Snižování emisí počítá jen se zaručenými informacemi
Bylo by lákavé využít ve výhledových scénářích slibné výzkumy, jejichž výsledky se zdají být na dosah a které by mohly ve snižování emisí razantně pomoci. Autoři studie McKinsey se však vědomě zřekli všech technologií, které teprve čekají na průlomové objevy. V širokém záběru analyzovaných možností se soustředili na ty, jejichž cena nepřekročí 50 eur za tunu odstraněného oxidu uhličitého. To je rámec, v němž je dostatek dostupných spolehlivých výzkumů a informací jak na české, tak na světové úrovni.
Referenční scénář roku 2030 zvažuje jen existující vládní programy a legislativu, která vstoupila v platnost do roku 2007. Dál už nepřihlíží k žádným opatřením, která mají omezovat emise v budoucnu. Scénář například počítá s regulací emisí automobilů, ale vůbec nevnímá přísnější limity, o kterých se v současnosti jedná v Bruselu.
O životním stylu konzervativně
Široce pojatá změna životního stylu by mohla doslova zamávat s objemem emisí z domácností. Autoři studie však společně s převratnými objevy ponechali takovou možnou změnu zcela stranou. Mezi posuzované možnosti spadá například zvýšená úspornost osobních automobilů a používání lepších paliv. Nikoli však náhrada automobilů vyšším využíváním veřejné dopravy nebo jízdních kol.
Podobný přístup zvolili autoři i k emisím z domů a bytů. Do svých grafů i úvah zahrnuli možnost izolace obytných budov, nikoli však snížení teploty, na kterou se budou vytápět. Navzdory tomu, že mnoho českých domácností se dosud vyznačuje přetápěním. Možnosti vyžadující změny životního stylu nebo chování však nebyly pominuty proto, že by nebyly žádoucí! Ale především proto, že jejich náklady i přínosy jsou převážně nefinančního charakteru, a tudíž obtížně vyčíslitelné. Nicméně mnoho těchto změn je hodno pozornosti a některé se pravděpodobně uskuteční samovolně jako reakce na vývoj ceny oxidu uhličitého. A potažmo i ceny paliv či tepla.
Autoři studie si jsou plně vědomi, že jejich modelované odhady jsou spíš konzervativní. Právě proto, že neberou v úvahu změny v chování společnosti a technologický vývoj, jež téměř určitě nastanou.
Lesní a energetická tajemství
Vypočítaná hodnota referenčního scénáře vypouštěných emisí skleníkových plynů v roce 2030 – celkem 149 megatun oxidu uhličitého – však nebere v úvahu ani možnou absorpci oxidu uhličitého zalesňováním nevyužitých luk a polí. Lesy mohou tento oxid jak pohlcovat, tak vydávat v závislosti na způsobu využití půdy. Rostoucí les oxid uhličitý absorbuje a ukládá jej do biomasy. Při odlesňování se naopak oxid uhličitý uvolňuje do atmosféry. Akumulace biomasy v lesích v současnosti překračuje míru těžby dřeva a snižuje tím emise o šest megatun. Zalesnění deseti procent zemědělské půdy by zlepšilo bilanci úspor o další čtyři megatuny. Autoři však takový krok považují za příliš kontroverzní a s tímto ziskem úspor nepočítají.
Referenční scénář však určité snížení emisí zahrnuje. Vychází z očekávaného vývoje ekonomiky a přirozeného vývoje lepších technologií i ze změn vynucených současnou legislativou. Nejdůležitějším příkladem je pokles náročnosti průmyslu a služeb a z toho vyplývající snížení emisí o šestnáct megatun. Další snížení o čtrnáct megatun vypouštěného oxidu uhličitého se předpokládá v energetice díky plánované modernizaci uhelných elektráren, výstavbě plynových a využívajících obnovitelné zdroje energie s celkovými ročními náklady přesahujícími 140 milionů eur.
Referenční scénář však v cílovém roce nepředpokládá export elektřiny. Vůči současnému objemu exportu a k němu vztažené míře emisí to představuje snížení očekávaného množství emisí o osm megatun. U exportu se referenční hodnota emisí započítává na straně výrobce, i když se vyrobená energie spotřebovává mimo Česko. Studie předpokládá, že se vyrobená elektřina v roce 2030 spotřebuje doma.
Autoři studie rovněž považují za významné, že klesá podíl průmyslu na tvorbě HDP, a proto lze z balíku předpokládaných emisí odepsat dalších osm megatun.
