Skvělé jízdní vlastnosti jdou na úkor těch užitných
Předchozí generace Hondy Accord ve verzi Tourer, jak japonská automobilka označuje karoserii typu kombi, byly maskované stěhovací vozy. Současný model tak trochu rezignoval na svou historii a kombík více než co jiného připomíná přístup třeba Alfy Romeo, která litry navíc dala za oběť vynikajícímu designu a ještě lepším jízdním vlastnostem.
Z vizuálního hlediska se accord automobilce opravdu podařil. Konkurenční Alfa Romeo 159 SW je na tom po stránce vnějšího vzhledu ještě lépe, pak však následuje daleký odstup od ostatní konkurence. Líbivý vzhled ale znamená, že je nutné se spokojit s pouhými čtyřmi stovkami litrů objemu zavazadlového prostoru, což je hodnota, kterou dokážou překonat i sedany o třídu menší velikosti. Ani po sklopení zadních sedadel se accord nemůže s průměrnými vozy své třídy moc měřit. Stejně tak v prostoru zadních sedadel, kde v případě, že řidič či spolujezdec narostli do neobvyklých rozměrů, mohou mít cestující problémy s umístěním kolen.
Zcela jiný příběh se však odehrává v přední části vozu. Jestliže Audi dnes platí za etalon kvality v provedení interiérů, Honda Accord německou značku minimálně dotahuje. Kromě prvotřídních použitých materiálů a perfektního dílenského zpracování vynáší vůz na úplnou špičku také skvěle ergonomicky navržené pracoviště řidiče. Tedy nízký posaz za volantem s malým a silným věncem, perfektní boční vedení sedadel, jejichž možnosti seřízení jsou nezvykle široké, a v neposlední řadě dobře ergonomicky rozmístěné ovladače. Opět se nabízí srovnání s Alfou Romeou 159. Tam, kde Italka používá srdce, Japonec volí rozum. Výsledek je však překvapivě podobný.
První dojmy z jízdy potvrzují hodně vysoké ambice, které už byly patrné z testu accordu v karosářské verzi sedan. Tohle auto jde trochu proti proudu, který obecně říká, že kombíky mají horší jízdní vlastnosti než jejich mateřské sedany. Má to svou logiku, u kombi je jiné rozložení hmotnosti, vyšší těžiště, většinou delší převis vzadu atd. Accord má však objektivně lepší časy na obvyklé testovací trase, jeho agilita se sedanu s přehledem vyrovná a i s relativně těžším turbodieselem vpředu má dostatečnou chuť zatáčet. Řízení je přesné, přestože opravdová zpětná vazba je hodně potlačená posilovačem. Na kombi vynikající nastavení a vyvážení podvozku zvládne i sportovní chutě svého řidiče, přestože to není primární účel vozu. A při poklidné jízdě nabídne jinak akční podvozek i dostatek komfortu. Na našich rozbitých cestách je accord jako doma, jakkoli toto rčení pokulhává za realitou perfektních japonských vozovek. Pouze příčné nerovnosti mu nesedí a má na nich tendenci odskakovat. Spolu s nadprůměrně povedeným odhlučněním je accord hodně podařené auto s vynikajícími jízdními vlastnostmi a relativně nízkými provozními náklady. Spotřeba vozu je totiž na poskytovaný výkon nízká. Motor o objemu 2,2 litru nabízí sice nijak oslnivých 150 koní, ale vyvažuje to spotřebou nafty kolem šesti litrů na sto kilometrů.
klady
Sedadla s širokými seřizovacími rozsahy
Interiér
Přesné řízení
Krátké a přesné řazení
Zpracování a materiály v interiéru
Výborné jízdní vlastnosti
Úsporný motor plnící normu Euro 5
zápory
Extrémně malý kufr
Méně místa pro kolena vzadu
Tabulka:
Honda Accord Tourer
Motor: přeplňovaný vznětový čtyřválec
Objem (ccm): 2199
Převodovka: automatická šestistupňová
Nejvyšší výkon: 110 kW
Nejvyšší rychlost (km/h): 207
Zrychlení 0–100 km/h (s): 10
Spotřeba město/mimo/kombi (l/100 km): 7,4/4,9/5,8
Cena: 999 999 (testovaný vůz)
