Celkem 82 procent lidí ve věku 55 let a více si v současnosti spoří na přilepšenou k důchodu. Vyplývá to z interního výzkumu Poštovní spořitelny, o kterém informovala právě dnes.
Foto: Profimedia.cz
Z celkového počtu spořících jich 80 procent pro tento účel volí penzijní fondy. Velký úspěch u klientů bank slaví také stavební spoření a životní pojištění. Dalším oblíbeným způsobem zajištění na stáří je ukládání přebytečných peněžních prostředků na termínovaný účet.
Vzrůstající tendence se dá podle analytiků očekávat u výše měsíční úložky spoření na stáří. V současné době je ve výši nedostačujících 806 korun měsíčně. Ideální částka, kterou by si lidé měli v jakémkoliv věku dávat měsíčně stranou, je přitom zhruba 10 procent z příjmu.
“Finanční polštář na stáří si však začíná většina lidí vytvářet 10 až 15 let před odchodem do důchodu. Čtvrtina z nich si začíná odkládat své peníze stranou teprve s desetiletým předstihem,“ uvedl Libor Svoboda, manažer pro Produkty a služby Poštovní Spořitelny. “Optimální je však začít se spořením na důchod už v době prvního vstupu do zaměstnání,“ doplnil.
Nejčastější představa Čechů o výši svého budoucího důchodu se pohybuje v rozmezí 8 až 12 tisíc korun měsíčně. Naspořené prostředky k důchodu 77 procent respondentů uskutečněného výzkumu preferuje vyplatit jednorázově, přednost pravidelné rentě jich dává pouze 23 procent.
“Za tímto účelem nejčastěji využívají stávajících spořicích produktů, přičemž optimální není využívat jeden z nich, ale naopak všechny. Každý z nich totiž nabízí jiné výhody typu státní podpory, daňových odpočtů nebo výhodného úročení, které nemá ten druhý. Dohromady pak představují kolekci, která svým majitelům může přinést zajímavé výnosy,“ nastínil Svoboda.
Vedle přilepšení na stáří je nejčastějším důvodem ke spoření snaha zajistit si vlastní bydlení, věnovat dostatek finančních prostředků svým dětem a vnoučatům a celkově zajistit svou rodinu. Lidé si své peníze schraňují také na cestování nebo pohřeb. “Jen 18 procent respondentů si nespoří vůbec. Hlavním důvodem je nedostatek volných financí,“ uzavřel Svoboda.
