V Česku, Polsku a na Slovensku letos zkrachuje méně firem než loni
Světoznámý výrobce litinových kuchyňských mlýnků s více než stoletou tradicí, rodinná firma J. Porkert z České republiky, loni zkrachovala. Na kolena ji srazila čínská konkurence. Letos se k ní přidá dalších 1120 českých podniků. Uvádí to studie úvěrové pojišťovny Euler Hermes s názvem Insolvency Outlook 2008. Materiál navíc tvrdí, že letos bude v Česku vůbec nejméně firem za posledních deset let, které se dostanou do platební neschopnosti. V roce 2000 přitom zaznamenal Český statistický úřad rekordní počet 2491 úpadků firem. V následujících letech se už počet českých bankrotů pravidelně snižoval. Důvod? Dlouhé období silného ekonomického růstu, vysvětluje materiál Euler Hermes.
Odborníci se s tak nízkým odhadem počtu tuzemských bankrotů ztotožňují. „S takovou prognózou bych souhlasil, nacházíme se ve stabilizované fázi ekonomiky. Po patnácti letech můžeme říct, že naše hospodářství už funguje v zavedených kolejích. Firmy, které neměly šance na přežití, již z velké části skončily. Ani nově vznikající subjekty většinou nezakládají lidé bez zkušenosti s podnikáním. Českým firmám se jinými slovy daří a platební neschopnost skutečně může patřit k nejnižším v poslední dekádě,“ konstatoval prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus, se domnívá, že kromě ekonomického růstu přispěje k nižší frekvenci bankrotů i snížení daně z příjmů právnických osob a některé další změny zákonů zjednodušující podnikání. „Na druhou stranu podniky čelí novým výzvám, jako je relativně nízká míra nezaměstnanosti spolu s letošní vysokou inflací. To bude tlačit na růst osobních nákladů, rostou ceny energií, koruna rekordně posiluje, ekonomika letos zřejmě zpomalí růst pod pět procent,“ vyjmenoval Hatlapatka možné komplikace. „Důležité ovšem je, že většina negativních faktorů je zřejmě jen přechodná, a naprostá většina podniků si tak s nimi poradí. Až pokud by tyto faktory přetrvávaly více let po sobě, poté bychom se zřejmě dočkali opětovného nárůstu insolventních podniků,“ doplnil.
Jiný zákon, jiný bankrot
V Česku je registrováno 2,5 milionu podnikatelských subjektů, tedy nejrůznějších firem, živnostníků či družstev. Citovaná studie vychází z největší databáze firem na světě, kterou vlastní a spravuje právě společnost Euler Hermes a jež je určená především pro jejich pojištěné klienty. Čítá zhruba čtyřicet milionů subjektů. Kromě Česka materiál podrobně mapuje situaci ve dvaatřiceti zemích světa. Vypočítává například závislost růstu HDP na počtu bankrotů v zemi. Pokles růstu ekonomiky o jedno procento znamená nárůst počtu insolvencí v rozmezí pěti až devíti procent, vysvětluje materiál.
Experti z Euler Hermes rovněž upozorňují, že nelze přímo srovnávat počet insolvencí v jednotlivých státech. Každá země má totiž jiné zákony a právě legislativa má vedle výkonnosti ekonomiky na počet zbankrotovaných firem obrovský vliv. Příkladem může být třeba Itálie a Španělsko. Tamní růst ekonomiky není nijak závratný a výhledově by v obou zemích měl letos poklesnout. Jenže oba státy mají, pokud jde o insolvenci firem, velice měkké zákony. A právě to je důvod, proč drží oba regiony nejnižší počty insolventních podniků vzhledem k celkovému počtu firem v zemi. V Itálii se z celkem pěti milionů ekonomických subjektů loni do insolvence dostalo 5,5 tisíce a letos by to mělo být o patnáct set víc. Ve Španělsku pak z 3,3 milionu se insolvence loni týkala jen necelých devíti stovek a letos čeká Euler Hermes podobné číslo.
Relativně dobrou kondici italských a španělských firem dokazuje i míra insolvence. To je hodnota, která poměřuje počet bankrotů vzhledem k celkovému registrovanému počtu ekonomických subjektů v dané zemi. Jak Španělsko, tak Itálie mají tuto hodnotu blížící se nule.
Nejvyšší mírou insolvence se může „pochlubit“ Rakousko, ale také Německo, kde loni zbankrotovalo 28,5 tisíce firem. Největší část přitom tvořily firmy, které se zabývaly realitním trhem. Letos by číslo mělo být podle odhadů podobné, takže se Německu daří mírnit masivní nárůst bankrotů z let 2002 až 2005.
Slovenský tygr a maďarská výlučnost
Závislost na legislativě potvrzuje také sousední Slovensko. Tam se totiž v roce 2005 zvedl počet insolventních firem o 66 procent, a to právě z důvodu přitvrzení zákonů. V současnosti už je na tom ale Slovensko mnohem lépe. Poté, co loni klesl počet firemních bankrotů o padesát procent, by letos toto číslo mělo podle odhadů spadnout o dalších osmatřicet procent na pouhých pět set firem z více než půl milionu registrovaných subjektů. Není divu. Tamní hospodářství jede před přijetím eura na plný plyn. Nejnovější statistická data tvrdí, že slovenský HDP očištěný od vlivu očekávání vyšších daní dosáhl téměř deseti procent. Euler Hermes má ale další vysvětlení. Za radikální pokles prý může také nový zákon upravující bankroty.
