Plánujeme, že televizní digitalizace skončí 10. 10. 2010, říká šéf ČTÚ
Pavel Dvořák (58) Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu. Narodil se 11. července 1948 v Pelhřimově. Studoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy (1966 až 1969) a poté absolvoval studium na filozofické fakultě (obor sociologie, 1969 až 1974, PhDr.). V ČSAV získal vědeckou hodnost CSc. (banky dat). V letech 1975 až 1977 působil jako sociolog na generálním ředitelství Československého uranového průmyslu. Dále pracoval ve Federálním statistickém úřadu (v letech 1977 až 1987 tam byl vedoucím metodologického oddělení). Od roku 1987 do 1990 byl náměstkem ředitele svazáckého zařízení Zenitcentrum (podpora vědeckotechnické činnosti mládeže). V devadesátých letech prošel zaměstnáními ve firmách z oblasti IT (například Alcatel, APP Systems, ICZ, CRC Data). V letech 1998 až 2002 působil jako poradce ministra vlády ČR Karla Březiny. Od roku 2003 do konce dubna 2005 pracoval jako poradce správních orgánů Českého Telecomu. Členem Rady ČTÚ je od 1. května 2005, předsedou této rady byl vládou jmenován od 1. dubna letošního roku (namísto odvolaného Davida Stádníka). Hovoří anglicky a rusky. V rámci telekomunikační komise ČSSD byl šéfem pracovního týmu zaměřeného na informatizaci veřejné správy. Mezi jeho koníčky patří pěstování orchidejí a enologie (věda o víně).
EURO: Vámi řízená Rada Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) právě dokončuje návrh Technického plánu přechodu (TPP) z analogového na digitální televizní vysílání. Největší diskuse se vede o tom, kdy nastane „analogová tma“, kdy bude vypnut poslední analogový vysílač. Původně se hovořilo o symbolickém datu 9. 9. 2009, návrh z počátku července ovšem počítal s termínem 11. 11. 2011, což velmi popudilo zástupce nových digitálních televizí (EURO 29/2006). Podle našich informací nyní uvažujete o určitém kompromisu – 10. 10. 2010. Myslíte si, že se tímto datem zalíbíte všem? DVOŘÁK: Já se obávám, že spokojen nakonec nebude nikdo a všichni budou nadávat na ČTÚ, tak to prostě bývá. Přesto si myslím, že zvolené datum by mohlo být technicky a ekonomicky přijatelné pro všechny, nikoho dramatickým způsobem nediskriminuje. Původní komerční televize, Nova a Prima, mohou obhájit svou pozici, navíc dostanou onu takzvanou bonusovou licenci. I nové televize by měly dostatečný prostor uplatnit se na trhu.
EURO: Jak už bylo dříve odsouhlaseno, analog se bude vypínat po oblastech. Kdy a v které oblasti by se mělo začít a kde by celý proces skončil? DVOŘÁK: Oblasti vypínání jsou určeny nejvýkonnějšími analogovými vysílači. Aktuální představa je taková, že by se začalo kolem vysílače Trutnov na jaře 2009, pokračovalo oblastmi Sušice, Praha, Ostrava, Plzeň, Brno – vše v roce 2009 - a skončilo by se v oblastech Jihlava, České Budějovice, Jeseník a Zlín nejpozději v říjnu 2010.
EURO: V předchozím návrhu se ale hovořilo o tom, že vypínání začne v dubnu 2008, přičemž zástupci nových televizí už tento termín označili za nepřijatelný a likvidační. Vy nyní dokonce hovoříte o jaru 2009… DVOŘÁK: …To, co jsem uvedl v předchozí odpovědi, byly termíny kompletního ukončení analogového vysílání v dané oblasti. Vypnutí hlavních analogových vysílačů by se ovšem odehrálo zhruba o rok dříve, takže „analogová tma“ by pro významnou část obyvatelstva příslušného regionu započala zhruba s ročním předstihem.
