Dělat v těchto týdnech jakékoliv predikce ohledně možného vývoje cen ropy, zlata, pšenice a ostatních komodit je vzhledem k probíhající válce na Ukrajině velice ošemetné. Stejně tak obtížně se ale předpovídá například i to, kam až by se mohly vyšplhat úrokové míry nabízené tuzemskými komerčními bankami. Ty se odvíjejí od základních úrokových sazeb, jež na svých zasedáních vyhlašuje ČNB.
Z důvodu rostoucí inflace byli centrální bankéři v uplynulých měsících nuceni přikročit k jejich razantnímu navyšování. A tak zatímco ještě začátkem loňska se základní úroková sazba pohybovala na úrovni pouhého 0,25 procenta, nyní je to již o 4,25 procentního bodu více.
Úrokové míry, za něž komerční bankovní domy a ostatní finanční instituce poskytují svým klientům hypotéky, jsou pak přirozeně ještě o něco vyšší. Podle údajů společnosti Fincentrum Hypoindex se v průběhu března dostaly až na průměrných 4,62 procenta, přičemž jejich další růst v nejbližších měsících je dle analytiků o dost pravděpodobnější než případné snižování. To by mělo nastat nejspíše až se začátkem nového roku. Na jakou konkrétní úroveň se mezitím dokážou vyšplhat?
„Je to otázka, která dneska zajímá snad každého, ale na kterou je zároveň velmi těžké odpovědět,“ prozradil redakci Euro.cz Jiří Havrlant, šéf Chytrého Honzy, jenž se pyšní jedním z největších srovnávačů hypoték – a nejen jich – na českém trhu.
„Osobně nevěřím moc tomu, že bychom se dostali na dvojnásobek současných čísel. Aktuální situace je ale bohužel natolik nestabilní, že dělat jakékoliv předpovědi by v tuto chvíli bylo poněkud předčasné. Je každopádně důležité si uvědomit, že pokud by se úroky hypoték dostaly na osm procent a výš, staly by se z nich produkty v podstatě už jen pro bohaté. Osobně si však myslím, respektive doufám, že se budeme pohybovat na současné úrovni, tedy někde mezi čtyřmi až šesti procenty,“ řekl dále.
Sen o vlastním bydlení je v nás zakořeněn z minulosti
Navzdory rostoucím sazbám, totiž mírám je zájem Čechů o nákup nemovitostí enormní – byť je faktem, že v uplynulých týdnech, potažmo měsících o něco zeslábl. Důvody, proč se jakožto národ nechceme vzdát snu o vlastním bydlení, jsou podle Havrlanta zakořeněné v naší povaze.
„Je to důsledek edukace a zdejšího sentimentu. Z historického i dnešního hlediska bere každý Čech vlastní bydlení jako samozřejmost, kdežto na západ od nás je tomu docela jinak. V zahraničí je poměr lidí, kteří bydlí ve vlastním, a kteří pro změnu v nájmu, zcela opačný,“ podotkl a dodal: „Další věcí je atraktivita investic do trhu s bydlením. I tento faktor žene řadu investorů k tomu, aby si onen úvěr vzali a začali spekulovat na dlouhodobý růst cen nemovitostí.“
Dosáhnout na hypotéku, jež se dnes stává čím dál luxusnějším zbožím, je podle Havrlanta jedna věc. Stejně tak obtížné ale může být i její následné financování. Není neobvyklé, aby lidé po uplynutí fixace, která nyní průměrně trvá 6,1 roku, sáhli u nějaké z jiných bankovních institucí po takzvaném refinancování. To spočívá v převedení hypotečního úvěru pod ,novou‘ banku, jež spotřebiteli stanoví nové, pro něj příznivější podmínky.
Problémem nicméně je, že i toto refinancování se, podobně jako samotné sjednání, řídí aktuálními podmínkami na trhu. A protože současné úrokové míry se od těch dřívějších liší jako den a noc, může se řada lidí dostat do nečekaných finančních potíží. „Odhad našich analytiků je takový, že zhruba třetina spotřebitelů na nový úvěr, respektive jeho refinancování, zkrátka nedosáhne,“ uvedl šéf Chytrého Honzy. To by v extrémním případě znamenalo, že by se zakoupené nemovitosti museli vzdát.
