Příznivá data a vyšší sazby vzkřísily evropskou měnu
Pokles nezaměstnanosti a vyšší důvěra spotřebitelů pomohly v první polovině minulého týdne euru vyšplhat na sedmitýdenní maximum na paritě s dolarem. Rozhodnutí Evropské centrální banky z 8. června o zvýšení všech hlavních úrokových sazeb o půl procentního bodu čili nad očekávání většiny ekonomů přineslo další (i když už nepatrné) zpevnění jednotné evropské měny. Podle analytiků se zdá, že trhy teď slyší na dobré ekonomické zprávy z eurozóny daleko zřetelněji než za celou rok a půl dlouhou život–ní pouť eura. A tak ani hrozící stávka zaměstnanců veřejného sektoru v Německu na ně nedělá žádný větší dojem, hodnotí situaci deník Financial Times. Evropská měna se minulý týden dostala mírně nad 0,96 dolaru za euro, což je proti rekordnímu minimu na 0,8845 USD osmicentový zisk (EURO 20/2000). Možnost, že by Evropská centrální banka intervenovala, je i proto stále nižší. „Čím déle se budeme pohybovat kolem 95 centů, tím menší pravděpodobnost intervence tady je, zhodnotil situaci analytik Timothy Leach z Royal Bank of Scotland. Dopřát sluchu Evropě. Eurozóna sice několik měsíců vykazuje neoddiskutovatelné známky hospodářského růstu, trhy se ale zaměřovaly na ještě optimističtější výhledy ze zámoří. Poslední prognózy OECD počítají, že Spojené státy letos vykážou růst hrubého produktu 4,9 procenta a měnová unie jen 3,5 procenta. Neutuchající sled pozitivních makro–ekonomických dat z eurozóny začal mít na obchodování s měnou citelnější vliv až nyní. Data Eurostatu, evropského statistického úřadu se sídlem v Lucembursku, dokazují, že v EMU klesla nezaměstnanost v dubnu meziročně na 9,2 procenta z březnových 9,3 procenta. Výraznější změna je pak patrná ve srovnání s dubnem minulého roku, kdy míra nezaměstnanosti činila 10,1 procenta. Za zmínku stojí zejména úbytek nezaměstnaných ve Francii a Španělsku, kde se snížila míra nezaměstnanosti na 10,0 z březnových 10,2 procenta, respektive na 14,1 z dřívějších 14,4 procenta. Ačkoliv je tato úroveň daleka srovnání s americkými 3,9 procenta, zdá se, že hospodářský růst a inovativní politiky zaměstnanosti mají v rámci eurozóny výsledky. Zlepšila se nálada. Další oporu našlo euro v měsíčním výkazu Evropské komise, z něhož vyplynulo, že barometr důvěry podnikatelských kruhů a spotřebitelských očekávání vyskočil v květnu na zatím nejvyšší úroveň. Velký podíl na příjemné zprávě mělo zlepšení nálady v Německu, uvádí komise. Podle analytiků je tento moment zajímavý. Německo od poloviny devadesátých let zaostávalo za zbytkem unie v růstu soukromé spotřeby, a to vždy zhruba o jeden procentní bod. Nyní, když je na obzoru snížení daní z příjmu, se němečtí spotřebitelé těší na nejvyšší růst reálného příjmu za posledních deset let. Příznivé zprávy doplnila další: Finsko letos počítá se strhujícím 5,2procentním růstem HDP. Nicméně inflace je jeho slabší stránkou – čeká se 2,9 procenta proti cíleným dvěma procentům ECB. Stejně tak s růstem cen stále bojují Irsko, Itálie a Španělsko. Tyto inflační tlaky byly jedním z hlavních důvodů, proč centrální banka, vedená zkušeným Wimem Duisenbergem, popáté od loňského listopadu přitvrdila měnovou politiku. Klíčová refinanční sazba tak dnes stojí na 4,25 procenta proti předchozím 3,75 procenta. „Do podzimu by mohly sazby vzrůst ještě jednou na takových 4,5 procenta, aniž by euro drasticky posílilo, tvrdí experti Credit Suisse First Boston. Při naznačené laťce by si podle nich mohla Evropská centrální banka vzít načas dovolenou, vzhledem k tomu, že refinanční sazba bude odpovídat nominálnímu růstu hrubého domácího produktu dvanáctky a rovněž proto, že i americký Úřad pro federální rezervy (Fed) bude před blížícím se vyvrcholením amerických prezidentských voleb více odpočívat. Stále o třetinu podhodnoceno. Na druhou stranu utažení měnových otěží ECB vyvolalo i kritickou odezvu. Jsou analytici, kteří si myslí, že banka své představy o hrozící inflaci přehání a že by spíše měla být nápomocna posílení hospodářské dynamiky v zemích, jejichž měnu spravuje, uvádí Financial Times. Euro je totiž podle mnohých výrazně podhodnoceno jak vůči dolaru, tak na paritě s jenem i britskou librou. V nynějším kursu, pohybujícím se mezi 95 a 96 centy, se euro nachází přibližně osmnáct procent pod prahem, na němž se před rokem a půl zrodilo. Ve shodě jsou studie největší světové poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers a investiční banky Goldman Sachs. Obě tvrdí, že euro je podceněno vůči zelené bankovce až o třicet procent. Oživení měny v předchozím týdnu snad znamená, že dno už si našlo. Posílení navíc rozptyluje obavy z toho, že mladá měna je odsouzena k věčnému oslabování vůči dolaru. Hlavně však přichází ve vhodnou chvíli. Do výměny eura za národní bankovky a mince dvanácti zemí Evropské hospodářské a měnové unie zbývá osmnáct měsíců, což je klíčový moment pro politiky, kteří se obávali toho, že slabé euro rozmělní proces evropské integrace.