EURO: Technický plán přechodu ovšem stále bude jenom návrhem, nebude mít podobu závazné podzákonné normy. Jaký bude další postup? DVOŘÁK: Po odsouhlasení návrhu Radou ČTÚ proběhne veřejná diskuse, jak to vyžaduje zákon o elektronických komunikacích. Dotčené subjekty budou mít patnáct dnů na to, aby zaslaly svá stanoviska, připomínky, názory. Potom ty připomínky musíme vypořádat. Ke každé uvedeme, zda ji akceptujeme, či ne, z jakých důvodů ji neakceptujeme. Předtím, než bude TPP Radou ČTÚ definitivně schválen, půjde zřejmě ještě na vládu. Platit začne od července příštího roku. V Radě ČTÚ jsme se také jednomyslně shodli na tom, že navržený text budeme ještě před uveřejněním k diskusi probírat se zástupci Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Minimálně s předsedou a místopředsedy. Považujeme za klíčové, aby se oba dva regulátoři na dalším postupu shodli. S vysílací radou stejně jako s antimonopolním úřadem bude návrh samozřejmě projednáván i v průběhu veřejné diskuse.
EURO: TPP ale vůbec neřeší vypínání ve dvou regionech, které jsou dnes rušeny digitálním vysíláním německého rozhlasu. Jde o problém s dvanáctým kanálem v oblasti kolem vysílače Buková hora na Ústecku a kolem vysílače Vraní vrch u Domažlic. DVOŘÁK: Dospěli jsme k názoru, že tyto dvě oblasti nebudou součástí Technického plánu přechodu a budou řešeny separátně. Součinnost s německou stranou je v takovém stadiu, že Němci zatím stále slušně klepou na dveře a naléhají, abychom problém řešili. Obávám se ale, že do těch dveří za chvíli začnou bušit a budou žádat urychlené řešení. Z jejich strany je to oprávněné, protože to vyplývá z mezinárodní kmitočtové koordinace. Po prázdninách máme naplánováno společné jednání, abychom jim jasně řekli, jak budeme postupovat. Předpokládám, že oni nám zase sdělí, jaké jsou jejich potřeby.
EURO: Takže v těchto dvou případech začne vypínání ještě dříve, než vstoupí TPP v platnost? DVOŘÁK: Ano, u Domažlicka je už shoda, že by vypínání začalo dříve, pravděpodobně v prvním kvartále příštího roku. Co se týče Bukové hory, to se zatím neodvažuji přesně říct, ale očekávám, že to bude zhruba v polovině roku 2007.
EURO: Dřívější vypnutí analogového signálu a přechod na „digitál“ by mohly nové televize uvítat. Zvláště oblast kolem Bukové hory je poměrně zajímavá aglomerace s velkou koncentrací diváků. DVOŘÁK: Myslím, že i Domažlice by měly být pro všechny velmi zajímavé, ač tam jde o místo, kde žije „jen“ asi 200 tisíc lidí. Na jednom relativně malém území si všichni budou moci experimentálně vyzkoušet, jak na digitalizaci lidé reagují, jak se chovají, jaké potíže mohou nastat. Žádný zákon, žádná koncepce a žádný TPP nejsou schopny toto dopředu nasimulovat. Všichni to uvidí na vlastní oči a všichni se z toho mohou včas poučit. Je zřejmé, že na základě získaných zkušeností bude možno či nutno TPP upravit.
EURO: Novým digitálním televizím nejvíce vadilo, že až v samém závěru se má vypínat analog v největších městech, kde se dělá největší byznys – v Praze, Brně, Ostravě. Z jakého důvodu bylo toto navrženo? DVOŘÁK: Těch důvodů je řada. Jsou to zejména důvody technické, optimální sled vypínání. Samozřejmě mi je jasné, proč jsou ty současné televize zastánci pozdějšího vypínání a proč nové by nejradši vše vypnuly okamžitě. Klíčové jsou peníze. Každý si umí spočítat, že čím déle se bude analogově vysílat, tím menší prostor budou mít nové digitální televize a tím více času budou mít ty staré na udržení svých diváků a příjmů z reklamy. Naším cílem je, aby veškeré kmitočty byly využity co nejefektivněji. Právě k tomu pomáhá digitalizace, protože kmitočtové spektrum umí využít daleko hospodárněji. Dlouhodobé setrvání na analogu by znamenalo, že se vytvoří další bariéra bránící rozšíření nových technologií a služeb, například digitálního rozhlasu. I proto jsem byl vždy spíše pro rychlejší digitalizaci, která podpoří rovné soutěžní podmínky pro všechny subjekty.
