Craig Venter tvrdí...
Celý podtitul:
Craig Venter tvrdí, že se blíží úspěchu, jenže snahy o patentování syntetických organismů jsou terčem kritiky
Nejprve se mu podařilo přečíst genetický kód člověka. Nyní je J. Craig Venter, průkopník genetického výzkumu, přesvědčen, že během několika týdnů či měsíců v laboratoři vytvoří první samostatně žijící umělý organismus. K vidění toho moc nebude - půjde o drobnou bakterii s několika stovkami genů. Venter prohlašuje, že bude-li to skutečně proveditelné, „půjde o jeden z nadějných milníků v lidských dějinách, který změní náš pohled na život“.
Mohlo by to být i výnosné. Venterova společnost Synthetic Genomics si už zaregistrovala kontroverzní patenty na syntetické bakterie schopné vyrábět pohonné látky jako etanol nebo vodík. A dne 13. června ohlásila dohodu s obří energetickou BP o vyhledávání a upravování přirozeně existujících mikrobů schopných přeměňovat uhlí nebo ropu pod zemským povrchem v čistší palivo. „Mikroorganismy mají potenciál poskytovat veškeré pohonné látky na dopravu, které potřebujeme,“ prohlašuje Venter, „žertem říkám, že nebudu genovým, nýbrž ropným králem.“
Rojnice soupeřů
V nově vznikající oblasti syntetické biologie má však Venter mnoho konkurentů. Firma Amyris Biotechnologies přidává geny do kvasnic nebo bakterií při výrobě léku proti malárii a nových biopaliv. Vynořily se desítky takzvaných genových „sléváren“ - mezi nimiž je i odnož Massachusettského technologického institutu (MIT) Codon Devices se sídlem v tamním Cambridge -, které prodávají syntetická vlákna DNA a další produkty. Společnost EraGen Biosciences ve winsconsinském Madisonu dokonce vyrábí DNA ze základních stavebních částic, které se nevyskytují v přírodě, čímž ještě více otevírá dveře novým druhům života. A mnoho akademických pracovníků se pokouší vytvořit samostatně žijící organismy od samé nuly. Zatím synteticky vyrobili jednodušší mikroby - jako virus obrny nebo ten, jenž v roce 1918 způsobil pandemii chřipky.
Přínosy takového výzkumu by mohly být obrovské: nejde jen o léky a pohonné látky, ale i bakterie, které odstraňují znečišťující látky nebo blikají, když detekují výbušnin, včetně mnohem hlubšího poznání základních biologických mechanismů. Venter přepokládá, že vytvoří organismy, jež budou mít hodnotu miliard nebo i bilionů dolarů.
Gigantické však mohou být i nástrahy. Co zabrání teroristům, aby si kupovali části DNA a skládali z nich ničivé patogeny? Toho se obává David C. Magnus, ředitel Střediska biomedicínské etiky při Stanfordově univerzitě. „Spousta lidí je znepokojena a nemůže kvůli tomu spát,“ poznamenává.
Magnus a další spolupracují s DNA slévárnami a navrhují opatření, která by vedla ke snížení možností, jak by se nebezpečné organismy mohly záměrně nebo bezděčně uvolnit. Jeden z nápadů? Používat software na zjišťování nákupů sekvencí DNA, které by mohly být užity jako zbraně. Další spočívá v tom, že by úředníci, kteří se starají o „biobezpečnost“, dohlíželi na výzkum, aby bylo zaručena kontrola patogenů vytvářených v laboratořích. Taková opatření jsou zatím dobrovolná. „V podstatě jsme vsadili na to, že věda nás bude držet jeden krok před možným využitím k nekalým účelům,“ konstatuje Magnus.
I když bude možné udržet syntetickou biologii mimo dosah teroristů, některé vědce zneklidňuje, že by mohla být svázána s komerčním ziskem. Začátkem června ochranářská organizace ETC Group sídlící v Kanadě zahájila kampaň proti Venterově žádosti o patent. Jeho syntetický organismus bude mnohem větší událostí než klonovaná ovce Dolly, předvídá Jim Thomas z ETC. A Venterovu společnost obviňuje, že se chce stát „Microbesoftem“ v oblasti syntetické biologie.
Ne tak mimořádný
Útoky Ventera nijak nepřekvapují. „Patenty jsou ožehavým tématem,“ přiznává, „a lidé se syntetických organismů bojí.“ Pochvalu si vysloužil, když svolal týmy bioetiků, náboženských představitelů a odborníků na biologickou válku, aby se zneklidňujícími otázkami zabývaly. Experti dospěli k závěru, že by se výzkum neměl zastavovat, přestože syntetické organismy musejí být pod kontrolou a nesmějí se šířit. Dle Ventera by ekologické skupiny měly být „nadšeny tím, co děláme, protože nabízíme jednu z čistých alternativ spalování ropy a uhlí“.
Jeho tým chce během několika týdnů vydat studii, která ukáže, jak překonal mnoho technických překážek, jež stály v cestě tvorbě umělého života. Jenže překonání námitek nemusí být natolik snadné. „Ačkoli tvorba nového života nemusí vypadat jako hra na Boha,“ prohlašuje Arthur L. Caplan, ředitel Centra pro bioetiku na Pensylvánské univerzitě, „má revoluční dopady na to, jak se vidíme. Můžeme-li syntetizovat život, pojem živého tvora už není tak mimořádný. A vzniká dojem, že syntetičtí biologové možná manipulují s přírodou, aniž vědí, kam směřují.“ Caplan varuje: „Existují namyšlení vědci a náš přítel Venter je možná jedním z nich.“
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
