Webové stránky českých neonacistů jsou na serverech v USA
Možná že si nakladatel Michal Zítko vybral špatný titul, určitě však zvolil špatné médium. Kdyby vydal Hitlerův Mein Kampf anonymně na internetu, česká justice by neměla šanci. Zítko by se s pravděpodobností hraničící s jistotou vyhnul dvoumilionové pokutě i podmíněnému trestu vězení na tři roky. Protože však Hitlerovo dílo nevalné úrovně vyšlo u Zítka knižně, přilákalo pozornost veřejnosti, zatímco Mein Kampf na internetové adrese http://whitefront.cjb.net/ nikoho nevzrušuje. „Tento případ dokládá, že státní systém nefunguje na základě logiky. Řídí se spíše pravidly Braunova pohybu, říká k tomu Zítkův advokát Tomáš Sokol. Podle jeho slov je rozsudek vynesený minulé pondělí nad Michalem Zítkem spíše výsledkem společenské objednávky. „Svým způsobem je to tak, že když se o něčem mluví, věnují tomu represivní orgány pozornost. Neříkám to rád, ale je to tak, popisuje situaci svého mandanta Sokol. Árijská společnost. Mein Kampf vyšel v Zítkově nakladatelství Otakar II. letos v březnu. Zprávy o knize se okamžitě dostaly na stránky novin a o případ se začali zajímat také politici. „Je zapotřebí, aby státní exekutiva dala jasný signál k tomu, jaký směr politického uvažování nebude mít v této zemi žádnou toleranci, řekl v červnu v debatním pořadu televize Prima ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD). Senátoři ODA Daniel Kroupa a Michael Žantovský podali na Zítka trestní oznámení pro podezření z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů se sazbou až osm let nepodmíněně. „Vyšetřovatelka chtěla stíhání pana Zítka zastavit, ale politici z toho udělali kauzu veřejného zájmu, uvedl v rozhovoru pro týdeník EURO Tomáš Sokol. Kdyby represivní orgány měřily všem stejným metrem, museli se už dávno ocitnout před soudem například autoři internetových stránek na adrese http://www.front14.org/hollowcaust/. Na hlavní stránce tohoto českého neonacistického webu je totiž několik rasistických vtipů, oslavný text o Adolfu Hitlerovi, protižidovská povídka a provolání, v němž je mimo jiné možné se dočíst: „My se nikdy nevzdáme a nepadneme před zrůdným systémem na kolena, neboť náš boj je nanejvýš spravedlivý. To, za co bojujeme, je árijská společnost v národních státech spravovaných na základě národně socialistické ideologie… Budoucnost bez židovských světovládců a vyděračů, bez obrovského vlivu zednářských lóží, které již od Francouzské revoluce tahají za nitky dějin, bez šiřitelů zvrhlosti a dekadence, drog, anarchie, bolševismu, pornografie, homosexuality a jiných perverzních zvráceností, bez rasových minorit, jež parazitují na zdravé společnosti, na našem území. Na stejné stránce je také kontaktní adresa zřízená na českém poštovním serveru Seznam. Další e–mailovou schránku zřídili autoři internetových stránek na serveru české společnosti Video On Line. Může policie zjistit, kdo poštu vybírá? Ačkoli se týdeník EURO obrátil s dotazem ohledně uvedených internetových stránek na tiskovou mluvčí Policejního prezidia, odpověď do středeční uzávěrky tohoto článku nedorazila. Soudní znalec v oboru počítačových systémů a internetu Vladimír Smejkal se domnívá, že autora zmíněných internetových stránek stíhat lze, pokud je občanem České republiky. „Podle toho, kdo uvedenou e–mailovou adresu vybírá, je s velkou pravděpodobností možné zjistit autora textu, řekl Smejkal v rozhovoru pro týdeník EURO. Sejde z očí. Na serveru jsou i texty namířené proti Romům. Stránka http://www.front14.org/wf/sc/golem.htm obsahuje následující prohlášení: „Poměr cikánů a Čechů se stále mění v náš neprospěch, avšak málokdo si uvědomuje vážnost současné situace, jež vznikala kvůli neschopnosti zabránit tomuto nepřizpůsobitelnému etniku v neřízeném a nekontrolovatelném rozmnožování, které má za následek obrovský nárůst jejich počtu. Existencí těchto neonacistických stránek na serveru Front14.org je pobouřena poslankyně Unie svobody Monika Horáková. Nechat je zavřít však bude velmi těžké, ne–li nemožné. Server Front14.org se totiž nachází na území Spojených států a slouží výhradně