EURO: Nedávno skončila v Ženevě regionální radiokomunikační konference, která se zabývala přeplánováním evropského a severoafrického rozhlasového a televizního vysílání z hlediska kmitočtů. Vy jste už v dubnu říkal, že toto shromáždění může napovědět, kolik nakonec bude v Česku vysílacích sítí. Zatím jsou schváleny tři - jedna provozovaná Radiokomunikacemi, druhá společností Czech Digital Group, třetí firmou Telefónica O2. Připravuje se i sestavení speciální sítě pro šíření multiplexu veřejné služby. Umožní nám „ženevské kmitočty“ sestavit ještě další sítě? DVOŘÁK: Naše požadavky byly v Ženevě téměř stoprocentně vyslyšeny, takže bychom mohli být spokojeni, ale kolik sítí nakonec budeme mít, se ještě neví. V této chvíli máme za úkol první tři sítě transformovat z provizorních na definitivní a sestavit síť pro veřejnoprávní multiplex. Paralelně se zpracováním Technického plánu přechodu provedeme i vyhodnocení získaných kmitočtů a v průběhu následujícího období navrhneme, jaké další sítě by ještě bylo možno sestavit. Samozřejmě že to faktické sestavení je možné teprve tehdy, až se vypne analogové vysílání. Až budeme vědět, jaké má první fáze digitalizace dopady. Měl by se například vytvořit prostor pro mobilní TV (DVB-H) o televizi s vysokým rozlišením (HDTV). Kolik sítí to nakonec bude, je věcí další analýzy a vyhodnocení kmitočtového prostoru.
EURO: Návrh Technického plánu přechodu hovoří i o speciální vysílací síti pro regionální televizní vysílání. DVOŘÁK: Ano, mělo by jít o regionálně odpojitelnou síť, která umožní vysílání na bázi vyšších územně samosprávních celků. Tu budeme moci skutečně sestavit teprve, až se vypne analog. Přírodní zákony jsou takové, jaké jsou, v tuto chvíli není volná kapacita.
EURO: Nakolik příprava TPP dnes vytěžuje Radu ČTÚ i exekutivu úřadu? DVOŘÁK: Rada ČTÚ musí TPP věnovat mimořádnou pozornost, ostatně jako každému opatření obecné povahy. Přes léto to určitě bude priorita. Jsem rád, že se nám už podařilo dokončit jinou velkou akci - analýzy všech částí trhu elektronických komunikací, jak nám uložil loni přijatý zákon o elektronických komunikacích. Osmnáct analýz bylo odesláno k notifikaci do Bruselu. Takže máme uvolněn prostor, abychom se mohli věnovat digitalizaci.
EURO: Dle zákona o elektronických komunikacích měly být analýzy hotovy do konce ledna. Právě skluz v práci byl jedním z hlavních důvodů, proč byl v březnu na návrh ministryně informatiky Dany Bérové vládou odvolán váš předchůdce David Stádník. Ten se bránil tím, že podobné problémy měly i další členské státy Evropské unie. V březnu prý odeslal do Bruselu harmonogram, který též počítal s dokončením všech analýz do konce června. DVOŘÁK: Skutečnost byla taková, že v době, kdy byl pan Stádník odvoláván, analýzy dokončeny nebyly, ač podle zákona být měly.
EURO: I Stádník měl ale v plánu je dokončit ve stejnou dobu, jako jste je nakonec dokončil vy. Takže urychlil jste ten proces, nebo neurychlil? DVOŘÁK: Já si samozřejmě myslím, že urychlil. Celá Rada ČTÚ v novém složení analýzy urychlila a dotáhla je do konce. Navíc se ve finiši podařilo významně aktivizovat řešitelský tým.
EURO: Nedávno jste vydali tiskovou zprávu, kde se chlubíte, že Evropská komise už ukončila řízení vedené s Českou republikou ve věci nesplnění některých povinností. Měla k tomu pozitivně přispět i skutečnost, že ČTÚ loni uložil společnosti Telefónica O2 zajistit poskytování jednotného telefonního seznamu a také se ČTÚ postaral o přenositelnost mobilních telefonních čísel. Dvě věci, které u nás EU postrádala. Zajímavé však je, že tyto věci byly zajištěny ještě v době, kdy ČTÚ šéfoval David Stádník, přesto mu při odvolávání bylo vyčítáno, že je včas nezajistil… DVOŘÁK: …Nepokoušejte se ze mě dostat reakci na něco, co mi nepřísluší. To je přece věcí ministerstva informatiky.
