Vysoce atraktivní prostory pro nejrůznější obchodní aktivity
Řada obchodů, kavárniček, stánků s rychlým občerstvením a nabídka mnoha dalších služeb – takový obrázek dnes většinou nabízejí nádraží na západ od našich hranic. Především pak v sousedním Německu, kde tamní nádraží jsou životem kypícími pasážemi, kam lidé chodí na nákup, ke kadeřníkovi nebo jen si tak prostě sednout na kávu s přáteli.
Podobně by měla vypadat nádraží v České republice, která projdou v rámci projektu Živé nádraží procesem komplexní revitalizace.
Pavel Krejčí, ředitel Odboru Majetkového podnikání ČD k tomu poznamenává: „Naším cílem je prosadit úplně jiné pojetí nádraží oproti tomu, jak je známe doposud. Jedná se skutečně o zásadní změnu v pohledu na nádraží jako objekt v centru města – kdy chceme na jedné straně maximálně zefektivnit využití kapacit pro odbavování cestujících, ideálně docílit integrace i s dalšími druhy dopravy, a na straně druhé co nejvíce otevřít nádraží dalším aktivitám, o kterých by se dneska leckdo mohl domnívat, že na nádraží nepatří.“ Opak je však pravdou. Velmi obtížně by se v rámci městských center hledaly jiné lokality, kterými každý den projde tak velké množství lidí, kteří navíc jako součást cesty do a ze zaměstnání většinou nakupují či potřebují využít dalších typů služeb. Nádraží proto představují vysoce atraktivní prostory pro nejrůznější obchodní aktivity - například pro otevření supermarketů, lékáren, prodejen s tiskem či knihami a pro nabídku dalších služeb, které každodenně využívají tisíce lidí.
Inspirujícím příkladem takové proměny nádraží v blízkém zahraničí může být například Berlin – Ostbahnhof. To se nachází v bývalé východní části hlavního města SRN a v dobách NDR velmi blízce připomínalo nádraží tak, jak je dnes známe z České republiky. To znamená nepříliš atraktivní šedivé prostory výhradně zaměřené na odbavování cestujících, kteří neměli naprosto žádný důvod, aby se v prostorách nádraží zdržovali po dobu delší, než bylo zapotřebí pro odjezd či příjezd vlakem.
Dnes je berlínský Ostbahnhof živou obchodní pasáží, kde kromě supermarketu Lidl či restaurace McDonald’s návštěvníci najdou prodejnu drogerie, knih, lékárnu, několik dalších stánků s různými druhy občerstvení, ale také například hotel, který poskytuje velmi slušný standard ubytování či konferenčního zázemí. Samozřejmostí je také integrované centrum zákaznických služeb německých drah (protějšek českých ČD center) a další nezbytné vybavení pro odbavování cestujících. Z šedivého nádraží se tak stal skleněný palác nákupů, cestování a volného času, kde cesta vlakem tvoří integrální součást celkově příjemného prostředí.
Množství dalších podobných projektů bychom ale našli po celé Evropě. Lidé na vlaková nádraží chodí za nákupy, do restaurací a vyhledávají tam další služby, například ve Velké Británii, Francii, Švýcarsku, Itálii, Španělku nebo v Rakousku. V obchodní zónu se proměnila nádraží v Innsbrucku stejně jako největší římské nádraží Termini.
A podobná je vize, která stojí za projektem Živé nádraží v České republice. „Věříme proto, že celý koncept bude vysoce atraktivní především pro zájemce z řad velkých obchodních řetězců či jiných síťových poskytovatelů služeb stejně jako pro developery zabývající se investicemi do prostor určených pro budování obchodů a dalších služeb,“ doplňuje Pavel Krejčí, ředitel Odboru Majetkového podnikání ČD, a dodává, „je to skutečně unikátní příležitost pro skvělou investici. Své zákazníky totiž nemusíte učit na nádraží chodit – to už dělají každý den. Jediné, co musíte, je dát jim příležitost utratit na nádraží jejich peníze právě ve vašem obchodě. O tom, že tomu řada subjektů rozumí právě takto, nás přesvědčují první zájemci, kteří nás již v rámci projektu Živé nádraží oslovují.“