Vynikající výsledky má rovněž Polsko. Slušný růst hrubého domácího produktu, silná spotřeba domácností a rostoucí investice do regionu se postaraly o to, že loni zbankrotovalo jen 415 firem, tedy o třicet procent méně než v roce 2006. Letos by to mělo být ještě o něco méně.
Z regionu východní Evropy drží jednoznačný prim Maďarsko, kde by podle studie mělo letos zbankrotovat 13,6 tisíce firem. Maďarsko má přitom ve srovnání s Českem zhruba o polovinu méně registrovaných ekonomických subjektů. O výlučnost země v tomto směru se postaral fakt, že tamní růst ekonomiky je ze zemí visegrádské čtyřky suverénně nejnižší, v posledním kvartále 2007 dosáhl jen 0,8 procenta. Analytici zdůrazňují i vliv vysokého rozpočtového deficitu, inflace, vysokých a především nestabilních úrokových sazeb. Maďarsko má totiž dlouhodobě nejvyšší úroky v celé unii. Firmy v zemi to tak zdeformovalo, že si už téměř vůbec neberou půjčky ve forintech ale v drtivé většině v eurech a u švýcarských bank „Politická nestabilita a problémy s deficity vedou k nestandardním postupům v daňové oblasti, například uvalování speciálních daní, a to se nesporně odráží v několikaletém nárůstu insolventních podniků v Maďarsku. Jasně se zde ukazuje, že nejhorším podnikatelským prostředím je prostředí nestability a neschopnosti předvídat budoucí vývoj,“ zhodnotil situaci Hatlapatka.
Při hodnocení vlivu úrokových sazeb jsou ale někteří ekonomové opatrní. „Vysoké sazby sice také mohou přispívat k platebním neschopnostem, rozhodně však nejsou v podnikovém sektoru primárním důvodem,“ zdůraznila šéfka analytické společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.
Většina zbankrotovaných firem především v Evropě jsou malé a střední podniky. Podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla se na tom mohly podepsat i samy banky, které v důsledku hypoteční krize zpřísnily půjčování peněz. Speciální kapitolou jsou pak firmy, které exportují, i těch totiž nebyl mezi bankrotujícími zanedbatelný počet. Exportéři se museli podle Michla vyrovnat se třemi „smrtícími“ okolnostmi. Jde o drahé komodity, zpomalení eurozóny a posilující korunu. „To jsou faktory, které za posledních několik let firmy neznaly. Vždy vyčníval jeden faktor, ale nyní se musejí prát se všemi třemi najednou,“ vysvětlil Michl.
Amerika brzdí
Zajímavá je situace ve Spojených státech amerických. V roce 2006 se mohli Američané pochlubit historicky nejnižším počtem bankrotů – celkem jich bylo 19,7 tisíce. Loňská hypoteční krize ale s tímto číslem významně zamávala a vystřelila ho na 29,6 tisíce. Letos by růst měl být o něco pomalejší. Euler Hermes odhaduje americké bankroty na 31,1 tisíce případů. Ekonomický růst USA by měl oslabit na 1,5 procenta, a to s rizikem další recese, odhaduje studie. I tak si ale Amerika vzhledem k počtu firem, které v zemi fungují, udržuje nízkou míru insolvence, stejně jako Čína a Indie, motory asijského kontinentu. Čínská ekonomika loni rostla tempem 11,4 procenta, tedy nejrychleji za posledních třináct let. Míra insolvence se blíží nule.
Autoři studie ale zdůrazňují i to, že ani vysoký ekonomický růst není receptem proti bankrotům. A zmiňují to právě v souvislosti s Čínou, která v současné době bojuje s vysokou inflací. „Je třeba si uvědomit, že za několik let může takový růst nakonec zvýšit počet insolvencí,“ konstatoval jeden z autorů studie Nicolas Delzant.
Tabulka 1
Počet insolventních firem v Česku
1998 2022
1999 2000
2000 2491
2001 2473
2002 2155
2003 1728
2004 1460
2005 1282
2006 1278
2007 1150
2008 1120
Tabulka 2
Počet insolventních firem ve východní Evropě
Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Polsko 1798 1025 984 648 415 400
Slovensko 1262 990 1645 1723 800 500
Maďarsko 7718 7840 7983 9447 11 300 12 600
Tabulka 3
Počet insolventních firem v západní Evropě
Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Německo 39 320 39 213 36 843 33 000 28 500 28 500
Francie 49 384 49 063 49 480 47 332 49 900 51 600
Španělsko 1012 930 869 853 886 927
Itálie 10 463 11 312 12 148 10 900 5500 7000
Belgie 7593 7910 7878 7617 7800 8200
Tabulka 4
Počet insolventních firem ve světě
Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008
USA 35 037 34 317 39 201 19 695 29 600 31 100
Čína 6065 2923 3196 3630 4000 4600
Japonsko 16 255 13 679 12 998 13 245 14 100 14 800
Brazílie 22 493 17 318 10 026 3374 2500 2200
Pramen: Euler Hermes
