Evropská komise schválila dlouho očekávaný prodej emisí. Toto opatření, které již funguje na vnitřním trhu v USA, by mělo přispět ke snižování emisí skleníkových plynů, kvůli nimž podle ekologů dochází k oteplování planety.Počátkem května schválil EP obchod s právy znečišťovat ovzduší, jak se oficiálně obchodu s emisemi říká.
Evropská komise schválila dlouho očekávaný prodej emisí. Toto opatření, které již funguje na vnitřním trhu v USA, by mělo přispět ke snižování emisí skleníkových plynů, kvůli nimž podle ekologů dochází k oteplování planety.
Počátkem května schválil EP obchod s právy znečišťovat ovzduší, jak se oficiálně obchodu s emisemi říká. Norma by měla platit již od roku 2005 s tím, že se samotnými obchody by se začalo o tři roky později. Bude se tedy týkat i nově přistoupivších států včetně ČR. Obchod s emisemi patří k ekonomickým nástrojům uplatňovaným v rámci snižování skleníkových plynů a vychází z takzvaného Kjótského protokolu. V něm se účastnické státy zavázaly snížit do roku 2012 množství škodlivin o osm procent oproti stavu z roku 1990. O osm procent se zavázala snížit emise skleníkových plynů i EU jako celek.
Každý stát podle svých možností
Právě z dvojího režimu snížení, jak na národní úrovni, tak na úrovni celé EU, vyplývá možnost obchodování s emisemi. Evropské unii je tak umožněno přenést celkový závazek mezi jednotlivé země ne zcela rovnoměrně, ale podle výkonnosti té které národní ekonomiky. V případě splnění normy za celou EU se nebude přihlížet ke splnění norem jednotlivých států. Například Německo nebo Dánsko mají proto daleko přísnější limity, naopak chudší státy Pyrenejského poloostrova, tedy Španělsko a Portugalsko, mají limit nižší než oněch osm procent. Stejně tak jako na úrovni mezistátní vzniká na úrovni členských (či kandidátských) států možnost přesunovat prodeje mezi jednotlivé podniky či odvětví tak, aby byl splněn závazek, ale aby nedošlo zároveň k ohrožení ekonomiky. Možnost obchodování s limity v rámci národních států tak dává možnost začít snižovat emise tam, kde to přinese co nejmenší náklady. Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že v první fázi by z podnikové sféry byly do prodeje zapojeny především podniky a zařízení, které budou fungovat v systému IPPC, tedy integrovaného znečištění. To se týká zhruba tisícovky českých podniků.
Šance na návrat prostředků
Díky dvojímu režimu Česká republika může snižovat emise jak v případě obchodování s emisními limitu v rámci domácích podniků, tak v rámci obchodu mezinárodního, kdy mezi sebou obchodují jednotlivé členské země EU. Vzhledem k redukci energeticky náročné výroby po roce 1989 se ČR stejně tak jako dalším kandidátským státům podařilo snížit emise již o více jak dohodnutých osm procent oproti roku 1990, a proto by pro nás mohl být obchod s emisemi zajímavým zdrojem příjmů. Profit již před rokem informoval o tom, že mezi českými subjekty a zeměmi EU existují předkupní smlouvy na odprodej limitů. Například Nizozemci, kteří jsou kvůli své částečné poloze pod hladinou oceánu na čele boje proti oteplování atmosféry, projevili zájem o nákup emisí z kotelny na biomasu v Bystřici nad Perštejnem. Obci by se tak mohly vrátit finanční prostředky na splacení úvěru, který si kvůli spalovně biomasy vzala. Konkrétně se hovoří až o patnácti milionech korun. Zájem o obchod s ČR projevují i další státy jako je Rakousko, Dánsko, Německo či Japonsko. Česku by se tak naskytla možnost určité finanční refundace za mnohasetmiliardové investice, které muselo vynaložit v rámci přijetí evropské ekologické legislativy. Už v současnosti jsme totiž 25 % pod úrovní kjótského závazku, což v přepočtu na množství zplodin znamená miliony tun. V případě ceny za tunu v rozmezí od tří až osmi dolarů by tak mohla ČR vydělat po roce 2008 miliardy korun. Celkově se odhaduje, že obchod s emisemi, který by se podobal obchodování na burze, může celosvětově dosáhnout až 64 miliard dolarů.
Čeká se na legislativu
Jak konkrétně budou obchody probíhat, zatím není jasné. Na právě přijatou směrnici EU musí navázat legislativa jednotlivých států. Až z té bude jasné, jaký podíl z případných výnosů z prodeje emisí půjde zpět do podnikatelské sféry a jaký do veřejných rozpočtů. Ministerstvo životního prostředí chce proto ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu za účasti zástupců podnikatelů přes léto pracovat na principech, za nichž by k obchodu docházelo. Obchodování s emisemi není jediným způsobem, jak je snižovat. Problém je totiž ve značné diverzifikaci zdrojů znečištění, protože se na něm podílí jak průmysl, tak energetika, ale i doprava, rezidenční sektor či zemědělství. Z toho důvodu nelze spoléhat pouze na jediný, univerzální způsob omezení emisí. Na rozdíl od různých administrativních metod (jako je předepsaná redukce či zákaz) patří obchodování mezi tzv. ekonomické nástroje snižování emisí. Samotný princip obchodu je založen na tom, že každý vytipovaný podnik, který je znečišťovatelem ovzduší emisemi (pro první fázi zavádění do praxe byl zvolen CO 2), by obdržel určitý počet povolenek, které by byly zdarma. Po jejich překročení by podnik platil pokutu. Této nepříjemnosti by byl ušetřen, pokud by koupil povolenky od jiného podniku, který je nestačil spotřebovat. Pokuta by byla stanovena v takové výši, aby se vyplatilo koupit si povolenku. Tento systém by zavedl ekologickou konkurenci mezi podniky. Hrozba vyšších nákladů, a tím pádem vyšších cen oproti konkurenci, by podniky nutila co nejvíce omezit únik škodlivin.
Čeká se na Rusko
K tomu, aby režim obchodování s emisemi začal fungovat, je zapotřebí přijmout řadu smluv a příslušné zákony. Obchod s emisemi, konkrétně s kysličníkem siřičitým, již funguje v USA. V e Spojených státech, které se nepřipojily ke Kjótskému protokolu, přestože produkují třetinu světových emisí, se díky obchodováním s emisními limity na vnitřním trhu podařilo výrazně snížit únik kysličníku siřičitého do ovzduší. Do obchodu se zapojují například ale i Slováci. Dzurindově vládě se podařilo uzavřít loni kontrakt s japonskou firmou Sumitono Corp., díky němuž by již letos mělo Slovensko inkasovat až 1,4 miliardy dolarů. Díky tomu se stal náš východní soused největším obchodníkem s emisemi na světě.
