NETRADIČNÍ ZIMNÍ SPORTY - Místo pohodlné lanovky tvrdý výšlap po svých, místo projeté stopy netknuté závěje sněhu. Luxus horských středisek nahrazuje jen skromná výbava vlastního batohu. I přes tyto obtíže jsou dnes túry panenskou divočinou v kurzu. Ať už jde o adrenalinové skialpy nebo klidnější sněžnice, zájem dramaticky roste.
Křup, křup, praská ledová krusta. Krev tepe ve spáncích, dech syčí přes zatnuté zuby. Zvednout, natáhnout a položit. Sněžnice se pohne sotva o pár desítek centimetrů, zakousne se do zmrzlého sněhu a pak se prudce proboří do měkčí vrstvy. Už hodinu bojuji o každý metr a vrchol fatranského Stohu se na mě z výšky jen pobaveně usmívá. Lýtka z dlouhodobého stání na špičkách rezonují jako přepnuté struny a plíce zběsile lapají po každém hltu ledového vzduchu.
Láká vás podobný zážitek? Ani v Praze či v Brně nejde o žádný problém, prostě si na záda naložte pětadvacet kilo nákladu, na nohy obujte těžké lyžáky a zkuste vystoupat padesát pater po schodech. Stejně jako při chůzi na sněžnicích si i takto pořádně protáhnete kostru, stále vám však bude něco podstatného chybět. Kontakt s drsnou přírodou, možnost čelit výzvám zimního počasí a třeba i šance splnit si dětské sny o přežití v divočině.
„Bude to možná znít překvapivě, ale na sněžnice s námi jezdí poměrně často třeba podnikatelé. Děláme totiž vícedenní přechody hor bez dosahu civilizace a oni tak mohou dát zabrat fyzičce a naopak nechat trochu odpočinout hlavu. A pokud se jich občas sejde víc, utvoří se dobrý kolektiv daleko lépe než u takového zájezdu na sjezdovky,“ popisuje spolumajitel cestovní kanceláře Alpina Aleš Paděra. Podobnou zkušenost přitom hlásí i řada jeho kolegů. Výsledkem je, že se sněžnice a skialpy přesouvají z posledních stránek na prestižní místa nabídkových katalogů.
SKIALPY
• Jde vlastně o sjezdové lyže upravené pro chůzi a použití tuleních pásů, bránících prokluzu při chůzi do kopce.
• Variant tohoto sportu je více. Od několikadenních přechodů hor, přes krátké denní výlety jen s nejnutnějším vybavením, až po takřka horolezecké výstupy, u nichž je nutný cepín, lana a další specializovaný materiál.
• Cena kompletního vybavení se pohybuje kolem 20 tisíc korun a například čtyřdenní skialpinistický pobyt v rakouských Alpách stojí okolo devíti tisíc korun.
Očekává se dramatický nárůst zájmu
Velkou výhodou sněžnic je jejich jednoduchost. „ To ocení třeba ti, kteří si s běžkami příliš netykají. Navíc na vyfoukaných a zledovatělých hřebenech ukrajinských a rumunských hor, které jsou českými turisty velmi oblíbené, se lyže smekají a kloužou, v nižších polohách se zase boří v závějích,“ líčí své zkušenosti s tímto sportovním náčiním Paděra. Právě zmíněné hory přitom tvoří podstatnou část nabídky jeho cestovní kanceláře.
Pro neznalé věci, sněžnice fungují na principu rozložení váhy. Zájemce si na botu nazuje jakousi plastikovou desku s vázáním, díky níž se v hlubokém sněhu nepropadá. Ohnutý dřevěný prut vyplétaný koženými řemínky je už dnes dávno pasé, moderní sněžnice představují složité konstrukce se zabudovanými protiskluzovými hroty a s možností volby mezi zapnutou a volnou patou.
A změny se dočkalo i jejich použití. Dříve šlo o doplněk nezbytný pro pohyb v zasněženém terénu, dnes jde o stále populárnější sportovní disciplínu. V západní Evropě se takto ustrojení turisté naprosto běžně brouzdají po horách, sněžnice patří k nezbytnému vybavení půjčoven horských chat a hotelů a nezastupitelné místo mají i mezi teambuldingovými aktivitami. Nemluvě o tom, že pohyb na těchto „prkýnkách“ se díky poměrně výraznému energetickému výdeji zařadil mezi doporučované sportovní aktivity pro udržení fyzičky nebo zhubnutí.
„To u nás se hlavní vlna oblíbenosti teprve blíží. Vždyť i my jsme začali sotva nedávno, dnes nabízíme nějaké dva zájezdy za sezonu, které se nám pohodlně naplní. Ale to je jen dočasný náskok, ostatní outdoorové cestovky už zbystřují a v téhle oblasti nám brzy budou šlapat na paty,“ očekává Paděra.
A pravděpodobně není příliš daleko od pravdy. „My jsme sněžnice zkoušeli asi před dvěma lety, ale příliš se neujaly. Jde o to, že náklady jsou v zásadě podobné jak třeba u skialpinismu, který je přece jen akčnější a lákavější. Takže lidé nebyli ochotni vydávat celkem slušné peníze na tento méně adrenalinový sport. Nicméně očekáváme, že se to bude s lepšící se finanční situací v Česku měnit a rádi bychom to v dohledné budoucnosti zkusili znovu,“ konstatuje Michael Pokorný z cestovní kanceláře Kudrna.
