Česká letecká záchranná služba patří k nejlepším na světě
Když sledujete oranžovomodré kombinézy, jak během několika vteřin sehraně naskakují do vrtulníku, který se vzápětí odlepuje ze země, vybaví se vám i přes barevnou nepřesnost úvodní melodie seriálu MASH. Jenže vrtulník na jihlavském heliportu místo válečných raněných dopravuje do nemocnic oběti dopravních nehod na D1, orgány pro transplantace nebo pacienty s infarktem. V centru Vysočiny je jen jedno ze tří hlavních stanovišť letecké společnosti Alfa Helicopter. Další má v Olomouci a Českých Budějovicích. V současné době se u nás leteckou záchrannou službou (LZS) zabývají čtyři různé subjekty. Dva soukromí provozovatelé: Delta System Air (DSA) a Alfa Helicopter a policie a armáda. Policie má svá stanoviště v Brně, Hradci Králové a Praze a armáda v Plzni. DSA létá v Ostravě, Liberci a Ústí nad Labem.
Světová špička
Česká LZS patří podle Pavla Müllera, ředitele společnosti Alfa Helicopter, ke světové špičce. Jeho firma se stala v roce 1992 prvním soukromým poskytovatelem této služby u nás a letos byla vybrána, aby v květnu pořádala světový kongres letecké záchranné služby AirMed, který se koná jednou za tři roky. Systematické budování letecké záchranné sítě začalo v Československu v osmdesátých letech a dnes společně s pozemní záchrankou tvoří jeden z nejpropracovanějších systémů v Evropě. České republice se díky tomu dokonce podařilo dosáhnout světového prvenství v léčbě akutních koronárních syndromů, kde je důležitá nejen včasná diagnóza, ale především co nejrychlejší transport nemocného do specializovaného centra.
V květnu letošního roku vypsalo ministerstvo zdravotnictví osmileté tendry na provozování LZS v osmi střediscích v hodnotě téměř tří miliard korun. Státním složkám zůstane jen po jednom stanovišti. „Úloha policie a armády je v této oblasti dána spíše historicky. Mají jiné prioritní úkoly, ale zároveň by měly být schopny dát k dispozici své síly a prostředky při případném neštěstí nebo katastrofě, jako jsou třeba povodně,“ vysvětluje Pavel Müller.
Sám pacient však nepozná, zda pro něj přiletěl soukromý nebo policejní vrtulník. Jediným rozdílem je, že armáda má svou vlastní zdravotní posádku. Policie i soukromé společnosti při zásazích používají personál krajských záchranek. Zdravotnická technika a materiál, záchranář a lékař, všichni patří krajské záchranné službě. „Letové výkony, to znamená naše společnost, jsou placeny přímo ministerstvem zdravotnictví. Činnost zdravotnického týmu a spotřeba zdravotnického materiálu a techniky jsou placeny zčásti krajem a zčásti pojišťovnou z veřejného zdravotního pojištění,“ objasňuje Müller. Z tohoto pohledu je proto prý situace v České republice specifická. Ve většině zemí je zdravotní posádka součástí provozovatele vrtulníku. I třeba na Slovensku.
Přestože jsou vypsané tendry otevřené i pro případné zahraniční zájemce, přihlásili se zatím jen DSA a Alfa Helicopter. Její šéf se na vstup zahraničního provozovatele na český letecký trh dívá spíše skepticky. „Nevím o nikom, kdo má volnou kapacitu osmi vrtulníků, které by mohly být prvního ledna k dispozici. Ani my bychom nemohli jít do výběrového řízení třeba v Rakousku,“ tvrdí ředitel Alfy a dodává, že pokud se někdy v Evropě nějaký vstup do zahraničí provedl, bylo to pouze ve spolupráci s místním partnerem.
I když dnes dochází ke snížení podílu státu na provozu LZS, ne vždy tomu tak bylo. V minulosti se objevily snahy postupně soukromé firmy z letecké záchranky vytlačit a nahradit je policií. Ta byla, jako ostatně většina státních institucí, méně efektivní a přitom dražší než privátní společnosti. Situace před čtyřmi lety vyvrcholila dokonce podáním žaloby soukromníků na stát kvůli podezření z nekalé soutěže.
