Agrofert nakonec získal pekárnu v Bratislavě. Přes nastrčenou firmu a bez souhlasu antimonopolního úřadu
Na webové stránce společnosti Penam Slovakia se po Novém roce objevila stručná aktualita. „Dne 1. 1. 2014 se společnost Penam, a. s., stala stoprocentním vlastníkem společnosti Prvá Bratislavská Pekárenská, a. s., a společnost Penam Slovakia, a. s., se tak stala její sesterskou společností. Změna vlastnických vztahů se žádným způsobem nedotkne současných spotřebitelů ani koncových zákazníků pekárny Prvá Bratislavská Pekárenská a výroba bude probíhat standardně dále,“ stojí ve zprávě. Uvedené dvě věty říkají více, než se na první pohled zdá: skupina Agrofert podnikatele a politika Andreje Babiše přidala do své pekárenské divize největšího výrobce pečiva v hlavním městě Slovenska s ročním obratem 12 milionů eur (zhruba 330 milionů korun).
Babiš už jednou o bratislavskou pekárnu marně usiloval, když se před více než dvěma lety dohodl na převzetí United Bakeries, české jedničky v oboru. Ve slovenské části kupovaného balíku byla kromě pekárny v Bratislavě ještě další velká v Žilině. Zatímco český ÚOHS dal transakci zelenou, u Dunaje Agrofert narazil. Z prodeje nakonec sešlo.
Tříměsíční anabáze Miliardář a budoucí ministr financí se tedy rozhodl získat bratislavskou pekárnu oklikou a to se mu nakonec podařilo. A slovenskému Protimonopolnímu úřadu (PMÚ) o tom napodruhé ani nedal vědět. V první řadě Babiš využil toho, že nepodařený obchod poškodil více United Bakeries než jeho Penam. Když se k tomu přidal výpadek po řetězci Albert, který dal přednost menším pekárnám, skupina bratří Paříků se rozhodla ze Slovenska stáhnout a obě pekárny prodat. To se jim skutečně na začátku loňského podzimu povedlo, i když Agrofert tehdy ještě čekal v záloze.
Podle slovenského obchodního rejstříku se v září jediným akcionářem bratislavské pekárny stalo eseróčko s přesvědčivým názvem Majetky a základním jměním 6640 eur. Firmu v té době ovládal Igor Michalec, člověk známý v branži obchodu a skladování obilí, jenž v minulosti vystupoval také za firmu provozující mlýn v Piešťanech. Menšinový podíl firmy Majetky, s. r. o., držel bratislavský advokát Karol Kovár. Po odkoupení od United Bakeries ale zůstaly pekárny majiteli jen pár měsíců.
Dne 6. prosince se schází mimořádná valná hromada společnosti Majetky a k poslednímu dni loňského roku firmu zcela ovládá český Penam. Tím se stává i výhradním vlastníkem firmy Prvá Bratislavská Pekárenská (PBP).
Rozhoduje obrat Jaký smysl mělo krátkodobé zařazení „mezičlánku“ do transakce? Agrofert to nevysvětlil.
„Podmínky této naší akvizice stejně jako u jiných transakcí nekomentujeme,“ uvedl mluvčí koncernu Karel Hanzelka. Slovenský zákon o hospodářské soutěži napovídá, že motivem byly nejspíš obavy z opětovného posuzování obchodu na antimonopolním úřadě. „Protimonopolní úřad SR posuzuje pouze koncentrace podnikatelů, ve kterých byla naplněna obratová kritéria účastníků,“ uvedla mluvčí PMÚ Andrea Wilhelmová.
Z tohoto důvodu mohl Agrofert zvolit koupi oklikou přes malé eseróčko. Naznačuje to i vyjádření samotného Agrofertu. „Naše akvizice společnosti Majetky, potažmo PBP, nepodléhala souhlasu PMÚ ani jiných antimonopolních úřadů, protože nebyly splněny podmínky pro potřebu takových souhlasů,“ napsala firma.
Aktuální podíl pekáren na slovenském trhu podle propočtů Agrofertu stále nedosahuje 20 procent trhu.
