NA PALUBĚ SE TANČÍ

Někteří přišli hlavně ukázat, že ještě existují.

Na první pohled Mezinárodní strojírenský veletrh vypadal téměř stejně jako v předchozích letech: úhledné stánky, elegantní šaty představitelů firem, hezké hostesky. Oficiální zahájení bylo velkolepé, za účasti mnoha politických i průmyslových špiček. Samozřejmě nechyběl premiér Miloš Zeman ani ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Ostatně sociálnědemokratická vláda nastoupila v silné sestavě, přijeli i ministři Jan Fenc l, Vladimír Vetchý a Václav Grulich, později také šéf financí Pavel Mertlík. Oproti minulým ročníkům tu však byl zásadní rozdíl. Šéfové firem se nesnažili zatáhnout předsedu vlády při jeho procházce areálem do svého stánku proto, aby mu předvedli poslední výkřiky pokroku. Potřebovali spíše dát okolí najevo, že podnik má šanci se vzpamatovat, když ho svoji návštěvou poctil samotný premiér. Miloš Zeman totiž ve svém projevu neopomněl vyzdvihnout úspěchy vlády a pochválit lepšící se makroekonomické ukazatele. A kromě toho, že zajásal nad odchodem šéfů ztrátových kolosů a pohrozil „bezedným černým dírám , dal vyvoleným naději, že jim bude pomoženo. „Tam, kde to vyžaduje situace, vláda přijme opatření, aby nenastal kolaps dřív, než přijde revitalizace, doplnil ministr Grégr. Lobbovat a lobbovat. Domácí průmyslové giganty proto většinou přijely do Brna s cílem získat vládní přízeň. „V naší účasti na veletrhu jsme viděli jedinečnou možnost potkat se s lidmi, tedy s ministry, jejich náměstky a poradci, které by se nám jinak nepodařilo dát v takovém zastoupení dohromady. Měli jsme tak šanci vysvětlit své restrukturalizační záměry, co je tou největší prioritou a co je potřeba pro Vítkovice udělat, vysvětlil výkonný ředitel Vítkovic Ivo Janík. Podobně šéf Královopolské Milan Rada za největší úspěch na veletrhu považuje, že do stánku jeho firmy zavítal nejenom ministr Grégr, ale i jeho šéf Zeman. „To je to nejlepší, co jsme si mohli přát, pro potenciální partnery je to ten nejlepší důkaz, že nad námi není zlomena hůl, jásal Rada. Hlavním heslem většiny vystavovatelů tedy bylo, že na veletrh se musí jet, i kdyby na chleba nebylo. A to i za situace, kdy se většina hlavních domácích výrobců potácí na kraji propasti a celkově průmyslová výroba v červenci pok lesla v meziročním srovnání o 6,1 procenta, od počátku roku pak o 6,6 procenta. Strojírenství na tom bylo za první pololetí oproti stejnému období loňského roku hůře o 6,4 procenta. S výrobou bohužel klesá i produktivita práce v průmyslu, ta se za sedm měsíců propadla o dvě procenta, naproti tomu reálné mzdy v červenci ztučněly o čtyři a půl bodu. Chudší veletrh. Suchá čísla z Brna však příliš nevypovídají o tom, že by se recese ekonomiky a propad průmyslu na veletrhu projevily. Akce se letos účastnilo přes dva a půl tisíce firem, z toho zahraničních bylo pětatřicet procen t. Loni sice bylo společností o tři sta dvacet více a ze zahraničí jich přijely plné dvě pětiny, ale letošní úbytek jde spíše na úkor zastoupených firem. Loni se přišlo podívat sto třináct tisíc platících návštěvníků, letos se jich očekává sto tisíc. Na expozicích jednotlivých podniků však bylo vidět, že šetřit se musí. „Vystavovatelé letos dávali přednost méně metrům čtverečním, potvrdila zástupkyně manažerky veletrhu Radka Svobodová. Staří harceři si také povšimli: expozice jednotlivých firem jso u nejen menší, ale i míň nazdobené, zájemců také ubylo a i návštěvníků se prochází o poznání méně, na galeriích a volných plochách je oproti loňsku volněji. Vždyť výstavní plocha byla letos o čtrnáct procent menší. „Expozice jsou letos chudší, podniky již nemají tolik peněz na reprezentaci, takže v reakci na recesi ekonomiky nastoupila