Na palubě ukrajinských plavidel, zadržených v neděli ruskými pohraničníky u Kerčského průlivu, byli i příslušníci vojenské kontrarozvědky ukrajinské tajné služby SBU. Jeden z nich byl těžce zraněn, potvrdil dnes šéf SBU Vasyl Hrycak podle agentury Interfax-Ukrajina. Stalo se tak podle něj poté, co jeden z ruských bitevníků odpálil na ukrajinské dělové čluny dvě neřízené rakety. Ruský soud začal brát zajatce do vazby.
Šéf ukrajinské tajné služby potvrdil, že na palubě ukrajinských člunů byli i příslušníci kontrarozvědky a „jeden z důstojníků byl těžce zraněn“. Německá kanclářka Angela Merkelová, které český prezident Miloš Zeman dnes z Jeruzaléma popřál úspěch ve snaze konflikt zmírnit, po telefonátu s ukrajinským prezidentem hovořila i s hlavou ruského státu.
Prezident Vladimir Putin podle sdělení Kremlu kancléřce Merkelové řekl, že je rozhodnutím Ukrajiny vyhlásit válečný stav vážně znepokojen, a vyjádřil naději, že Berlín dokáže odradit Kyjev od „dalších nepromyšlených kroků“. „Kancléřka zdůraznila potřebu zmírnit napětí a vést dialog,“ uvedl podle tisku úřad německé vlády.
„Chceme, aby obě strany ukázaly zdrženlivost,“ řekl šéf francouzské diplomacie Jean-Yves Le Drian po jednání s ruským protějškem. Zasazoval se o gesto v podobě propuštění zajatých námořníků, vyjádření ohledně případných nových sankcí se ale zdržel. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v Paříži kritizoval ukrajinské počínání jako „úmyslnou provokaci“.
Připravenost podpořit nové sankce vyjádřili mimo jiné zástupci Polska a Estonska, o sankcích se zmínila i šéfka rakouské diplomacie, v pondělí český ministr zahraničí Tomáš Petříček uvedl, že Praha by se připojila k případným sankcím, pokud by se je EU rozhodla uvalit.
Zvětralé šampaňské na Krymu. Podnikání na staronově ruském poloostrově je rok od roku obtížnější
„Polsko se určitě zapojí, protože jsme v zásadě připraveni ke všem krokům, které by vedly k ukončení konfliktu,“ prohlásil prezident Andrzej Duda během návštěvy Sofie. „Sankce jsou pravděpodobně tím nejpřesvědčivějším způsobem, jak dát ruskému vedení najevo, že to myslíme vážně,“ prohlásil estonský ministr Jüri Luik.
„Zatím se nevedou žádná jednání o přísnějších sankcích, ale obecně bych to nevylučoval. Podle mého názoru takové chování nemůže zůstal bez následků a já si nemyslím, že by se mělo říkat, že další sankce nebudou,“ řekl v rozhlasovém rozhovoru předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen (CDU).
Dopad ozbrojeného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou v Azovském moři na finanční trhy je zatím nulový, jen rubl během pondělí mírně oslabil, uvedli dnes analytici. Situaci by podle nich změnily nové sankce proti Rusku.
Zajatým Ukrajincům, které soud na anektovaném Krymu začal brát do dvouměsíční vazby, hrozí až šest let v ruském vězení, pokud budou odsouzeni za nezákonné překročení ruských hranic ve spiknutí a s hrozbou použití zbraní. Ruský soud uvalil dvouměsíční vazbu už na 12 z 24 zajatých námořníků.
V reakci na incident ukrajinský parlament v pondělí schválil výnos prezidenta Petra Porošenka o vyhlášení válečného stavu po dobu třiceti dnů počínaje 28. listopadem v deseti ukrajinských pobřežních a pohraničních regionech. Vyhlášení válečného stavu podle Porošenka neznamená vyhlášení války, ale je obranným aktem.
Dále čtěte:
Chytrý malware z Moskvy: virus Triton měl likvidovat elektrárny
Čeští politici znovu navštívili anektovaný Krym. Kyjev důrazně protestuje
Cvičiště Ukrajina. Země slouží Rusům jako testovací polygon pro kyberválku