Že byl Agrofert jako konečný vlastník známý předem, potvrdil týdeníku Euro spoluvlastník United Bakeries Marko Pařík. „Věděli jsme to od začátku, stejně jako to věděly banky, majitel společnosti Majetky, to sám všude říkal,“ konstatoval. Že se Babišův koncern dokázal pekárny zmocnit navzdory dřívější stopce od Protimonopolního úřadu SR, je mu prý úplně jedno. „Alespoň se tak dokázalo, že pan Babiš ví, jak na to, když chce něco koupit. Nás slovenský trh přestal zajímat a chtěli jsme se z něho stáhnout, tak jako jsme se stáhli z Maďarska. Když se na trhu nedá normálně vydělávat, jdeme pryč,“ doplnil Pařík. Kdo získal od United Bakeries žilinskou pekárnu neboli akciovku Peza, Pařík nechtěl prozradit. Podle obchodního rejstříku se od září v představenstvu i dozorčí radě objevuje několik slovenských advokátů. Dřívějšího majitele společnosti Majetky se nám nepodařilo zastihnout. Podle zdroje z prostředí pekárenství je v současnosti hospitalizován.
Zahraniční střety Expanze Penamu do Bratislavy není jen dalším příkladem toho, že Babiš dokáže pro naplnění svých akvizičních plánů sáhnout i k nestandardním metodám (z tuzemska stačí připomenout ovládnutí Lovochemie nebo Kosteleckých uzenin). Upozorňuje také na rostoucí přesah Agrofertu do zahraničí. Z více než dvou stovek firem, které Agrofert plně ovládá, sídlí přibližně čtvrtina mimo Českou republiku. Ještě vyšší je podíl zahraničních společností na tržbách koncernu. Zejména od loňska, kdy Agrofert pohltil německou pekárenskou skupinu Lieken.
roce 2012 se konsolidované tržby Agrofertu vyhouply nad 130 miliard korun, samotný Lieken k tomu může ročně přidat přinejmenším dalších 20 miliard.
Výnosné jsou i další „cizinecké“ dcery. Nejvýkonnější je v tomto ohledu východoněmecká chemička SKW Piesteritz, která za rok 2012 vydělala v přepočtu 2,3 miliardy korun, když konsolidovaný zisk celého holdingu činil zhruba šest miliard korun. Půlmiliardou přispělo také Duslo Šaľa.
Za české hranice se ale nerozšiřuje jen samotný byznys Agrofertu. S očekávaným nástupem Andreje Babiše do příští vlády se do ciziny přelévá i mnohočetné riziko střetu zájmů. Předseda hnutí ANO možný konflikt svého majetkového angažmá a řízení exponovaného resortu rád zlehčuje. Vést ministerstvo financí a současně vlastnit výrobně provázané podniky nejen v tuzemsku, ale i v jiných daňových režimech ale není vůbec standardní. Navíc když podniká v oborech životně navázaných na různé formy státní podpory. Kde postavit závod Pro ukázku možného problému můžeme sáhnout na Babišovo rodné Slovensko, které je historicky druhou domovskou zemí Agrofertu. Babiš se odtud v polovině 90. let stáhl, aby se po čase vrátil a začal k sobě nabalovat podniky, s nimiž spolupracoval ještě za působení v podniku zahraničního obchodu Petrimex. Perlou slovenské větve koncernu je chemička Duslo Šaľa. Agrofert už několikrát ohlásil, že chce ve fabrice postavit nový provoz na výrobu čpavku, tedy stěžejní látky pro výrobu hnojiv a dalších produktů skupiny. Objem investice se má pohybovat kolem 300 milionů eur. Generální ředitel společnosti Petr Bláha se ale nechal před necelými dvěma týdny slyšet v tisku (zprávu přinesly Hospodárske noviny, patřící také do mediální divize Agrofertu), že vedení možná svoje záměry přehodnotí a postaví čpavkárnu v Česku nebo v Německu. Na Slovensku ji totiž odmítá vybudovat bez státní podpory.