SNĚŽNICE
• Vynález pravděpodobně pocházející z oblasti Kavkazu umožňoval pohyb v hlubokém sněhu.
• V současnosti se využívá jak pro relaxační výlety zimní krajinou, tak pro vícedenní přechody hor se vším potřebným vybavením v batohu. Patří i k nezbytnému vybavení snowboardistů ve volném terénu, kteří se s jejich pomocí dostávají na místa vhodná ke sjezdu.
• Cena sněžnic se pohybuje mezi dvěma až pěti tisíci korun, týdenní zájezd na Zakarpatskou Ukrajinu vyjde na čtyři tisíce korun.
Jeho konkurent navíc upozorňuje ještě na jedno méně zmiňované, ale velmi šikovné využití sněžnic. „Sněžnice také patří k velmi častému vybavení freerideových snowboardistů, tedy jezdců ve volném terénu. Ti se totiž musí v nedotčeném sněhu nějak pohybovat, takže je s sebou velmi často vozí v batohu. Já sám jsem se bez nich jednou nepěkně nachytal, když jsem v bulharských horách dojel na prkně až do závějí, z nichž mi nakonec koukala jen hlava. Více než hodinu jsem pak doslova plaval ve sněhu nějakých dvě stě metrů,“ vzpomíná s úsměvem Paděra. Takže dnes je svým snowboardovým klientům třeba na zájezdy do Černé Hory nebo zmiňovaného Bulharska nabízí už zcela běžně.
Když máte celou sjezdovku jen pro sebe
Komu však při zmiňovaném pobytu v divočině ke spokojenosti chybí řádná porce adrenalinu, musí jednoznačně sáhnout po skialpech. Tedy po lyžích, jejichž vázání je na špici uchyceno na čepech a umožňuje jak pohodlnou chůzi s volnou patou, tak i divoké sjezdy mimo zázemí sportovních areálů. Pro usnadnění stoupání do kopce pak skialpinisté využívají takzvaných tuleních pásů, tedy pruhů syntetické tkaniny přichycených zespodu na lyže, které brání jejich podkluzování.
„Sjíždění opuštěných hor a kopců zažívá obrovský boom, oproti tradičnímu sjezdovému lyžování jde přece jen o něco úplně nového a chytlavého. Navíc má tento sport řadu variant, vedle skutečně dlouhodobých přechodů hor s veškerým potřebným vybavením na zádech dovoluje i akčnější zážitky. Poměrně často tak s klienty jezdím třeba na alpské nebo slovenské horské chaty, odkud se vyráží na maximálně dvouhodinové výšlapy následované sjezdem po opuštěných svazích tamních kopců,“ konstatuje Antonín Volk, který jako horský vůdce spolupracuje například s agenturou Yellow Point, K+K Ski school nebo cestovní kanceláří Adventura.
Absence českých hor je ve výše uvedeném výčtu naprosto úmyslná. V Česku totiž pro podobně divoké jízdy příliš podmínky nejsou. Skialpinismus je přímo přitahován ostrými svahy bez lesního porostu. Navíc v nižších polohách pro něj nenachází příliš pochopení správci chráněných oblastí, v českých národních parcích je proto obecně spíše zakázán. Na domácí půdě se tak odehrávají hlavně různé lavinové kurzy a vůbec výcviky základních skialpinistických technik, které už dnes nabízí celá řada společností a cestovních kanceláří.
„Takže se skialpinisté soustředí buď na relativně divoké východní země typu Zakarpatská Ukrajina či Rumunsko, nebo jezdí do Alp. Tomu také odpovídá i skladba zájemců. My třeba nenabízíme klasické zájezdy, daleko častěji se nám ozve několik drobnějších podnikatelů, kteří se znají a tomuto sportu holdují, a my pro ně uděláme výjezd na míru. Přece jen jde o celkem finančně nákladnější relaxaci a právě podnikatelé bývají ochotni na dobře strávenou dovolenou věnovat příslušný obnos,“ doplňuje Volk.
Prodej vybavení roste
Zmiňovaný nárůst popularity obou sportů zaznamenaly i prodejny specializovaného vybavení pro pobyt v přírodě, které pochopitelně na podobné změny reagují velmi citlivě.
„Trendem do budoucna je jednoznačně skialpinismus a freeride, tedy jízda ve volném terénu, plus sněžnice. Projevuje se to samozřejmě na rostoucích prodejích příslušného vybavení, kterému tak dáváme čím dál větší prostor,“ shrnuje produktový manažer sítě obchodů Hudy sport Dušan Stuchlík.
„A vidět je to i na naší půjčovně, kde je stále větší poptávka jak po samotném tomto sportovním vybavení, tak i po navazujících bezpečnostních nezbytnostech typu sněžných lopat nebo sond a lavinových vyhledávačů,“ doplňuje manažer. Poslední zmiňované položky totiž souvisí s bezpečností při pohybu v terénu, kde hrozí riziko pádu sněhové laviny.
Až tedy v letošním Česku zmizí i ten poslední zbyteček sněhu, netruchlete. Cizí země lákají a navštívit je můžete nejen se sjezdovými lyžemi.
