Čeští podnikatelé chtějí od státu srovnatelnou podporu, jaká je v EU Průmysl se v posledních letech rozvíjí, ale řada problémů zůstává. Druhotná platební neschopnost, špatný přístup k financím, nerovné podmínky k podnikání. Tuzemský průmysl na tom sice není tragicky, ale také nijak růžově.
Čeští podnikatelé chtějí od státu srovnatelnou podporu, jaká je v EU
Průmysl se v posledních letech rozvíjí, ale řada problémů zůstává. Druhotná platební neschopnost, špatný přístup k financím, nerovné podmínky k podnikání.
Tuzemský průmysl na tom sice není tragicky, ale také nijak růžově. Přes zlepšení v posledních letech je na zahraničních trzích stále ještě méně konkurenceschopný, a to hlavně v oborech high-technology. Nedostatečné jsou změny ve vnitřní struktuře jednotlivých odvětví, málo sílí podíl výrob s vyšším stupněm zpracování. Mnohé firmy se proto omezují na nižší stupně zpracování, které jim neumožňují dosahovat vyšší přidanou hodnotu. To negativně ovlivňuje jejich konkurenceschopnost i jejich možnosti vytvářet dostatečné zdroje na technický rozvoj, investice do nových technologií a na inovační aktivity. Omezení pro tvorbu prostředků na rozvoj představují i ceny, za které tuzemští producenti nabízejí své zboží na zahraničních trzích. Aby se uchytili, musejí být levnější, přestože třeba nabízejí výrobky ve srovnatelné kvalitě s dražšími konkurenty. T o jsou základní charakteristiky tuzemského průmyslu, jak je uvádí Svaz průmyslu ČR ve svých Námětech pro hospodářskou politiku - tak zvané Bílé knize.
Význam malých podniků stále stoupá
Ve vyspělých zemích jsou malé a střední podniky hnací silou rozvoje ekonomiky, inovační potenciál a stabilizační prvek. Podle údajů Svazu průmyslu téměř 99 procent z celkového počtu podniků připadá právě na malé a střední firmy. Ty také poskytují dvě třetiny pracovních příležitostí. Jejich význam je tedy neoddiskutovatelný a vlády je systémově podporují. Dosáhnout podpory srovnatelné s tou ze zemí Evropské unie je cílem českých podnikatelů. I v Česku jsou malé a střední podniky důležitým segmentem národního hospodářství a jejich význam stoupá. Jejich podíl na tvorbě hrubého domácího produktu se podle údajů Svazu průmyslu zvýšil z 31 procenta v roce 1996 na čtyřicet procent předloni. Vloni zaměstnávaly ve všech odvětvích téměř šedesát procent celkového počtu zaměstnanců. Podíl tohoto sektoru na celkových výkonech národního hospodářství dosáhl 51,4 procenta a v přidané hodnotě 51,3 procenta. Vývoz malých a středních podniků dosáhl vloni téměř 36 procent z celkového objemu a dovoz 47 procent.
Nejméně podpory mají středně velké firmy
Před dvěma lety vláda vytvořila specifický systém programů na podporu tohoto segmentu hospodářství. Průmyslníci však upozorňují na to, že přes počáteční nárůst prostředků určených na tyto účely dochází v poslední době k jejich stagnaci až poklesu. Navíc výše prostředků věnovaných na podporu malých a středních podniků je v příkrém nepoměru k rozsahu zdrojů vyčleněných na pobídky pro velké podniky nebo jejich sanaci. Nerovnováha je i v rozdělení podpor uvnitř sektoru malých a středních firem. Pokud jde o státní pomoc, nejhůře jsou na tom tuzemské střední podniky, na které připadá necelá pětina podpor, což neodpovídá jejich významu. Stále špatná je situace v dostupnosti finančních zdrojů pro malé a střední firmy. Ty jsou nadále závislé na bankovních úvěrech, a banky hodnotí tento sektor jako rizikovější než velké firmy. Chybí zejména nabídka prostředků zejména pro projekty založené na vyšší míře inovace a s vysokým ziskovým potenciálem. Ty jsou samozřejmě spojené s nadprůměrnou mírou rizika. S blížícím se vstupem Česka do Evropské unie se rozšiřují možnosti získat podpory pro malé a střední podniky ze zdrojů Unie. Zástupci Svazu průmyslu však upozorňují na to, že využití tohoto potenciálu snižuje nízká připravenost České republiky poskytnout kofinancování z veřejných či jiných zdrojů. A bez toho finance z Unie není možné dostat.
Firmy si stále neplatí
Těžko dostupné finanční zdroje však nejsou zdaleka jediným problémem pro rozvoj malých a středních firem. Stále přetrvávají podmínky pro udržování vysoké míry druhotné platební neschopnosti, stejně jako nízká legislativní ochrana vnitřního trhu před nelegálními a dumpingovými dovozy. Menší firmy také pociťují nedostatek informací marketingového charakteru a také tlak obchodních řetězců. Upozorňují také na dlouhé lhůty při vyřizování všech žádostí spojených s podnikáním, přebujelou administrativu a mnohdy i aroganci úředníků. Segment malých a středních podniků se rovněž setkává se zvýšeným rizikem vyplývajícím z nekalé konkurence. Existuje tlak organizovaných zahraničních podnikatelských skupin, které dovážejí a prodávají pašované zboží, výrobky s padělanými značkami, bez zdravotních a technických atestů a záruk. To vše přirozeně aniž by dodržovaly pravidla podnikání nebo platily daně, zdravotní a sociální pojištění a podobně. Takové „podnikání“ samozřejmě více vynáší a zdá se, že s ním hned tak nikdo nezatočí. Také zvýhodnění zahraničních investorů investičními pobídkami se stává konkurenční výhodou proti českým podnikatelům. Především se to týká těch menších, kteří nemají přístup k investičnímu kapitálu.
Podnikatelé chtějí přehodnotit podporu státu
Představitelé podnikatelské veřejnosti přicházejí s požadavkem, aby stát zajistil poměr podpor a pobídek malým a středním podnikům tak, aby byl v relaci k jejich podílu na hospodářském růstu. Chtějí rovněž přehodnocení stávajících programů podpory. Ty by měly být podle Svazu průmyslu většího rozsahu a měl by k nim být jednodušší přístup. Dále požadují přijetí účinných legislativních opatření pro ochranu vnitřního trhu proti nelegálním dovozům, programy pro „zviditelnění“ českých výrobků na domácím trhu oproti zahraničním. Podnikatelé volají po opatřeních, která zahraničním obchodním řetězcům zabrání zneužívat dominantní postavení vůči malým a středním podnikům jako jejich dodavatelům i jako jejich drobným konkurentům. Pokud jde o přístup menších firem ke kapitálu, pomoci by jim mělo zvýšení objemu prostředků pro jejich podporu, s důrazem na formy podpory, která zvyšuje dostupnost úvěrů pro malé a střední podniky ve strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionech. Stát by měl ve své kase pamatovat také na prostředky, které nabídne jako spolufinancování při čerpání fondů Evropské unie. Pro inovační projekty může být řešením vytvoření rizikového kapitálu s účastí veřejných zdrojů.
Domácí výrobci by měli více dodávat zahraničním firmám působícím u nás.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
