Středoevropské firmy řeší krizové situace pozdě, tvrdí studie
Když se objeví krize, firmy ve střední Evropě na ni reagují méně pružně než jejich kolegové ze západní Evropy. Restrukturalizace společnosti se v takové situaci navíc soustředí spíše na zvyšování prodeje než na snižování nákladů. K takovému závěru došla poradenská společnost Roland Berger Strategy Consultants, která loni zkoumala průběh restrukturalizace u dvou a půl tisíce firem. Studie ale nenastiňuje jen slabiny či naopak faktory úspěchu restrukturalizace v regionu CEE, tedy střední a východní Evropy. Zároveň je srovnává s výsledky odpovědí firem ze západní Evropy.
Dotazováni byli generální ředitelé, případně členové představenstva z širokého spektra oborů. Projektu se účastnily různě velké firmy s průměrným obratem 1,6 miliardy eur a 3440 zaměstnanci v CEE. Průměrný obrat západoevropských firem, s nimiž byly srovnávány, dosahoval 1,4 miliardy eur a počet zaměstnanců se pohyboval okolo 3660.
Čeští hlemýždi.
„Podnikatelské subjekty ve střední Evropě reagují často na krizi až v jejím posledním stádiu. Třetina z nich začne s reorganizací až při nedostatku likvidity. V západní Evropě je takových firem však jenom třináct procent,“ zdůraznil Ján Fabián, projektový manažer Roland Berger. Ve fázi strategické krize (to je v okamžiku, kdy se produktové portfolio firmy nedokázalo přizpůsobit požadavkům specifických trhů) reaguje v CEE jen 26 procent podniků. Na krizi zisku reagují další dvě pětiny společností. „Zhoršenou ziskovost většinou středoevropští manažeři připisují špatným podmínkám na trhu, místo aby snižovali náklady,“ vysvětlil Fabián. Naproti tomu v této fázi už k ozdravení přistoupily více než čtyři pětiny západoevropských podnikatelských subjektů.
Zvlášť kritická je situace v České republice (viz graf). Na krizi zisku totiž reaguje jen sedmnáct procent firem a plná polovina z nich čeká s ozdravnými kroky až na moment, kdy nemá likvidní prostředky. Více vyčkávají už jen rumunské společnosti.
Zároveň firmy zřídka nasazují systémy včasného varování (controlling, plány likvidity apod.), které mohou v pravou chvíli ukázat, kde hrozí problémy. „Z výzkumu vyplývá, že manažeři si důležitost těchto nástrojů uvědomují, ale nerealizují je. Například v České republice čtyři z pěti firem považují Manažerský informační systém (MIS) za nezbytný, což odpovídá západnímu standardu, ovšem jen polovina z nich ho používá,“ upřesnil poradce.
Nejdůležitějším ozdravným opatřením v západní Evropě je snižování režijních a následně pak i dalších nákladů. Naproti tomu Středoevropané mají na krizi vlastní recept: zvyšování obratu. „Někdy má tato taktika i úspěch a podaří se jim z krize vyplavat, ale je to spíše krátkodobé řešení. V dlouhodobém horizontu je změna nákladové struktury nezbytná,“ varuje Fabián. Tato prorůstová strategie je však podmíněna dostatkem hotovostních prostředků, které firmy využijí právě pro restrukturalizaci. Nejvíce využívány – až u tří pětin firem – jsou přitom vlastní zdroje. Naopak nejméně užívaným zdrojem financí bývá rizikový kapitál nebo primární emise akcií.
Hlavní roli v úspěšné restrukturalizaci hraje u dvou třetin západoevropských a poloviny středoevropských firem odhodlání vedení (management commitment) provést nutné změny. V Česku je tento faktor klíčový však jen pro necelou pětinu firem. Spoléhají se spíše na angažovanost vlastníků. Zárukou úspěchu navíc je až u poloviny společností výměna vedení.
Blýská se na lepší časy.
Rychlost implementace není pro středoevropské manažery prioritou. Je kladena až na páté místo v žebříčku důležitosti faktorů pro úspěšné ozdravení. I pro české manažery je klíčem k úspěchu restrukturalizace především rychlá reakce a přesvědčení o nutnosti ozdravného procesu. Ten by měl jít cestou snižování nákladů, které doprovází postupný růst obratu. Ale i v CEE se management velmi profesionalizuje. Vzhledem k tomu, že řada firem je již v soukromých rukách, o obsazení vysokých pozic rozhodují především zkušenosti a dovednosti manažerů. „I český management je schopný a flexibilní a nelze paušálně říci, že vedoucí pracovníci ze západní Evropy jsou lepší než ti středoevropští. A proto lze očekávat, že situace se zlepší i v aspektech restrukturalizace,“ dodal Fabián.