Nejdříve se uvažovalo o penězích z Bruselu, když to nevyšlo, Agrofert zažádal u vlády Roberta Fica o daňové úlevy. Jenže čas plyne a jednání se vlečou (problém tkví zřejmě i v tom, že Duslo nesplňuje podmínku navýšení zaměstnanosti, kterou stanovil ministr hospodářství Tomáš Malatinský).
Optikou „dvojjediného“ Babiše–politika a Babiše–vlastníka dostává umístění nového závodu zvláštní rozměr. Jako český politik a ministr by Babiš měl podporovat variantu výstavby v tuzemsku – investice by s sebou přinesla stovky nových pracovních míst a výhled zajímavých daňových příjmů. Zájem byznysmena (eventuálně beneficienta, až odstoupí z vedení holdingu) mu velí hledat nejefektivnější řešení. Tyto dva parametry se vůbec nemusejí krýt. Kdyby se třeba Agrofert rozhodl pro německý Wittenberg, ostrouhá jednak Česko, hlavně si ale naštve slovenského premiéra Roberta Fica, protože Duslo bude muset propouštět. A to je něco, co Fico opravdu nemá rád. Zvlášť nyní před březnovými prezidentskými volbami. Paradoxní je, že v minulosti patřil Babiš ke skupině velkopodnikatelů, kteří podporovali Ficův Směr-sociální demokracie.
Švýcarská mlha Zakódovaných střetů sahajících za hranice Česka je mnohem víc. Kupříkladu i na Slovensku pobírají Babišovy firmy přímé platby z Bruselu, čerpají fondy na vzdělávání zaměstnanců, obchodují s řepkou nebo skladují obilí pro státní hmotné rezervy. Na Slovensku nebo v Maďarsku hospodaří Agrofert na tisících hektarech půdy. Odhlédne od toho Babiš při jednání s Bruselem nebo s ministerskými kolegy z dotyčných zemí?
Nebo tolik skloňovaná potravinová soběstačnost.
Bude zajímavé sledovat, zda bude vládní ANO brojit stejnou měrou proti dovozu potravin z Polska jako ze Slovenska nebo provozy. Z pozice ministra české vlády může divně působit také podpora sportovců v jiné zemi. Babiš jako vášnivý tenista dlouhá léta sponzoruje vedle českých klubů také slovenskou tenisovou líheň. Sám je pořád předsedou představenstva TK Slávia Agrofert, na jehož kurtech vyrostla například slovenská daviscupová reprezentantka Daniela Hantuchová. Stranou necháváme fakt, že Babiš má dvojí občanství – kromě českého také slovenské. Samostatný článek by si zasloužila historie jeho obchodních aktivit ve Švýcarsku. Akciovou společnost Fertagra tam založil v červnu 1995, tedy jen krátce po sporném vyvedení Agrofertu z mateřského Petrimexu. V alpské zemi také sídlí neprůhledné firmy O. F. I. a Ameropa, jež před lety postupně vlastnily podíly v Agrofertu a poté je převedly Babišovi. l Deset let s rohlíky Rozkročení Babišova podnikání do segmentu pekárenství se datuje od roku 2004, kdy Agrofert koupil společnost Penam, tvořící 12 mlýnských a pekárenských společností (původně se firma jmenovala Tero Rosice). O tři roky později začal Penam expandovat, nejprve na domácím trhu. Koupil pekárnu KLS Klimentov a rozběhl výrobu v novém provozu Pekárny Zelená louka v Herinku u Prahy. Následovaly akvizice mlýnu Nobrs Brněnec a českobudějovického Pekastu. V Česku má nyní Penam 12 pekáren a čtyři mlýny.
Slovenskou pekárenskou větev Babiš buduje od roku 2006 v Nitře, kdy Agrofert koupil šest mlýnských a pekárenských firem. Před akvizicí Prvé Bratislavské Pekárenské provozoval Penam na Slovensku čtyři pekárny (v Nitře, Lučenci, Považské Bystrici a Prešově) a čtyři mlýny (Bratislava,
Trnava, Ivánka pri Nitre a Trebišov).
Loni v září Penam Slovakia zavřel pekárnu v Piešťanech.
