladimíra Dlouhého.
Jiří Havel je považován za odborníka na trh s cennými papíry, pracuje na fakultě sociálních věd a neúspěšně se pokoušel stát komisařem Komise pro cenné papíry. Oba dva pro funkce v ČNB diskvalifikuje především jejich politická angažovanost. Oba pracovali v národohospodářské komisi ČSSD a podíleli se na přípravě volebního programu strany.
Podobně se odborníci dívají i na Klausova kandidáta Jiřího Weigla, který byl Klausovým poradcem pro bankovnictví a měnovou politiku v době jeho premiérování.
Své kandidáty nabídne prezidentovi i guvernér Tošovský. Jednoznačným favoritem je v tomto směru šéf Sboru poradců ČNB Oldřich Dědek. Má velmi blízko ke guvernérovi, kterému radil i v době jeho premiérování. Z jeho autorské dílny je důležitý dokument Hospodářská strategie vstupu do Evropské unie. Premiéru Zemanovi musí znít velmi libě věta ze zmíněného dokumentu, kde se konstatuje, že „vytvoření pevnějšího rámce pro sdílení rozhodovací pravomoci i odpovědnosti při stanovování tempa dezinflace by posílilo kredibilitu střednědobé hospodářské strategie .
Dalším kandidátem může být v případě, že ztratí svou pozici Ota Kaftan, pracovník bankovního dohledu Pavel Racocha.
Prezident se však může rozhlížet i sám. Ze hry nemusí být vyřazen Miroslav Zámečník, který má k Havlovi velmi blízko, protože vedl před svým nástupem do Světové banky analytickou sekci prezidentské kanceláře a v roce 1992 se již jednou ocitl na seznamu kandidátů do bankovní rady tehdejší Státní banky československé. Mezi kandidáty se ocitl i bývalý náměstek ministra financí Pavel Štěpánek.
Vyloučena není ani možnost, že i po 12. únoru zůstanou některá křesla v bankovní radě neobsazena. Již v roce 1993 zahajovala ČNB s nekompletním vedením. Tehdy na poslední chvíli vetoval tehdejší premiér Václav Klaus opětovné jmenování Miroslava Kerouše.
