Slavní podnikatelé - Theodor FiedorOpava je nerozlučně spjata s výrobou trvanlivého pečiva. První cukrovou oplatku zde v půlce 19. století upekl soukeník Kašpar Fiedor. Jeho syn Theodor později výrobu zautomatizoval. Na jméno obou pekařů dodnes upomíná kulatá Fidorka.
Továrna Fiedor Opava v Olomoucké ulici, rok 1901.
Slavní podnikatelé - Theodor Fiedor
Opava je nerozlučně spjata s výrobou trvanlivého pečiva. První cukrovou oplatku zde v půlce 19. století upekl soukeník Kašpar Fiedor. Jeho syn Theodor později výrobu zautomatizoval. Na jméno obou pekařů dodnes upomíná kulatá Fidorka.
Výroba trvanlivého pečiva má v tuzemsku kořeny hluboko v minulosti, začala někdy na přelomu 11. a 12. století. Až do 19. století se však pečivo vyrábělo ručně, podomácku. Tak začínal se svou výrobou cukrových oplatek také Kašpar Melchior Baltasar Fiedor, který se někdy v roce 1840 usadil se svou manželkou v Opavě. Byl vyučeným soukeníkem a výrobou oplatek si pouze přivydělával. Brzy byl však o jeho pochoutky takový zájem, že tento koníček u něj zcela vytlačil soukenické podnikání.
TOVÁRNÍ VÝROBA
Po Kašparově smrti v roce 1879 pokračovala ve výrobě cukrových oplatek jeho žena Amálie za pomoci syna Theodora a dcery Marie, která se později osamostatnila.
Theodor Fiedor se vyučil knihařem a založil si v Opavě knihvazačskou živnost, kterou provozoval až do otcovy smrti. Poté si koupil měšťanský dům a v duchu rodinné tradice zřídil pekařství, v němž vyráběl cukrové oplatky, sušenky a perníky. Roku 1880 přešel na strojovou tovární výrobu - oplatky se od té doby pekly v pekařských pecích. Položil tak základ jedné z nejúspěšnějších pekáren u nás.
FIRMA THEODOR FIEDOR
Předčasná smrt Theodora Fiedora roku 1887 sice ohrozila budoucnost firmy, ale jeho manželka Marie, rozená Wallková, si v podnikání vedla více než zdatně. Podnik vybavila moderními velkokapacitními stroji, rozšířila sortiment a získala nové trhy. Roku 1901 přemístila celou továrnu do nově vystavěného průmyslového objektu na opavské Olomoucké ulici. Po vypuknutí první světové války vyrábělo šedesát zaměstnanců firmy dortové oplatky, sušenky, suchary, perníčky a čajové pečivo pro celé Rakousko-Uhersko, Slezsko a Halič.
Marie měla s manželem tři syny, z nichž dva, Oskar a Theodor mladší, pokračovali v podnikatelské tradici. Oskar Fiedor se vyučil v rodinném podniku a po smrti matky v roce 1917 převzal vedení továrny.
Roku 1925 transformoval rodinný podnik na společnost s ručením omezeným, jejímiž členy byli on, jeho manželka Christina a bratr Theodor. Firma Theodor Fiedor měla v té době 450 zaměstnanců a vyráběla také neapolitánky, mignonky, máčené keksy a dezertní pečivo. Sortiment se neustále rozšiřoval a firma brzy disponovala více než čtyřiceti ochrannými známkami.
Nový závod Opavia v Opavě-Vavrovicích, rok 1999.
ODSUN A ZNÁRODNĚNÍ
Před druhou světovou válkou se jedinou majitelkou firmy stala Oskarova manželka Christina. Oskar Fiedor byl ředitelem a jednatelem, bratr Theodor zastával funkci provozního šéfa. Zvrat nastal po osvobození republiky v roce 1945. Firma Theodor Fiedor byla na základě dekretů prezidenta republiky znárodněna a manželé Fiedorovi byli i s bratrem Theodorem jako Němci odsunuti roku 1946 do americké okupační zóny v Německu. Jejich další osud není znám.
