Zemědělství dlouhodobě trpí různými omezujícími pravidly. Podnikání v oboru brzdí přebujelá byrokracie. Konečně se na české i evropské scéně objevují projekty, jak administrativu zjednodušit.
Komplikovaná administrativa Zemědělství dlouhodobě trpí různými omezujícími pravidly. Podnikání v oboru brzdí přebujelá byrokracie. Konečně se na české i evropské scéně objevují projekty, jak administrativu zjednodušit.
Zjednodušení nekonečného papírování v zemědělství avizovala při svém nástupu do funkce současná zemědělská komisařka Evropské unie Mariann Fischer Boel. Teprve před pár dny (16. ledna) se ale poprvé sešla antibyrokratická komise Unie pod vedením bavorského premiéra Edmunda Stoibera. V komisi má zastoupení také Česko, jedním z členů je totiž bývalý eurokomisař Pavel Telička.
Patnáctičlenný Stoiberův tým chce do tří let připravit návrhy, jak do roku 2012 o čtvrtinu snížit administrativní zátěž, vyplývající ze záplavy bruselských předpisů. Podle všeho totiž lidé kvůli zbytečnému papírování ztrácejí důvěru v Unii. Byrokracie totiž mimo jiné znesnadňuje konkurenceschopnost evropských podnikatelů vůči zahraničním, a zejména pak konkurenceschopnost evropského zemědělství a potravinářství.
Impulzy od českých zemědělců
V Česku usiluje dlouhodobě o snížení administrativní zátěže zemědělců zejména Asociace soukromého zemědělství ČR. Má to svou logiku – papírování zatěžuje především menší rodinné farmy, na nichž pracuje jen málo lidí. Asociace přitom poukazuje na programové prohlášení současné vlády, která se zavázala byrokracii omezit. Stát se tak mělo, stejně jako v Evropské unii, prostřednictvím antibyrokratické komise, která však byla (opět obdobně jako v Unii), ustanovena teprve nedávno. Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče především proto, že ještě před revizí legislativy bylo nutné přijmout některé potřebné zákony. Ministerstvo kromě toho v minulosti tvrdilo, že pro snížení administrativní zátěže zemědělců je nutné zpracovat analýzy současného stavu.
CO VŠECHNO ZEMĚDĚLCŮM VADÍ
Inspirací pro odbourání části byrokracie by se i pro Česko mohla stát takzvaná Černá kniha byrokracie EU, která byla zveřejněna v červnu 2006. Dokument stanovuje sedm nejdůležitějších zákonných okruhů, jež považují podnikatelé v Unii za zbytečné nebo alespoň zbytečně složité. Jde o následující výzvy:
• snížit v rámci reformy Společné zemědělské politiky EU byrokracii spojenou s čerpáním podpor při platbě na farmu
• zjednodušit systém kontrol v rámci Reformy zemědělské politiky EU
• zjednodušit evidenci při úhradě daní týkajících se výroby a užití bionafty
• zabránit opakovanému zjišťování statistických dat
• zjednodušit evidenci a snížit dobu pro uchovávání dokladů veterinárního charakteru
• zjednodušit registraci a značkování při chovu dobytka
• snížit náročnost dokumentace při projektech zaměřených na ochranu životního prostředí
Cena za byrokracii
Zemědělci již ale příslušné podklady zpracovány mají. Asociace soukromého zemědělství například již v lednu 2006 zpracovala základní přehled povinností zemědělců, jež v ostatních oborech podnikání nejsou. Došla k tomu, že zemědělci mají o 143 povinností více. Jak přitom konstatuje tajemník Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek, dokument ani zdaleka není úplným přehledem, řada specifických – a o to nesmyslnějších – povinností vyplývá z konkrétní specializace podnikatelů.
Zhruba před rokem zpracoval analýzu zemědělské byrokracie také Zemědělský svaz ČR. Přidal k němu i analýzu administrativních nesmyslností a nákladů na ně, které trápí zemědělské podnikatele v sousedním Německu. Z výsledků průzkumu u německých farmářů přitom podle svazu vyplývá, že například nad podáním žádostí o dotace strávili farmáři ročně celkem 6,7 milionů hodin, což je při tamní hodinové mzdě cena (ztráta) 168 milionů eur ročně. Evidence spojená s chovem dobytka zabere německým zemědělcům ročně 10,4 milionu hodin, což obnáší hodnotu 260 milionů eur. V Česku obdobné statistiky neexistují, je ale evidentní, že ztráty vyplývající z papírování jsou stejné, ne-li vyšší než v Německu.