13 let v červených číslech
Havrlantova společnost, a vlastně i ostatní hráči na trhu, kteří se zabývají zprostředkováváním či přímo poskytováním hypotečních úvěrů, zažívala z výše nastíněných důvodů v uplynulých dvou letech hotové žně. Současně se však vzpamatovávala z poměrně těžkého období, jímž si prošla mezi roky 2017 až 2019, takže její hospodářské výsledky této realitě příliš neodpovídaly.
Ve firmě tehdy podle nynějšího šéfa panovalo de facto bezvládí. Měnilo se vedení i samotní majitelé – to když původní vlastníky, kterými byly společnosti Rockaway a Aegon, nahradila finanční skupina DRFG podnikatele Davida Rusňáka. Ta v Chytrém Honzovi následně získala stoprocentní podíl a započala restrukturalizaci.
„Její součástí byly i velké investice do interních systémů firmy, které nebyly zrovna v nejlepší kondici. Šlo zejména o naše CRM, jež tehdejším potřebám v roce 2018 úplně nevyhovovalo,“ zalovil v paměti 28letý manažer.
„Během onoho přechodného období jsme přišli rovněž o mnoho finančních poradců a některé kmenové zaměstnance. Jednalo se o lidi, kteří se zkrátka nechtěli ztotožnit s filozofií nového vedení. Všechny tyto okolnosti pak měly přirozeně dopad na naše hospodářské výsledky,“ přiznal Havrlant.
S koncem zmíněné restrukturalizace se však Chytrému Honzovi začalo přeci jen blýskat na lepší časy. Vloni totiž překonal vlastní rekord z pohledu tržeb, a ještě mnohem víc: „Původním plánem bylo atakovat hranici 600 milionů korun, přičemž podle předběžných čísel jsme se dostali na nějakých pět set padesát. Jedná se tak o meziroční růst ve výši 30 procent. Co se týče hospodářského výsledku, zde ještě příliš konkrétní být nemůžu. Mohu ale říct, že naše EBITDA je vůbec poprvé v historii společnosti, tedy po dlouhých 13 letech, kladná.“ A tak by tomu mělo zůstat i v roce letošním, v něm firma plánuje vyrůst o dalších 20 procent.
Dosud neprobádaný padesátimiliardový byznys
V průběhu uplynulých třinácti let se Chytrý Honza změnil k nepoznání. A to jak po stránce technologické či nabídkové, tak i té vizuální, respektive marketingové. Když totiž společnost v roce 2008 začínala, jmenovala se docela jinak. Původní název zněl Honzova hypotéka, díky čemuž bylo lidem ihned zřejmé, jaké produkty si jejím prostřednictvím mohou sjednat. Proč ale právě Honzova?
„Ačkoliv si to možná někdo myslí, název jako takový se určitě neváže na jména zakladatelů – Honzovu hypotéku totiž založili Jakub Havrlant a Jiří Paták. Hlavním důvodem byla snaha přiblížit tento robustní, leč v té době málo inovativní segment financí, ve kterém všichni nosili kravaty a bílé košile, co nejvíce koncovému zákazníkovi. Zkrátka aby celé odvětví trochu zlidovělo. Jméno Honza je lidové dost, třeba už jen proto, že se objevuje snad v každé české pohádce, a proto padla volba právě na něj,“ objasnil Jiří Havrlant, který stejně jako jeho jmenovec pochází z Pusté Polomi.
Kromě hypoték, jež se na celkovém obratu společnosti podílí nějakými 45 procenty, toho ovšem pražská firma svým klientům dnes nabízí podstatně více – od cestovního pojištění přes povinné ručení, životní pojištění, pojištění majetku až po investiční příležitosti. Řečeno čísly: Chytrý Honza je s to porovnat na 200 produktů od 50 finančních institucí působících na českém trhu.