Stát zavedl v opavském podniku národní správu. Postupným spojováním znárodněných českých a moravských továren na trvanlivé pečivo, cukrovinky a čokoládu vznikal od roku 1947 státní podnik Čokoládovny. Jeho součástí se stala i opavská pekárna.
V roce 1991 byl státní podnik Čokoládovny přeměněn na akciovou společnost, o rok později byl privatizován. Novým majitelem se stalo společné konsorcium francouzské společnosti Danone a švýcarské firmy Nestlé.
K prvnímu lednu 1999 pak došlo k rozdělení Čokoládoven na dvě části. Nestlé Čokoládovny se specializovaly na výrobu čokoládových cukrovinek, zatímco Danone Čokoládovny si ponechaly výrobu trvanlivého pečiva. V roce 2001 se změnil název společnosti Danone Čokoládovny na Opavia-LU, která patří do celosvětové sítě LU a je dnes největším výrobcem trvanlivého pečiva ve střední a východní Evropě.
Ukázka výrobků národního podniku Opavia, rok 1971.
| THEODOR FIEDOR (1848-1887) - Syn soukeníka a výrobce cukrových oplatků Kašpara Melchiora Baltasara Fiedora se narodil 5. srpna 1848. Vyučil se knihařem v Opavě, kde si také založil knihvazačskou živnost. V roce 1879 se oženil s Marií, dcerou stolařského mistra Antona Wallka. Po otcově smrti zanechal roku 1880 knihařského řemesla a založil v Opavě moderní pekařství, ve kterém poprvé využil strojovou výrobu. Rodinný podnik však vedl pouze sedm let. Zemřel předčasně 25. listopadu 1887 na selhání ledvin. Firmu poté převzala jeho manželka. OSKAR FIEDOR (narozen v roce 1880) - Syn zakladatele opavské pekárny Theodora Fiedora se narodil roku 1880 v Opavě. Vyučil se v rodinném podniku, jehož vedení po smrti své matky Marie v roce 1917 převzal. Roku 1919 se oženil s Christinou, dcerou majitele výrobny cukrovinek a palírny lihovin Jelínka z Opavy. V roce 1925 přizval mladšího bratra Theodora a rodinný podnik transformoval na firmu Theodor Fiedor s r. o. Sám se stal jejím ředitelem a jednatelem. V roce 1945 byl podnik znárodněn a Oskar Fiedor byl o rok později společně s manželkou a bratrem vysídlen do americké okupační zóny v Německu. Kdy a jak zemřel, není známo. |
| SUŠENKY A OPLATKY **Významnou skupinu trvanlivého pečiva představují sušenky a oplatky. Sušenky se pečou ze silnější vrstvy těsta kypřeného především chemicky, tedy nikoli droždím, ale kypřicími prášky. Oplatky se pečou mezi dvěma horkými pláty a díky tomu jsou velmi tenké. Základní surovinu pro výrobu sušenek a oplatek tvoří mlýnské obilné výrobky. Nejčastěji jde o pšeničnou mouku (ale může být také rýžová, pohanková nebo celozrnná), dále pšeničné nebo ovesné vločky i obilné klíčky. Ke kypření se většinou používají látky, které vytvářejí plyny a zvyšují tak objem těsta. Vyhnětené těsto se nechá nějaký čas uležet a po vytvarování sušenek jde přímo do trouby. Doba pečení bývá krátká, v závislosti na velikosti jednotlivých kusů i povaze těsta v rozmezí čtyř až deseti minut. Hotové sušenky se nechají vychladnout a teprve pak se balí. Konečná vlhkost tohoto trvanlivého pečiva bývá relativně nízká - asi pět procent. Tvrdé sušenky se někdy označují jako keksy. Ty měkčí, které bývají tučnější a také sladší, pak jako biskvity.|
Na konci druhé světové války byla pekárna vybavena jediným vypichovacím strojem.
