NA NĚCO TEĎ NEUMÍM ODPOVĚDĚT

Euro: Novelizovaný zákon nařizuje povinné otvírání pro vybrané fondy, ale zároveň říká, že o otevření rozhoduje valná hromada. Nejsou tato dvě ustanovení v rozporu a nejde o zásah do majetkových práv akcionářů?

Špička: Upřímně řečeno, zákon skutečně stanovuje právní poměry, které nemusí být vždy v souladu s přáním akcionářů. Ovšem na kapitálovém trhu se potulují stovky fondů, z nichž akcionáři nemají žádný užitek, a pokud jsme pro ně chtěli zachránit, co se dá, pak asi jiná cesta nebyla.

Euro: Co ale s tím, když akcionáři otevření prostě neschválí? Zákon jim přece takové rozhodnutí svěřuje do kompetence?

Špička: Zákon říká, že za určitých předpokladů musí investiční fond nebo investiční společnost informovat Komisi pro cenné papíry o tom, že nastaly podmínky pro povinné otevření fondu a toto otevření provést. To je jednoznačně dáno. Pokud to nesplní, potom může komise proti takovému fondu nebo takové investiční společnosti postupovat pomocí celé škály sankcí od pokut až po odebrání licence. Podle zákona by přitom měla vysloveně použít právě odejmutí licence. Subjekt, který by odmítl otevření, by prostě nesplnil povinnost, kterou mu zákon ukládá.

My jsme při vzniku novely chtěli, aby povinnost otevření nebyla zcela jednoznačná. Mohou totiž existovat fondy, které jsou zcela programově koncipované tak specificky, že za určitých okolností u nich může dojít k dočasnému poklesu čisté hodnoty aktiv. To může vyvolat psychologický propad kursu a nárůst diskontu. Akcionáři přitom mohou být s takovým stavem srozuměni a ve svém vlastním zájmu, aby fond nemusel prodávat v nevýhodné situaci, mohou být proti otevření. Chtěli jsme, aby komise v takových případech mohla rozhodnout ve prospěch požadavku akcionářů. Sněmovna to nechtěla a ze zákona to vypadlo.

Euro: Podle vašeho kolegy, vedoucího katedry práva z Vysoké školy v Praze Jana Dědiče, by po odejmutí licence měl investiční fond jít do likvidace, protože zákon přeměnu na jiný podnikatelský subjekt nepovoluje. Je tomu skutečně tak? Zákon některé přeměny povoluje, i když možná ne právě tuto.

Špička: S tvrzením, že to zákon ne-dovoluje bych si dovolil trochu pole-mizovat. Je ale pravda, že transformace fondů na klasické akciovky je řešena jen pro případ přeměny z rozhodnutí akci-onářů. Problém, na který se ptáte, jsme zatím v praxi neřešili. Zákon říká, že se má odejmout licence. V případě, kdy se tak stane, zůstane místo fondu jakýsi subjekt ve formě akciové společnosti. Jestli bude dál životaschopný, to je další otázka. Problém co s ním, skutečně může nastat a já na tuto otázku nyní nejsem schopen odpovědět.

Euro: Řada fondů se může o otevření soudit, protože bude mít pocit, že je tato povinnost protiústavní. Nechybí nám zde princip precedentního práva, aby se celá věc zjednodušila?

Špička: Ano určitě chybí. Já bych to možná nenazýval přímo precedentem, protože to může být zavádějící. Ale v případě možnosti použití něčeho tako-vého, by se vše zjednodušilo a také by se ukázalo, o co opírá soud své rozhodnutí.

Euro: Zákon hovoří o přebírání majetku. O závazcích se ale nehovoří.

Špička: Závazky buďto v době trans-formace fond nemá mít, nebo se musí převést na nový subjekt. Jinak to nejde.