Chybějící výrobnu ve slovenské metropoli chtěl Babiš původně vyřešit spojením s United Bakeries, jež vyráběla pečivo v Bratislavě a Žilině.
Slovenskou část transakce ale v roce 2012 odmítl slovenský antimonopolní úřad. Babiš tvrdil, že úřad kalkuloval s chybně vyčíslenými tržními podíly. Získání bratislavské pekárny však bylo pro strategii Penamu stále velmi důležité. Hlavní město, které v kupní síle výrazně převyšuje zbytek Slovenska, nemohl efektivně zásobovat z jiných pekáren. „Působnost každé pekárny je omezená její spádovou oblastí a počtem potenciálních zákazníků. Pokud chceme obsloužit celý slovenský trh, počet a rozmístění pekáren je klíčem k úspěchu,“ řekl v listopadu finanční ředitel Martin Ťapay serveru CFO.sk. Babiš po neúspěšné akvizici United Bakeries nahlas zauvažoval o výstavbě nové pekárny v Bratislavě, nakonec si ale lukrativní trh zajistil alternativním způsobem.
Loňský rok bude pro slovenskou větev Penamu nejspíš ztrátový. Projevila se hlavně změna strategie řetězce Albert, který přestal zásobovat své obchody pečivem z velkých pekáren. Na lepší časy se firmě přechodně zablýsklo, když slovenská vláda loni připravila novelu zákona o potravinách, která měla omezit volný prodej nebaleného pečiva. V budoucnu se mělo prodávat pouze „přes pult“. Penamu, který těží hlavně z balené produkce, šel tento návrh přímo na ruku. Připomeňme, že Babiš má dobré vztahy se slovenským ministrem zemědělství Ľubomírem Jahnátkem (ten například v říjnu podnikl velkolepou prohlídku pekárny v Nitře). Díky pozměňovacímu návrhu ale nakonec parlament schválil mírnější verzi předlohy, která nákup čerstvého pečiva podstatně neomezuje. (pto) l
Agrofert byl jako budoucí majitel známý předem, říká zakladatel United Bakeries. Kde všude je Babišovo Přehled nejdůležitějších společností ze skupiny Agrofert v zahraničí (nezahrnuje obchodní zastoupení a další servisní nebo začleněné firmy)
Hyza Topoľčany (Slovensko) Zpracovatel drůbeže a výrobce drůbežích masových výrobků
BMC, Nitra (Slovensko) Prodejce vozidel Iveco, Fiat a Suzuki
Penam Slovakia (Slovensko) Pekárny
Tajba, Čaňa (Slovensko) Prodej hnojiv a rostlinných komodit, zemědělská prvovýroba, zasahuje také do Maďarska
ACHP Levice (Slovensko) Obchod s obilninami, olejninami a hnojivy, skladování
Oseva Slovakia, Marcelová (Slovensko) Výrobce a dodavatel osiv
IKR (Maďarsko) Zemědělství, výkup a distribuce plodin
Ceres, Györ (Maďarsko) Pekárenství
Duslo Šaľa (Slovensko) Průmyslová hnojiva a gumárenské chemikálie, do skupiny patří například také výrobce ledku vápenatého Hnojivá Duslo Strážske nebo bratislavský Istrochem Reality
SKW Stickstoffwerke Piesteritz, Wittenberg (Německo) Největší německý výrobce močoviny a čpavku
Lieken, Düsseldorf (Německo) Největší německá pekárenská skupina se sídlem v Düsseldorfu; součástí skupiny je také logistická společnost Logi-K, sídlící v dolnosaském Garrelu
GreenChem Holding, Breda (Nizozemsko) Producent výrobku AdBlue na snižování škodlivých emisí z naftových motorů, distributor močoviny pro automobilový průmysl
AFEED Bratislava (Slovensko) Výrobce a distributor krmných přísad
Agropodnik Trnava (Slovensko) Obchod s hnojivy a dalšími komoditami, skladování Získání bratislavské pekárny bylo pro strategii Penamu klíčové. Hlavní město, které v kupní síle výrazně převyšuje zbytek Slovenska, nemohl efektivně zásobovat z jiných pekáren.
O autorovi| pergler@mf.cz
