Co s novou knížkou, kterou si její majitel přečte, ale potom už o ni nemá zájem? Většinou nechtěná literatura končí na poličce, kde zbytečně zabírá místo, nebo „se ztratí“ mezi dalšími věcmi bez využití. Největší tuzemský knižní secondhand Knihobot ale nabízí řešení celého problému.
Představuje na míru vyrobené odkládací krabice s rozměry navrženými tak, aby se vešly do běžné knihovny. Pokud čtenář některé tituly nechce, může je odložit do speciálního boxu, a poté už jen vyplní formulář na webu Knihobotu, kde knížky vystaví do několika dnů k prodeji. Za udanou literaturu pak majitelům přijdou na účet peníze, za něž si v oblíbeném antikvariátu osmadvacetiletého Dominika Gajdoše, jeho bratra Davida a kamaráda Pavla Pekaře opět nakoupí nějaké jiné dílo.
Cirkulovat nebudou jen knihy
Tak podle Knihobotu vypadá jeden z ideálních modelů, jak můžou domácnosti přistupovat k cirkulaci nepotřebných věcí. Boxy jsou z recyklované lepenky a pohodlně se do nich poskládá kolem čtyř až dvanácti knih. Jakmile se naplní, jdou uzavřít pomocí předpřipravené lepící pásky, která zlepší celkové zabezpečení obalu.
Odkládací krabice ochrání knížky při přepravě kurýrním autem a v ideálním případě by měly dokázat absolvovat i několik cyklů. Po skončení životnosti se dají plně recyklovat. V pilotním projektu bylo zákazníkům rozposláno pět tisíc krabic a Knihobot je využil přímo k zabalení objednávky. O možnosti využít obal jako sběrný box na vytříděné knihy informují natištěné instrukce.
Do krabic z recyklované lepenky se vejde až 12 knih. Po skončení životnosti se dají boxy pochopitelně samy znovu recyklovat. Zdroj: KnihobotTy mimo jiné obsahují QR kód, který zákazníka odkáže na webové pokyny, jak dát knížky zpátky do oběhu. Lidé si následně mohou zdarma objednat kurýra, jenž naplněnou krabici vyzvedne, nebo ji odnést na některé z odběrových míst Zásilkovny.
„Nyní začínáme vyhodnocovat, jak rychle a v jaké míře se knížky v našich víceúčelových krabicích vrací,” říká Kristýna Hladíková, marketingová manažerka Knihobotu. „Budou to pro nás zajímavé informace – jak dlouho krabice čeká v knihovně na naplnění a kolik knížek a jakých se nám v ní vrátí. A pokud to bude dávat smysl, rádi bychom do podobných krabic běžně balili objednávky, které k zákazníkům půjdou. Ti nám v nich pak mohou vracet přečtené knížky zpátky,” doplňuje.
Lidé si na vracení literatury teprve zvykají
Pro Knihobot je cirkulace knížek klíčová – čím více titulů se bude vracet do oběhu, tím pestřejší bude jeho nabídka. Jenže jak se v praxi ukazuje, i ti největší zastánci knižních secondhandů nebo antikvariátů si k tomuto návyku cestu teprve hledají. Ve schopnosti vracet zboží do oběhu je přitom pomyslné úzké hrdlo celého cirkulárního retailu.
Z průzkumů online antikvariátu vyplývá, že tak zatím činí asi jen pětina jejich zákazníků, nárazově pak vrací knihy zhruba polovina lidí. Hladíková nicméně tvrdí, že potenciál je násobně vyšší: „Musíme hledat cesty, jak zákazníky motivovat. Třeba tím, že jim nabídneme co nejpohodlnější řešení.”
Knihobot zároveň pátral po největších bariérách, které lidem v návratu přečtené literatury do oběhu brání. Na prvním místě se objevuje citová vazba ke knize jako předmětu, na druhém pak časová náročnost spjatá s vytříděním knihovny. I proto 57 procent lidí přiznává, že knížky do oběhu vrací především po velkých úklidech.
„Dokud knížku vidíme, nechce se nám ji dávat pryč. A nejsme zvyklí třídit knihovnu pravidelně, to máme raději několik přeplněných poliček a knížky odložené po nábytku,” vysvětluje Hladíková a dodává: „Obojí ta krabice řeší. Jakmile do ní knížku vložíme, už ji nemáme na očích. A hlavně – krabici plníme postupně, nemusíme tedy čekat na sezonní úklid.”
