Věci veřejné v uplynulých týdnech dopsaly kapitolu, v níž šlo o bytí a nebytí současné vládní koalice. Lze se vsázet, jak velké bude jejich rebelství například už při sestavování státního rozpočtu na příští rok, současně je však vysoce pravděpodobné, že život Nečasova projektu už neohrozí. Místo toho se neuralgickým bodem koalice stává staronové napětí mezi Petrem Nečasem a Miroslavem Kalouskem.
Spor Věci veřejné versus ODS a TOP 09 skončil podle všeobecného očekávání klasickým politickým kompromisem podle známého rčení o nažraném vlku a přeživší koze. Silnější koaliční partaje logicky využily lavírování Věcí veřejných. Ty kvůli své politické nezralosti udělaly řadu taktických chyb, o strategii nemluvě, měly-li kdy jakou. Svými opakovanými výhružkami, které však následně nesplnily – a ani povětšinou splnit nemohly –, ztratily ve vyjednáváních na váze. A tak premiér Petr Nečas a hlavní stratég TOP 09 Miroslav Kalousek po několika mnohahodinových jednáních koaličních devítek naslibovali hory doly v dodatku koaliční smlouvy, k faktickým ústupkům však nedošlo.
Předně z vlády nebyli odejiti právě Kalousek a ministři za ODS Alexandr Vondra (obrana) a Ivan Fuksa (zemědělství). To byl přitom hlavní personální požadavek Věcí veřejných, který se po předprázdninové dohodě zdá být navždy uzavřen ad acta.
Sliby na papíře
Místo toho VV získaly jen to, co jim od počátku – podle původní koaliční smlouvy – patří. Tedy čtyři ministry. Prakticky však ve srovnání s loňskem oslabily tím, že se vzdaly svého nejvlivnějšího vládního křesla, tedy ministerstva vnitra. Místopředsedkyně nejmenší vládní strany Karolína Peake pak dostala post jen mírně posílený ve srovnání s tím, co již dříve Nečas nabídl Radku Johnovi a ten to odmítl jako trafiku. Tedy funkci vicepremiérky pro boj s korupcí – navíc bude vést legislativní radu vlády a bude mít spolu s premiérem právo veta na všechny zákony procházející vládou.
Sliby z dodatku smlouvy zní zajímavě, jejich skutečné prosazení do zákonů je však věc druhá. VV se nyní ohánějí například tím, že konečně prosadily zrušení anonymních akcií. Ve schváleném textu se však píše pouze: „Vláda chce také maximálně omezit anonymní vlastnictví firem.“ Tedy žádné zrušení. Dalším ústupkem VV je větší zdanění hazardu. Jak ale sám Kalousek opakovaně říkal, tento krok vláda tak jako tak připravovala, v dodatku se pouze zavázala, že k němu dojde už od 1. ledna 2012.
Pro VV klíčový slib, tedy přidat na platy učitelům čtyři miliardy korun, v dodatku sice je, současně ale platí varování ministra financí, že se bude škrtat ve všech rezortech (zatím také není jasno, kde koalici ony čtyři miliardy vůbec vezme). O tomto pouštění žilou však v dodatku není ani slovo a Kalousek si vymínil schvalování státního rozpočtu „standardními“ cestami, tedy na jednání vlády a Poslanecké sněmovny.
Dalším příkladem ústupku-neústupku Věcem veřejným je příslib předložit legislativní úpravu financování politických stran. Není však řečeno, jak má tato úprava vypadat, zda například půjde o omezení nákladů na předvolební kampaně, což by velké strany jako ODS a ČSSD zřejmě ve Sněmovně odmítly.
Zase to ProMoPro
Od zažehnání poslední velké vládní krize uplynul sotva týden a máme tady nové pnutí, na jehož počátku byla reportáž České televize o kauze ProMoPro. Podle ní si tehdejší vicepremiér pro evropské předsednictví Česka Vondra po vyslovení nedůvěry Topolánkově vládě vyžádal dalších téměř 400 milionů korun na organizaci našeho „vládnutí“ Evropské unii. Peníze mu prý přitom schválil, a dokonce pomáhal sehnat ministr financí Kalousek.
Vztahy ve vládě celému národu názorně předvedl premiér Petr Nečas, který nezaváhal využít příležitosti popíchnout svého hlavního rivala slovy: „Návrh navýšit rozpočet úřadu vlády pro přípravu a zajištění výkonu předsednictví byl předložen tehdejším ministrem financí Miroslavem Kalouskem a vicepremiérem pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou. Pro členy vlády, kteří se na přímé organizaci českého předsednictví nepodíleli, bylo rozhodující jejich stanovisko.“
Boj mezi TOP 09 a ODS bude teď pro vládu příznačný. Poté co se jí s vysokou pravděpodobností i za podpory Věcí veřejných podaří prosadit drastické škrty, bude v Česku prostor pouze pro jednu čistě pravicovou stranu, která posbírá voliče nakloněné utahování opasků. Toho si jsou Kalousek i Nečas dobře vědomi.
Pro udržení zmíněných jasně pravicových voličů je nejdůležitější vytvořit zdání, že právě ta druhá pravicová strana má na svědomí korupční skandály, zatímco „my jsme ti, komu jde o reformy“. Vzpomeneme-li namátkou kmotry v ODS či někdejší armádní zakázky spojené se zbrojaři napojenými na Kalouska, je jasné, že ODS i TOP 09 budou mít do příštích válek dost munice.
