Na povodně lidé téměř zapomněli

21. 3. 2005

CENY NEMOVITOSTÍ Rychlé tání sněhu hrozí dalšími povodněmi. Těch se obávají hlavně majitelé realit. Tím spíše, že povodně z roku 2002 už cenu nemovitostí víceméně neovlivňují. V létě roku 2002 se ceny realit v povodňových oblastech zhroutily.

CENY NEMOVITOSTÍ

Rychlé tání sněhu hrozí dalšími povodněmi.

Těch se obávají hlavně majitelé realit. Tím spíše, že povodně z roku 2002 už cenu nemovitostí víceméně neovlivňují.

V létě roku 2002 se ceny realit v povodňových oblastech zhroutily. „O reality v záplavových územích - konkrétně povodí Lužnice na Táborsku a Soběslavsku - nebyl v prvních měsících po povodních žádný zájem. Každý zájemce se nejprve ptal na polohu kupovaného objektu. Pokud šlo o zasaženou oblast, přestal se o ni zajímat,“ říká Štěpánka Šindelářová ze společnosti RH Soreta Group.

Její slova potvrzují i představitelé dalších realitních kanceláří. Vzpomínají, že ihned po povodních sice řada majitelů chtěla postižené nemovitosti prodat, nemínila však jít s cenou dolů. „Majitelé odmítali s cenou jakkoli hýbat. Často zkoušeli různé obnovy jen tak na oko - jen aby dům vypadal jako zrekonstruovaný. To samozřejmě vedlo k tomu, že obchody v těchto lokalitách na nějaký čas úplně ustaly,“ popisuje Iva Cikánková z firmy Palladium Reality. „Pokud tehdy chtěl zaplavenou nemovitost skutečně prodat, musel cenu snížit obvykle o 25 až 50 procent,“ dodává.

KRÁTKÁ PAMĚŤ

Na materiální škody a špatné zkušenosti ale lidé brzy zapomněli. Už koncem roku 2003 se například v Plané nad Lužnicí opět rozběhla výstavba rodinných domků přímo u řeky. Pozemky tam měly stejnou cenu jako před záplavami.

„V prosinci loňského roku jsme prodali luxusní chatu, která byla přímo zasažena povodní. Přesto se kupec našel už za dva týdny a dal za ni 1,5 milionu korun,“ říká Šindelářová o aktuálních poměrech na jihu Čech. Konstatuje, že ceny nově postavených nebo zrekonstruovaných objektů oproti úrovni z počátku roku 2002 neklesly. Totéž platí pro pozemky.

Po dvou a půl letech od povodní jsou tedy ceny zaplavených nemovitostí srovnatelné s cenami těch vodou nezasažených. Nejrychleji se přitom na původní úroveň vrátily ceny bytů ve vyšších patrech rekonstruovaných domů. Naopak nejpomaleji se na někdejší úroveň vracely ceny rodinných domků v nejpostiženějších oblastech.

Realitní makléři se shodují, že dnes je pro kupce rozhodující spíše celkový stav nemovitosti. Problém záplav je vnímán sekundárně. „Lidé navíc hodně sázejí na osobní znalost lokality,“ říká Cikánková.

Podle Zuzany Martinkové z realitní kanceláře RAK je však tendence k ignorování povodňového rizika viditelná hlavně u fyzických osob. Firemní sféra se chová odpovědněji: „Developeři a větší stavebníci se na nebezpečí záplav ptají, zajímají se i o protizáplavové bariéry,“ upřesňuje.

JINDE JE HŮŘ

Návrat cen do předpovodňové úrovně se ale nekonal všude. Například ve značně postiženém okolí Kostelce nad Labem dnes stojí rodinný domek 4+1 po rekonstrukci v průměru 2,4 milionu korun, přičemž srovnatelná nemovitost v nezátopové oblasti se prodává za 2,6 milionu korun.

Velmi podobné je to i s byty v Praze. Nejrychleji ze všech zatopených částí se vzpamatovaly Holešovice. V Karlíně už ovšem situace není tak příznivá a obchody s byty se tam stále ještě nerozhýbaly. Majitelé zřejmě vyčkávají na lepší čas k prodeji.

Jinak se ovšem i ceny v metropoli a jejím okolí rychle vrátily na úroveň počátku roku 2002 a navzájem se vyrovnaly. Iva Cikánková to přisuzuje zejména převisu poptávky po rezidenčním bydlení v okolí metropole nad nabídkou. „Vliv povodní na cenu nemovitosti v okolí Prahy již neexistuje,“ uvádí.

POJIŠŤOVNY NEZAPOMNĚLY

Naproti tomu pojišťovny na záplavy nezapomněly. Právě rok 2002 byl impulzem ke vzniku podrobných povodňových map. Celé území České republiky je na nich rozděleno podle rizik, od nichž se odvíjí výše pojistného. Přitom nemovitost, která byla záplavou postižena opakovaně, už většina pojišťoven proti povodňovým škodám vůbec nepojistí.