Ani tento výčet přitom nemusí být kompletní. V relativně brzké budoucnosti by mohl přibýt minimálně ještě jeden další produkt, a sice komerční zdravotní připojištění. „Díky němu by si zákazník postupně přispíval například na asistenční péči, dlouhodobé ošetřování, nové zuby a tak podobně,“ poodhalil hlavní myšlenku nově vznikajícího konceptu. Ten se objevil v programovém prohlášení vlády Petra Fialy - ačkoliv z hlediska legislativy dosud nijak ošetřen nebyl.
„Proti podobným věcem se dnes člověk pojistit nemůže, i když poptávka by tu byla. Podle výzkumu České asociace pojišťoven by o takový produkt mělo zájem až 85 procent lidí. Není to o žádném komercializování zdravotní péče, ty peníze musí člověk, pakliže se do té situace dostane, vynaložit tak jako tak. Jde jen o to, aby měl možnost se proti něčemu takovému připojistit,“ vysvětlil Havrlant s tím, že by se mělo jednat o trh, ve kterém potenciálně leží až 50 miliard korun.
Bez finančních poradců ani ránu
Vedle ambicí na rozšiřování vlastního portfolia hodlá Chytrý Honza přirozeně dále zdokonalovat i svoji současnou nabídku. Cílem pro nadcházející měsíce, respektive roky je klást větší důraz na produkty týkající se investic a již zmíněného pojištění – ať už je řeč o tom cestovním, životním či majetkovém.
V tomto ohledu se nabízí spolupráce i s dalšími nejmenovanými srovnávači, s nimiž firma už jedná. Díky vzájemné kooperaci by se Chytrému Honzovi otevřely dveře k tisícům nových kontaktů, z nichž by mohli těžit jeho finanční poradci. „Jsou to právě oni, kdo naší společnosti zajišťuje až 90 procent veškerých tržeb,“ překvapil Havrlant.
„V případě srovnávačů je dnes trh velice konsolidovaný. A je jedno, o jakém konkrétním produktu se bavíme. Jedná se o tak konkurenční odvětví, že zde žádné ambice na to stát se v této oblasti lídrem rozhodně nemáme - bylo by to extrémně nákladné a vysilující. A právě proto sázíme na ono propojení online i offline distribuce, tedy kombinaci srovnávačů se sítí našich finančních poradců. Zde bychom se chtěli stát lídrem na trhu.“
Co se týče zmíněných finančních poradců, těch má Chytrý Honza aktuálně víc než sedm set. A rozhodně nejde o žádné rádoby experty, kteří se snaží ostatním radit dělají jen proto, aby si trochu přivydělali. „Dříve to chodilo tak, že kdo chtěl být finančním poradcem, ten se jím mohl stát de facto z hodiny na hodinu. Díky tomu jsme v Česku měli v jeden okamžik snad 150 tisíc finančních poradců, což bylo zkrátka něco neuvěřitelného. Respektive v uvozovkách finančních poradců,“ pronesl s odkazem na možná stále ještě pošramocenou pověst tohoto finančního odvětví šéf Chytrého Honzy.
„Dnes je však situace diametrálně odlišná. Regulace je mnohem přísnější. Celé to začalo vyžadováním daleko striktnějších podmínek v segmentu životního pojištění, kde v minulosti došlo k mnoha problémům.“
Kdo se chce nyní živit jako finanční poradce, musí podle Havrlanta splnit hned několik základních požadavků. Tím prvním je maturita. „Ani to v minulosti nebylo zvykem - dříve mohl poradce dělat každý, kdo měl živnostenský list. Nebo musí splňovat podmínku několikaleté praxe v oboru, která se liší v závislosti na jeho zaměření. Samozřejmostí jsou také certifikáty vystavené k tomu oprávněnými školícími firmami a každoroční vzdělávací kurzy, na něž navazují školení, která pro ně organizují sami zaměstnavatelé,“ vyjmenoval.
Všechna tato kritéria segment finančního poradenství významně zprofesionalizovala. „Ubylo lidí, kteří to dělali jen jako přivýdělek, a naopak přibylo těch, kteří se tím chtějí živit na plný úvazek. Což je pochopitelně jedině dobře,“ uzavřel Havrlant.
