Na nože

ČSOB změnila stanovy kajmanských fondů k horšímu pro stát

Československá obchodní banka podniká v kauze IPB kroky, které se jeví vůči státu jako nepřátelské a přitom se po ministerstvu financí dožaduje prohlášení, že při hospodaření s kajmanskými fondy postupovala s péčí řádného hospodáře.
Týdeník EURO má informace, že ČSOB změnila stanovy Tritton Development Fund (TDF) v neprospěch vlastníka podílových listů. Tím se má stát Česká konsolidační agentura (ČKA). Stalo se tak 19. července letošního roku, krátce po nástupu nového ministra financí Bohuslava Sobotky, od něhož přitom vedení ČSOB čekalo větší vstřícnost při dokončování transakce se zkrachovalou IPB.

Z kvartálu rok.

Změna stanov spočívá v tom, že zvyšuje omezení při výkupu podílových listů. Podle původního znění mohli v případě nepříznivého vývoje na trhu ředitelé TDF rozhodnout o tom, že výplata odkupu bude omezena na deset procent nárokované částky během jednoho čtvrtletí. Po změně je to deset procent ročně. Kromě toho podle původních stanov mělo stanovování čistého obchodního jmění (NAV) probíhat jednou za čtvrtletí a nyní bude stanovováno pouze k 31. prosinci každého roku. Na to se váže i možnost žádat o odkup při změně NAV. To mohl držitel podilových listu udělat čtyřikrát ročně a nyní má nárok pouze na Nový rok. Tyto a ještě některé další méně významné změny nebyly konzultovány s ČKA a ředitel odboru restrukturalizace ČSOB Marek Ditz je pouze dopisem oznámil vedení agentury na počátku srpna. Představenstvo ČKA obratem požádalo představenstvo ČSOB o vysvětlení těchto kroků a o ujištění, že cílem tohoto postupu nebylo zhoršení přístupu státu k jeho majetku. To je však víceméně formální záležitost, protože k tomuto zhoršení, jak je zřejmé, došlo. ČSOB má opačný názor. Její mluvčí Milan Tománek tvrdí, že naopak jen díky úsilí banky došlo v celých offshorových strukturách k auditu a určení čisté účetní hodnoty. Banka se přitom zavázala, že veškeré výnosy z kajmanů v každém případě převede na stát. Změna oceňovaní z čtvrtletního na roční přitom šetří státu značné prostředky, protože audity jsou velmi drahé.

Zadrhnuté rozhodnutí.

Podílové listy Kajmanských fondů jsou stále posledním bezrozporným majetkem, který má ČSOB převést na stát, a dosud se tak nestalo. Odpovědnost za zdržení je podle všeho zatím na straně státu. Dohoda o převodu byla parafována na počátku léta a s definitivními podpisy se čeká na nutné procesní úkony státních orgánů. Vláda schválila ČKA převzetí zahraničních cenných papírů teprve počátkem srpna a nyní musí ještě ministerstvo financí vydat souhlas s tím, že ČKA bude kupovat cenné papíry za vyšší než tržní cenu. Účetní hodnota Trittonu a druhého fondu Accord, kterou musí ČKA zaplatit na základě smlouvy o státní záruce uzavřené po krachu IPB mezi státem a ČSOB, je dohromady zhruba 45 miliard korun. Řádné ocenění však dokládá, že skutečná hodnota je kolem dvaceti miliard. Na druhou stranu ministerstvo financí má pro váhání svůj důvod. ČSOB totiž podle informací týdeníku EURO nově podmiňuje svůj definitivní podpis pod dohodou o převodu podílových listů veřejnými prohlášeními ministerstva financí a ČKA. Po agentuře chce ze zcela nepochopitelných důvodů deklaraci, co se stane, když odstoupí od smlouvy o převodu, a po ministerstvu financí se dožaduje záruk, že nebude podnikat kroky proti ČSOB v souvislosti s její správou offshorových struktur zděděných z IPB. Ministerstvo financí si v současnosti vyjasňuje jak, se k požadavku ČSOB postaví, a proto nespěchá vydat souhlas pro ČKA. V tom okamžiku by totiž začaly běžet lhůty, v nichž musí ČKA konat kroky k převzetí podílových listů. V případě, že by ČSOB odmítala podepsat bez zmíněných prohlášení dohodu a převést cenné papíry, tak by celá záležitost rychle směřovala k soudnímu sporu, což si stát zcela zjevně nepřeje. Na druhou stranu dávat ČSOB indemnitu za hospodaření s kajmany se státním úředníkům také nechce v situaci, kdy o tomto hospodaření nemají prakticky žádné ověřitelné údaje.

Co řekne advokát.
Lze očekávat, že spor bude vyostřován i nadále. ČKA je přesvědčena, že do majetku IPB patří i hlasovací akcie kajmanských fondů, a domáhá se jejich vydání. ČSOB tvrdí, že tyto akcie získala vlastním úsilím a koupila je od amerického advokáta Irwina Schwartze, tudíž nic převádět na stát nebude. Hlasovací akcie umožňují jmenovat ředitele fondů a ovládat celou strukturu. ČKA momentálně usiluje o to, aby získala k problému vyjádření Schwartze původního držitele těchto cenných papírů. Advokát však požaduje, aby mu souhlas s poskytnutím požadovaných informací daly IP banka a ČSOB. Nové vedení IP banky již souhlas vydalo, ČSOB se dosud nevyjádřila.