Kdybychom dluh zredukovali na začátku, snížila by se motivace Řecka vytrvat v reformách a země by se dostala zpátky do stavu, v němž se země nacházela v roce 2010, říká Christian Schulz, ředitel pro evropskou ekonomiku v Citibank.
Německá ekonomika zpomalila a ve třetím čtvrtletí rostla jen o 0,2 procenta. „Vypadá to, že k tomu přispěly nižší firemní investice kvůli obavám z brexitu,“ říká Christian Schulz z Citibank, jedné z největších světových finančních institucí.
Jaká jsou největší rizika pro ekonomiky v Evropě? Od krize eurozóny se toho mnoho nevyřešilo. Pořád vidíme špatnou situaci v Řecku, a pokud se zvýší výnosy italských státních dluhopisů, může to pro Evropu znamenat velký problém.
Když začneme s dlouhodobými riziky, je to jednoznačně demografie. Lidé na to často zapomínají, protože se příliš zabýváme krátkodobými politickými a cyklickými riziky. Demografický vývoj je pro Evropu jednoznačně největší riziko.
Možná na to lidé nehledí, protože v dlouhém období jsme všichni mrtví, jak říkal Keynes a nevěnujeme pozornost tomu, co přijde za 40 či 50 let?
Nicméně i tyto dlouhodobé problémy nás jednou dostihnou a musíme na ně být připraveni, přičemž řada zemí v Evropě na ně stále připravena není. I když Evropa se na to připravuje zřejmě lépe než jiné části světa, pokud jde o nezvyšování fiskálního schodku a dluhů. Evropa má nižší schodky a nižší poměr zadlužení vůči HDP než Spojené státy americké, Velká Británie či Japonsko. Dlouhodobá rizika tu ale nepochybně jsou a musíme se jimi zabývat.
„Řecká ekonomika nesmí přestat v úsilí dosáhnout vyššího růstu a konkurenceschopnosti,“ říká Christian Schulz (Zdroj: Citibank)
A pokud se týká bezprostředních rizik?
Sem patří zvyšující se úrokové sazby, k nimž se přidružují politická rizika. Efekt levné ropy, který půldruhého roku podporoval spotřebu, postupně vyprchává, tj. ropa dále nezlevňuje, takže efekt už není tak silný jako letos a loni. Americké volby mohou vyvolat nejistotu, kdy budou firmy odkládat investice. Ve Velké Británii brexit ještě ani nezačal. Problémy jsou pořád i v bankovním sektoru, zvláště na periferii pořád ještě nefunguje dobře. Některé země si se špatnou situací bank poradily dobře, například Irsko či Španělsko. Jiné jako Itálie či Portugalsko jsou pozadu a neví si s nimi rady.
Odkládají kvůli brexitu své investice německé firmy?
Vypadá to tak. Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí rostla jen o 0,2 procenta. Přispěly k tomu mimo jiné nižší investice do strojů a zařízení, které obyčejně označujeme jako firemní investice. Myslím, že na Německo má vliv zvláště situace ve Velké Británii, stejně jako je citlivé i na problémy jinde na světě, protože je to ekonomika založená na masivním vývozu. Ostatní evropské ekonomiky jsou mnohem uzavřenější a orientují se na okolní trhy, proto se nemusejí obávat brexitu tolik jako Německo.
Funguje to ale i opačně. Když se ve světě daří dobře, pocítí to okamžitě i Německo. Nedávná data naznačují zlepšení důvěry ve výrobním sektoru. Proč? Určitě ne kvůli brexitu ani kvůli americkým volbám, ale protože se lépe daří rozvíjejícím se ekonomikám, zvyšují se ceny komodit, v řadě ekonomik skončila recese. Proto se lépe daří vývozu. Vždy je to kombinace pozitivních a negativních zpráv.
Dojde podle vás v blízké budoucnosti k odpisům řeckého dluhu?
Zastávám v tomto případě německý postoj. Nemyslím, že problémem je samotný dluh. Řecká ekonomika nesmí přestat usilovat o dosažení toho, aby byla konkurenceschopnější a rostla. Výměnou za to může v budoucnu obdržet snížení dluhu. Myslím, že kdybychom dluh snížili hned na začátku, snížilo by to motivaci Řecka vytrvat v reformách a země by se dostala zpátky do stavu, v němž se nacházela v roce 2010.
Odpověď je tedy, že nikoli?
Myslím, že k odpisům dojde, ale bude to trvat déle, než lidé doufají.
Dále čtěte:
MMF: Řecko potřebuje výrazně snížit dluhovou zátěž
Dopadů brexitu se obává třetina velkých evropských firem
