Český statistický úřad minulý týden zpřesnil údaje o růstu hrubého domácího produktu (HDP) za druhé čtvrtletí a vypadá to, že česká ekonomika je na tom lépe, než se původně čekalo. HDP totiž vzrostl mezičtvrtletně o 0,9 procenta namísto původně předpokládaných 0,8 procenta. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku stoupl dokonce o 2,4 procenta. Předběžný výsledek přitom ukazoval meziroční růst HDP o 2,2 procenta. „Pozitivní na výsledku je, že se potvrdily spekulace o mezičtvrtletním nárůstu spotřeby domácností, což ukazuje, že s důvěrou spotřebitelů to není až tak špatné,“ konstatoval analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. Jenže tím dobré zprávy o tuzemském hospodářství končí. Ekonomiku převážně táhla spotřeba domácností a tu by do budoucna mohly dle některých analytiků výrazně přibrzdit škrty, které plánuje současná vláda. Navíc je evidentní, že zahraniční obchod coby chlouba našeho hospodářství ztrácí dech. V srpnu skončil s přebytkem 6,3 miliardy korun, což je o 5,4 miliardy méně než před rokem. Navíc pět měsíců po sobě rostou dovozy rychleji než vývozy. A přestože zpomaluje vývoz i dovoz, export ztrácí dech rychleji. „To znamená, že oživení domácí poptávky nejspíš končí,“ poznamenal hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Na první pohled pozitivní zprávy přišly i z ministerstva práce, které minulý týden zveřejnilo vývoj srpnové nezaměstnanosti. Osmý letošní měsíc bylo bez práce 8,6 procenta ekonomicky aktivních Čechů. Oproti červenci nastal pokles o desetinu procentního bodu a ve srovnání s únorem, kdy byla nezaměstnanost na rekordu, dokonce o 1,3 procentního bodu. „Na druhou stranu není nad čím jásat. Loni ve stejnou dobu byla míra nezaměstnanosti ještě nižší, to činila 8,5 procenta,“ upozorňuje ekonom Next Finance Vladimír Pikora. Celkem bylo v srpnu bez práce 501 tisíc Čechů, na které připadalo 36 tisíc volných míst, což je meziročně o pět tisíc méně. Podle odhadů by měla nezaměstnanost během podzimu klesat díky pokračujícímu růstu průmyslu. Jenže na konci roku by ji opět mohla zvednout vlna propouštění ve veřejném sektoru, která se plánuje v rámci vládního úsporného balíčku.
Nejčerstvější makroekonomická data z minulého týdne ještě doplnily údaje o inflaci. Během srpna cenová hladina oproti červenci poklesla o 0,3 procenta. Důvodem byly hlavně nižší ceny některých potravin, sezónní slevy oblečení a také levnější pohonné hmoty. Meziroční inflace zatím zůstává na úrovni 1,9 procenta. Příznivá čísla ohledně pohybu cenové hladiny by ale měla v příštím roce rovněž skončit, neboť se čeká zdražení elektřiny, mimo jiných vlivů také kvůli zvýšení příspěvku na obnovitelné energie.