úsporná varianta, poznamenal nový generální ředitel pražského strojírenského holdingu ČKD Josef Lopata. I nálada zúčastněných se o poznání změnila: „Všichni z průmyslové sféry jsou realističtější a nevěří žádným pohádkám, soudí šéf plzeňské Škodovky Jiří Hlavica. Společenská událost. Svým způsobem se projevilo, že podniky přihlášky na veletrh posílají už v lednu a od té doby se táhnou nákladné přípravy. Takže je hloupé nakonec nepřijet, když už se nějaké peníze obětovaly. A to i v případě, že nakonec není třeba na výplaty zaměstnancům. „Svojí prezentací jsme chtěli deklarovat, že nemíníme zmizet z trhu, a naopak dát důležitý signál zákazníkům, uvedl šéf Vítkovic, které svým pracovníkům dluží mzdy za srpen (více na str. 20). Dominoval tedy hlavně názor: Kdo tu není vidět, jako by už nežil. Všechny podniky nerozdílně, ať už ty fungující, či ty, které se potácejí krůček od propasti, by se neodvažovaly na veletrh nepřijet. A i když řada z nich svou účast zvažovala ze všech stran, nakonec neváhala obětovat několik set tisíc až několik m ilionů na svoji reprezentaci, a to i když dluží každému, na koho se podívají. „Veletrh je spíše formální prezentací a společenská záležitost, z toho vyplývá povinnost se ho účastnit. Podpisy významných kontraktů probíhají jinde, soud í šéf ČKD Lopata. Řada představitelů podniků také ocenila Průmyslové fórum, při němž měli příležitost promluvit nejen s ministrem financí Pavlem Mertlíkem, ale i jeho náměstkem Janem Mládkem a dalšími celebritami. Hledáme zákazníky. Našli se i tací, kteří se přijeli do Brna skutečně pochlubit. Například šumperský Pramet tu představil svého nového zahraničního vlastníka, švédskou firmu Seco Tools, která patří k nejšpičkovějším v oboru. „Přijeli jsme na veletrh ukázat novinky. Protože sem jezdí čím dál více zákazníků z celého světa, můžeme tady upevnit naši pozici a udržet stávající kontakty, konstatoval šéf firmy Petr Beneš. S nadějí, že najdou nové obchodní příležitosti, sem však přijelo více podniků. „Potřebujeme získat nové zákazníky, a to hlavně české, tedy z nejbližšího trhu. Podnik méně vyrábí i prodává, ale když už je výrobek prodejný v zahraničí, určitě se uplatní i v domácím prostředí, doufá výrobní ředitel zlínských strojíren ZPS Pavel Křížka. Jednou z největších expozic se honosila vysoce ztrátová plzeňská Škodovka, kterou bude stát prostřednictvím revitalizačního programu vytahovat z bryndy. Šéf plzeňských strojíren Hlavica doufá, že se mu v Brně podaří přesvědčit odbornou veřejnost, že mají konkurenceschopné výrobky a schopné lidi. „Takže očekávám nové obchodní kontakty a podpis kontraktů, či spíše drtivou většinu z nich rozjednáme, doufá Hlavica. Lepší zítřky. Na veletrhu se nesluší ukazovat smutnou tvář, či dokonce o sobě pochybovat. A to ani v případě, že výsledky firem žádné šance k optimismu nedávají. A hlavně se musí směle a s hlavou vztyčenou hledět do budoucna . Doufání v lepší zítřky nezvrátila ani slova náměstka Mládka, že žádný podnik v republice není tak veliký, aby nemohl skončit v konkursu. I proto téměř všichni očekávají, že příští rok pozitiva konečně vyplavou a utopí negativa. „Doufám, že na příštím veletrhu se bude Škodovka prezentovat jako stabilizovaná firma s novými zahraničními partnery, jejíž životní cyklus se už nebude odehrávat od valné hromady k valné hromadě, ale v průběhu normálního účetního roku, říká Hlavica. A podobný názor vyjadřovali i šéfové ostatních podniků, které jsou, kulantně řečeno, v ekonomických potížích. To by samozřejmě pro Brněnské výstavy a veletrhy znamenalo také větší obrat: více vystavovatelů, více návštěvníků a hlavně větší příjmy z veletrhu. Možná i proto se příští rok veletržní plocha rozšíří o deset až patnáct procent.