Kreativita tuzemských úředníků
V Česku je zvykem, který se ani v období Topolánkovy vlády nijak nemění, přidávat prostřednictvím metodických pokynů či prováděcích vyhlášek k obecným bruselským povinnostem ještě tuzemské zvláštnosti. Dva nejnovější příklady se zrodily koncem loňského roku. Nejprve se do vládní novely týkající se nitrátové směrnice (zatížení přírody dusíkem) dostala povinnost zemědělce evidovat pohyb zvířat na pastvině a přepočítávat jejich výkaly na obsah dusíku podle počtu dní na pastvě.
Následně pak v souvislosti s legislativou upravující výrobu krmiv stanovili úředníci zemědělcům povinnost zpracovat plán kritických bodů v provozu a jejich evidenci, což v praxi obnáší zaznamenávat každý vstup a každý výstup krmiva v podniku a všechny takzvané škodlivé činitele. Tedy například každou ve skladu krmiv chycenou či viděnou myš.
Omezení začíná už na ministerstvu
Ačkoli tuzemská antibyrokratická komise fakticky ještě nevyvíjí činnost, ministerstvo zemědělství se již v současné době snaží některým nesmyslným povinnostem zabránit. „Jednotlivé odbory ministerstva, které předkládají návrhy na legislativní změny, musí jako součást návrhů nově vyplňovat tabulku, v níž se uvádí, které byrokratické předpisy nový návrh ruší, případně které nové zavádí,“ říká první náměstek ministra Ivo Hlaváč. Do konce letošního ledna by pak podle jeho údajů měli poradci ministra připravit harmonogram prací na celkové omezování zemědělské administrativy. Jako první by přitom měly podle Hlaváče přijít na řadu podzákonné normy, které nemusejí procházet schvalovacím legislativním procesem v parlamentu.
Ačkoli jsou zejména někteří úředníci i sama evropská antibyrokratická komise k nějakému výraznějšímu omezení povinností zemědělců a potravinářů skeptičtí, v některých zemích již dosáhla revize složitých legislativních norem a vyhlášek prokazatelných úspěchů. „Studie, která byla zpracována z pověření holandského ministerstva zemědělství, uvádí, že byrokratická zátěž holandských zemědělců činila v roce 2002 zhruba 430 milionů eur. Ministr zemědělství si dal za cíl, aby byrokratická zátěž byla do roku 2007 snížena o 25 procent, tedy o 106 milionů eur a již počátkem roku 2006 bylo v rámci ministerstva zemědělství zrušeno, sloučeno nebo zjednodušeno 50 procent odborných zákonů,“ uvádí zemědělský svaz.
Lepší podmínky unijním zemědělcům
Omezení byrokracie v zemědělství by mělo dát evropským zemědělcům a potravinářům větší prostor pro uplatnění produkce v konkurenci s mimoevropskými teritorii. V současné době je totiž unijní zemědělská i potravinářská produkce oproti jiným dražší, a Unii také postupně, ale dlouhodobě klesá jinak aktivní bilance zahraničního obchodu. Situace se přitom oproti současnému stavu v blízké budoucnosti ještě zhorší.
V přítomné době totiž ještě může Evropská unie produkty vyvážené mimo své území dotovat, jenže to již nebude podle dohod v rámci Světové obchodní organizace nejpozději od roku 2013 možné. Navíc se omezení exportních dotací předpokládá už od roku 2010. Času na potřebné změny tedy již mnoho není. V případě snižování administrativy přitom může Unie počítat, na rozdíl od jiných kroků, s podporou zemědělských podnikatelů. Jak totiž ukazuje i tuzemský příklad, byrokracie vadí všem, bez ohledu na velikost i názorové rozdíly na řešení připravovaných či probíhajících reforem evropské zemědělské politiky.
