Kuchyně si nezadá s občerstvením ve spartakiádním stánku
Málokde můžete spatřit tak kouzelný pohled na Prahu. Přestože jsem odtud z Nebozízku často obhlížel podmanivé panoráma, nikdy ne z oken zdejší restaurace. Už nevím, jaký že důvod mne vedl cestou přes petřínskou stráň právě vpodvečer. Přiměl mne k tomu, abych se tam vrátil a užil si toho podmaňujícího stmívání nad Starým Městem. A jak jinak si nejlépe vychutnat takový zážitek. Pokud to lze tak ve spojení se stejně báječnou kuchyní ve stejně působivé restauraci. Kupodivu je tahle varianta schůdná díky původně šlechtickému letohrádku, jenž už od počátku XIX. století funguje jako restaurace. Tehdy pod jménem Hasenburg, dnes jako Nebozízek.
Po krátkém výletu lanovkou a malé procházce se ocitám před prosklenou terasou, fungující coby zimní zahrada. Vstupuji a byv ihned upozorněn, že všechna místa u oken jsou zadána, usedám k opačné stěně. To, proč personál „uklízí“ hosty vzácnější mé maličkosti k oknům, odkud je Hrad nadosah, jsem pochopil vzápětí. Pohled na interiér restaurace je totiž tristní. Prapodivný pokus o levný luxus vyšel totiž přinejmenším nešťastně. Falešná okna v odvrácené stěně, markýrovaná zrcadly, zabudovanými v antických sloupech, karyatidy v meziprostorách. Jiné sloupy, podpírající traverzy stropní konstrukce a čelo restaurace, pojednané jako stavebnice plastových prvků může jen málo konkurovat omračujícím stavbám, viděným okny. Spousta unavené zeleně, povýtce zřejmě umělé, více než chudá vánoční výzdoba a chlad, prostupující místem, to byl základní vzorec nabídky podniku, slibujícího v upoutávce „…příjemné posezení v restauraci a hotelu Nebozízek uprostřed Petřínského parku“. Je pravdou, že slibovaný výhled je překrásný, ten ano.
Usazen ke stolu, zcela prostého jakéhokoli založení. „Babičkovské“ šátky coby prostření, pseudoumělecká lampa – patrně produkt některého z výtvarných družstev minulosti, který přežil „samet“ – a kořenky, vzácně nevydařené, daly vzniknout zátiší opravdu, ale opravdu nevzhlednému. Doufaje v to, že kvalita pokrmů bude tou záplatou, která společně s osvětleným chrámem, čnícím k nebi za okny, utlumí dojem, získaný z pobytu na terase, pročítám nabídku a volím posléze pořad jídel. Personál, ač je ho tu dost, mi prožitek nijak neusnadňuje, jistě mají u baru k řešení něco závažnějšího, než je spokojenost hosta.
Po chvíli, jež se zřejmě i jednomu z číšníků zdála až příliš dlouhá, jsem objednán. Potom jde vše snadněji. Aperitiv, předkrm a nápojový lístek se objevují vzápětí. Těším se na jídlo, věřím v jeho očistnou sílu. A skutečně, salát, kterým mé hody začínají, je čerstvý a chuťově dobře laděný. Kolečka černých oliv, až arogantně rozpínavá chuť nivy a stejně rozpínavá hořkost grepu jsou kupodivu dobře zpacifikovány jakoby nenápadnou, avšak dobře atakující zvláštní jemností fenyklu. Spolu dávají chuti jednotlivých vstupů dohromady celkem dobře ladící akord. Jenom úprava, tedy ne salátu samotného, ale jeho servis, je poplatná celému zdejšímu stylu, působí značně „fastfoodovsky“.
Dorazila skupinka cizinců a pauza před debarasem se opět protáhla. V zrcadle si prohlížím vznosný komplex královského sídla a hledám, nakolik nabízí restaurace něco z opravdové gastronomie. Marně.
Dočkal jsem se hlavního chodu a – už bez nadšení – se jímám jej konzumovat. Vepřové medailonky s kachními játry na šalvějové omáčce, bramborákové placičky – tak se krmě jmenovala podle zápisu v lístku – nabízela napohled běžné, bez větší invence upravené jídlo, nahloučené na talíři jen málo nápaditě a opatřené garniturou úrovně průměrného učně druhého ročníku. Olbřímí růžice květáku a ještě větší brokolice a mezi nimi dva trámce nahrubo „přitesané“ karotky, to byla ozdoba talíře, za kterou se závitky masa jen skrovně krčily. Chuťově byl pokrm rozhodně lepší svého vzhledu, i když to nebylo na projevy frenetického nadšení. Slušně upravené maso s celkem nápaditou výplní, kdy játra dodávala chuti další rozměr a slanina trochu živoucí šťavnatosti. Problém byl s přílohou. Bramborové placičky byly vlastně bramboráky v té nejzákladnější podobě. Hrubé, mastné a v chuti drsné, bez espritu. Pokrmu dodaly nekýženou příchuť spartakiádních stánků nebo pivnic nejhrubšího zrna, vrátily jeho kvalitu o dva tři stupně vzad.