EURO: Vraťme se k analýzám. Co z nich vyplývá? Nakolik je český telekomunikační trh kvalitní? DVOŘÁK: Analýzy vypovídají o tom, který relevantní trh je již soutěžní, je na něm volná soutěž, není na něm dominantní operátor a který trh tyto nároky zatím nesplňuje, tudíž musí být nadále regulován. Například trh velkoobchodního širokopásmového přístupu k internetu, oblíbený broadband, je trhem, kde působí jeden dominantní operátor (Telefónica O2 - pozn. red.). Tam jsme museli přijmout návrh určitých regulačních opatření.
EURO: A na kterých trzích žádná regulace potřeba není? DVOŘÁK: Například na relevantním trhu číslo 15, odborně definovaném jako „přístup a původ (originace) volání ve veřejných mobilních telefonních sítích“. To je trh, kde působí firmy Eurotel, dnes součást firmy Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone. Je plně soutěžní, nepůsobí tam žádný dominantní operátor, síly všech tří hráčů jsou v zásadě vyrovnány. Úřad mohl konstatovat, že jde o efektivně konkurenční trh.
EURO: Podobné analýzy by se měly v pravidelných cyklech opakovat. Znamená to, že na některých trzích může být od regulace časem upuštěno, na jiných naopak může být zavedena? DVOŘÁK: Ano, je to tak. Záleží také, jak ony trhy budou v budoucnu definovány. My jsme se při definici nyní důsledně drželi doporučení Evropské unie, samozřejmě s přihlédnutím k určitým českým specifikům. Nyní se v rámci zahájené revize regulačního rámce EU hovoří o možností snížení počtu relevantních trhů. Jestliže je totiž ve většině zemí EU nějaký trh plně soutěžní, není třeba provádět regulaci „ex ante“, postačí „ex post“ regulace, samozřejmě také nemá smysl se jím zabývat tak rozsáhlým a náročným způsobem, jaký představují analýzy relevantních trhů.
EURO: V čem se podle vás změnila práce rady v novém složení? DVOŘÁK: Podstatným způsobem. Zejména v tom, že jsme začali pracovat jako tým.
EURO: Jaké novinky byste chtěl v ČTÚ zavést? Máte nějaký záměr, co byste chtěl na telekomunikačním trhu změnit? DVOŘÁK: Připravujeme například trvalý a systematický monitoring trhu. Dejme tomu, že každý měsíc bude zveřejněna zpráva, jak se trh vyvíjí, k jakým událostem došlo. Podrobnější a analytičtější zprávy by pak mohly být jednou za půl roku. Pro trh jsou pravidelné informace mimořádně důležité, a kdo jiný by je měl dodávat než telekomunikační úřad, který má pravomoci informace zjišťovat?
EURO: Pane předsedo, jaký je aktuální stav ve věci vaší bezpečnostní prověrky. I náš týdeník před vaším nástupem do funkce psal, že ji zatím nemáte, což by vám například mohlo znemožňovat účast na některých jednáních, kde se hovoří o utajovaných skutečnostech. DVOŘÁK: O prověrku jsem si neprodleně zažádal. Jak víte, ten proces trvá poměrně dlouhou dobu. V tuto chvíli mám prověrku na stupeň “vyhrazeno“ (nejnižší stupeň – pozn. red.). To je maximum, co jsem v tak krátké době mohl získat. Ale to prověřování pokračuje. Připravuji se na doplnění všech údajů.
EURO: Takže žádné potíže vám to nezpůsobuje? DVOŘÁK: Tam, kde bude jednání na úrovni „vyhrazeno“, s tím problém nemám. Víc vám k tomu neřeknu. Připomínám, že ze zákona ani nevyplývá, že by členové Rady ČTÚ prověrku museli mít. Přesto si o ni žádám a požádal si o ni již dříve i můj kolega z Rady ČTÚ Michal Frankl.
