Konec konzervativního myšlení v české a evropské energetice
Konzervativnímu myšlení je konec. Alespoň v české a evropské energetice, která se v posledních letech musí vyrovnávat se stále novými trendy. Ty změnily sektor takřka k nepoznání. Na konferenci nazvané Priority české a evropské energetiky: Jak dál? se na tom shodli zástupci energetických firem, významných manažerů a odborníků. Akci pořádalo vydavatelství Euronews, vydavatel ekonomického týdeníku EURO. Patronem setkání, které se 8. března uskutečnilo v pražském hotelu Carlo IV. Boscolo, byla energetická společnost E.ON, partnery pak společnost Česká spořitelna a advokátní kancelář Kinstellar.
Stále více smart
„Jedním z hlavních úkolů energetiky, tedy včetně naší firmy, je být více smart. Již jen skutečnost, že se takové slovo dostává do energetiky, považuji za převrat v oboru,“ konstatoval jednatel E.ON Bohemia Michael Fehn. Současně tvrdí, že energetika, kdysi konzervativní obor, stojí na pokraji revoluce. Kromě stále častěji používaného slova smart to zdůvodňuje i tím, že se rapidně mění vztah mezi dodavatelem energií a jeho zákazníkem. „Kdysi pouhého odběratele teď musíme přesunout do prostředí, ve kterém se o něj budeme více starat a jemuž budeme nabízet další služby,“ konstatoval Fehn. E.ON, který na českém trhu patří tradičně k největším dodavatelům elektřiny a zemního plynu, se ve své obchodní strategii zaměřil na tři klíčové segmenty: spolehlivost dodávek, šetrnost k životnímu prostředí a rentabilitu. „V oblasti energetických úspor chceme být českou jedničkou,“ tvrdí Fehn. I proto firma vsadila na program takzvané smart mobility. „Je to téma budoucnosti, nejen o využívání elektromobilů, ale i CNG v dopravě,“ konstatoval Fehn. E.ON dle jeho slov chce na každém území, kde obchodně působí, podporovat i rozvoj smysluplného zdroje obnovitelné energie.
Bioplyn a limity
„Rozhodně to není fotovoltaika, u které jsme sledovali vývoj s těžkým srdcem, ale bioplyn. To je ta správná a vhodná energie pro Českou republiku,“ tvrdí Fehn. I proto, že z milionu hektarů zemědělské půdy lze vyprodukovat dvacet procent z celkové spotřeby plynu v Česku. Bioplyn je jedním ze zdrojů, který by měl napomoci k tomu, aby se neprohlubovala energetická závislost státu na dovozu surovin ze zahraničí. K tomu by mělo ostatně napomoci i prolomení územních limitů na těžbu hnědého uhlí. Pokud se tak nestane, mohou mít teplárny velký problém s nedostatkem této suroviny. „Případné prolomení limitů je velké téma, které je nutné odpolitizovat, hledat čistě pragmatické řešení,“ tvrdí další z řečníků náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. Českou energetiku v následujících letech výrazně ovlivní i novela energetického zákona, která bude rovněž implementovat takzvaný třetí energetický balíček Evropské unie. Ten kromě jiného posiluje pravomoci Energetického regulačního úřadu. Regulátor bude mít větší slovo při rozhodování obchodních sporů mezi dodavateli a odběrateli energií a více pravomocí, jak zasahovat do obchodů energetických společností. „I z toho pohledu bude zajímavé, kdo usedne v čele úřadu,“ tvrdí partner advokátní kanceláře Kinstellar Kamil Blažek. Za další důležitou změnu, kterou přinese třetí energetický balíček označil posílení práv spotřebitelů.