V zahraničí je provozování LZS soukromými společnostmi samozřejmé. V Evropě, kde převládají modely neziskových nestátních společností, jsou však Slovensko a Česká republika, kde létají klasické obchodní organizace, výjimkou.
Kvalita je na lidech
V Alfa Helicopter se létá se stroji Bell 206 L4T a Bell 427, které dokáží vyvinout rychlost až 200, respektive 251 kilometrů za hodinu. „Evropské předpisy s cílem dosáhnout co nejvyšší bezpečnosti mimo jiné vnesly do systému značnou přísnost, pokud jde o užívání vrtulníků v LZS. Dnes přichází v úvahu asi jen čtyři typy vrtulníků, které odpovídají všem nárokům a právním předpisům,“ říká Müller. Cena těchto vrtulníků se pohybuje kolem 70 až 110 milionů korun a v každé stanici je připraven jeden. V případě technické závady je náhradní stroj přistaven v řádech hodin.
Každý z vrtulníků startuje v průměru jednou a půlkrát denně. Rekord šéfa letecké záchranky je osm vzletů za směnu. Zatím je však technika stále částečně závislá i na rozmarech počasí, které ve třiceti dnech v roce nedovolí záchranářům vzlétnout vůbec.
O tom, zda ke zraněnému záchranný tým přijede nebo přiletí, rozhoduje dispečerka na operačním středisku. Systém je velmi pružný a schvalovací proces jednoduchý. Zdravotnicky vzdělaný personál v případě tísňového volání nejdříve zhodnotí, zda stav pacienta vyžaduje na místě lékaře. Pokud ano, posuzuje už jen to, zda se lékař dostane na místo rychleji autem nebo vrtulníkem.
Pavel Müller je jediným Evropanem působícím v představenstvu americké nadace pro výzkum a vzdělávání v letecké záchranné službě Fare. Působil také na postu předsedy mezinárodního organizačního výboru a člena vědeckého výboru. Díky těmto svým zahraničním zkušenostem může srovnávat. „Neexistuje souvislost mezi vyspělostí ekonomiky a kvalitou záchranné služby. I mnohem bohatší země než Česká republika mají často horší LZS než my, například Velká Británie,“ tvrdí Müller a dodává, že v tomto odvětví více než jinde záleží na osobním přístupu a zaujetí.
BOX: Dítě záchranky
Přestože vystudoval práva, každodenní prací i velkou láskou Pavla Müllera je létání. Ještě za minulého režimu prodělal komplikovaný úraz a vlastními silami se dopravil se zlomenou stehenní kostí do nemocnice. Při rekonvalescenci se mu dostaly do rukou odborné časopisy, kde ho zaujaly vrtulníky. „Mnoho let jsem myšlenku nosil v hlavě. Teprve po roce 1992 jsem se seznámil s majiteli Alfa Helicopter, kterým jsem zpočátku dělal poradce,“ vypráví. Časem se stal společníkem a naučil se také létat. Dnes má nalétáno přes osmnáct set hodin a většinu zkušeností právě ze záchranné služby. „Jsem dítě záchranky,“ říká s hrdostí.
Graf: Tisíce hodin ve vzduchu
Statistika počtu primárních a sekundárních akcí a letových hodin společnosti Alfa Helicopter ze základen v Brně, Českých Budějovicích, Jihlavě a Olomouci.
rok * počet akcí * počet letových hodin
1992 * 1583 * 1043,08
1993 * 1921 * 1441,16
1994 * 2076 * 1582,57
1995 * 1629 * 1293,18
1996 * 1377 * 1262,26
1997 * 1256 * 1159,50
1998 * 1652 * 1404,41
1999 * 1616 * 1356,26
2000 * 1564 * 1367,50
2001 * 1447 * 1174,42
2002 * 1528 * 1183,01
2003 * 1685 * 1286,00
2004 * 1443 * 1184,00
2005 * 1694 * 1370,50
2006 * 1470 * 1219,98
2007 * 1784 * 1371,84
celkem * 25761 * 20699,67
pramen: Alfa Helicopter
Celkově v roce 2007 ošetřila LZS 4871 pacientů