Nezbylo mi už nic jiného než se „poprat“ s dezertem. Nebylo to až tak smutné, dezert, jak už bývá často zvykem, patřil k tomu lepšímu z celé večeře. I když ani zde nešlo o kdovíjaký výtvarný projev, konfekční zmrzlina má slušnou kvalitu a karamel s pomerančem doplnily vzorec chuti každý o tu svou, čistou a lahodící, takže výsledek vyzněl příznivě.
Přiznávám, že ač částka 893 koruny, na niž zněl účet, nemá vysokou nominální hodnotu, to, co se mi za ni dostalo, bylo neúměrně málo. Nepočítám pohled na Prahu, ten je k nezaplacení. Přijde mi ale hodně „chucpe“, když vám k němu a díky němu předvedou něco, co je na hranici úrovně standardního pohostinství. Až nestydatě levný interiér, průměrná, svého vnějšího vzhledu jen málo dbalá obsluha, kuchař prostřední hodnoty a bez nápadů.
Value for Money:
Pokud bych měl podnik hodnotit v rámci desetistupňového rozpětí, kdy za 1 je nejvíce, s rozpaky bych se přiklonil k číslu 3.
+
A nejlepší dojem z restaurace? Opravdu jen ono neopakovatelné a nikde jinde neviděné panorama Hradu ve večerním osvětlení.
-
Nejsmutnější z celé návštěvy bylo hrůzně „plastové“ prostředí v kombinaci s pseudoantickými prvky a neuvěřitelně levné až urážející prostření a založení stolu.
Nebozízek Petřínské sady 411, 110 00 Praha 1 Tel.: +420 257 315 329, www.nebozizek.cz
- Otevírací doba: Po - Ne 11.00 – 23.00
- Počet míst: terasa 65, restaurace 55
- Kuchyně: mezinárodní
- Platební karty: všechny běžné při platbě nad Kč 1000,-
- Jídelní lístek: čeština, angličtina, němčina
- Jazyková vybavenost personálu: angličtina, němčina
- Původ nabízených vín: Česká republika, Francie, Chile, Itálie, Španělsko, USA
Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 6 bodů z 10
Prostírání 5 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 8 bodů z 10
Chování personálu 6 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 17 bodů z 20
Celkem: 42 body ze 60
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku:
Domácí roastbeef se smetanovým sýrem balený v palačince Kč 180,-
Gratinovaný kozí sýr Buche s provensálskou pastou Kč 180,-
Asijská polévka se skleněnými nudlemi a vepřovým masem Kč 100,-
150g Kachní prsa s kůží na pepři se salátem z okurek korianru a melounu s bramborovými růžičkami Kč 394,-
150g Grilovan filet Butterfish s chřestem a bylinkovém máslem na smetanových bramborech Kč 343,-
150g Novozelandské jehněčí hřebínky na rozmarýnu s pestem a zeleninovým kuskusem Kč 550,-
200g Pfefer steak s hlívou a zelenými fazolkami Kč 560,-
150g Kančí plec s jablky a višňovým čatni, podávaná s bramborovými rösti Kč 288,-
Karamelizované pomeranče s pistáciovou zmrzlinou Kč 98,-
Výběr z vinného lístku:
Schlumberger, brut Kč 1400,-
0,75 l Ryzlink rýnský ´99 - Valtice Kč 260,-
0,75 l Chateau du Cleray Muscadet ´00 Kč 750,-
0,75 l Sauvignon Blanc ´01 Wodbridge – R. Mondavi Kč 900,-
0,75 l Chablis AOC ´03 Domaine Laroche Kč 1000,-
0,75 l Rulandské modré Kobylí Kč 160,-
0,75 l Denis d´Or barique, Znojmo Kč 360,-
0,75 l Los Vascos Cabernet Sauvignon ´02 – Barons de Rotschild Kč 900,-
0,75 l Chianti Classico DOCG ´01 - Villa Branca Kč 1000,-
0,75 l Château Rozier ´01 St. Emilion Grand Cru Kč 1500,-
0,75 l Baron de Ley Gran Reserva DOC ´95 Rioja Kč 1600,-