k prezentaci neonacistů ze zemí, které šíření rasové a národnostní nenávisti trestají. Rasistické texty v češtině jsou tím pádem pod ochranou prvního dodatku americké ústavy. Poslankyně Horáková se před časem zúčastnila konference na téma Etnika v médiích a reklamě. I tam se o problému rasismu na internetu debatovalo. „Z jednání panelu Etnika a nová média vyplynulo, že dělat nějaké restrikce v rámci internetu je technicky nemožné, říká Monika Horáková. Jisté plus vidí česká poslankyně v tom, že neonacisté nejsou na internetu „moc vidět. „Přijde mi, že nacistické organizace už nejsou tak veřejné a přístupné, schovávají se k různým cizím providerům. Když to chce někdo najít, dá mu to práci. Myslím, že tyto stránky jsou hlavně pro jejich příznivce. Tím neříkám, že je to dobře, ale určité pozitivum bych viděla, říká Monika Horáková. Sorry, nevím. Francouzský soud se před několika týdny rozhodl, že své občany „ochrání před internetovými stránkami, které nabízejí prodej nejrůznějších předmětů s nacistickou tematikou. Nařídil proto americké společnosti Yahoo!, aby vymyslela technické řešení, jak od stránek odblokovat uživatele z Francie (EURO 48/2000). Mohla by něco podobného požadovat Česká republika v případě serveru Front14.org? Místopředseda Poslanecké sněmovny Ivan Langer z ODS si myslí, že nikoli. „Měli bychom důsledně vyžadovat dodržování zákonů, které platí pro Českou republiku, pro české občany, a pokud se někdo dopouští trestné činnosti na území České republiky, nechť je postihován podle platného trestního zákona. Postihovat zahraniční společnosti nemůžeme, říká Ivan Langer, kterému se nelíbí ani francouzský rozsudek v případu aukčních stránek Yahoo! Vladimír Mlynář z Unie svobody, který svou ranou ministerskou kariéru ve vládě Josefa Tošovského postavil na ostrém protirasistickém postoji, je v tomto případě bezradný. Je totiž také zastáncem státem neregulovaného internetu. „To je problém, který dnes musí řešit moderní svět a který staví na hlavu dosavadní pojetí práva a vymáhání zákonů v oblasti svobody slova. Je to věc, s níž si nevíme rady nejen my, ale také ostatní země. O tom vypovídá i francouzský rozsudek, říká Mlynář a dodává, „To, že nemáme odpovědi, je poctivé přiznat. Já aspoň tu jednoznačnou odpověď nemám. O dvojím přístupu k informačním kanálům se už na vlastní kůži přesvědčil i Langer. „Byl jsem hrubě pomluven v jednom internetovém deníku a s kolegy v advokátní kanceláři jsme řešili, zda lze na internetový deník vztáhnout současný tiskový zákon. Názory byly diametrálně odlišné a dělily se na dva tábory. Jeden říkal, že v žádném případě ne. Druhý říkal, že ano. Každý snášel řadu argumentů, proč ano a proč ne. Myslím, že brzy budeme v rámci národní legislativy konfrontováni s takovým problémem, tvrdí Ivan Langer. Jako Hooligans. Když Monika Horáková zjišťovala ve Spojených státech, zda je možné správce serveru Front14.org zažalovat, dostalo se jí záporné odpovědi. „Kdybychom měli v Americe zákony proti šíření nenávisti, určitě by byly použity proti lidem, jako jsou kontroverzní černí aktivisté Louis Farrakhan či reverend Al Sharpton dávno předtím, než by se obrátily proti Patu Buchananovi, napsala Horákové její americká přítelkyně. Američané jsou v tomto případě principiálně proti cenzuře a lze očekávat, že americký soud zvrátí rozhodnutí týkající se opatření proti společnosti Yahoo! „Ve Francii je to tak trochu křeč. Evropský sever je v tomto ohledu liberálnější. I Němci se sice se skřípěním zubů, ale přece jen smířili s distribucí Mein Kampf, říká advokát Tomáš Sokol a dodává, „Kdyby se Francouzi snažili svůj postoj exportovat, tak by narazili. Začaly by se ozývat hlasy, aby byla zakázána také nějaká komunistická knížka, a internetová komunita by se hlasitě bránila. Že by si Američané nechali vypínat počítače od Francouzů, to asi ne. Tomáš Sokol se nedomnívá, že kontroverze okolo případů, jako je Yahoo!, povedou k přijetí globálních internetových zákonů. „Žádná země nevnímá šíření nenávisti po internetu jako velký problém. Přirovnávám to k problémům s fotbalovými fanoušky, říká Sokol.
