Na fúzi AOL a Time Warner budou reagovat telekomunikační firmy
Fúze tisíciletí, základ nové ekonomiky, digitální revoluce. Spojení podniků America Online a Time Warner je událostí, která dozajista ovlivní světový byznys, málokdo si však uvědomuje, co ve skutečnosti znamená. Analytici i světový tisk se proto většinou schovávají za velká slova. Skutečný vliv bude mít fúze největšího poskytovatele internetového připojení s gigantickou mediální společností Time Warner zatím jen v Americe. A můžeme-li vbrzku očekávat oznámení o sloučení firem podobného zaměření a významu, bude to dozajista ve Spojených státech. Nejde přitom o podceňování zbytku světa, ale o realistické zhodnocení technologického vývoje, který vedl k největší penetraci internetem právě v USA. Zhruba polovina amerických domácností má dnes přístup ke světové informační síti. V tomto ohledu nemůže Spojeným státům konkurovat žádná jiná země. Jde zkrátka o největší internetový trh na světě.
Pragmatičtí giganti.
Ze zhruba stovky milionů amerických domácností jich asi pětina (21 milionů) vlastní přípojku kabelové televize Time Warner. To je hlavní důvod, proč šéf společnosti AOL Steve Case nabídl loni v září Geraldu Levinovi, řediteli Time Warner, spojení obou podniků. Technologický vývoj totiž směřuje k podstatně rychlejšímu přenosu dat v internetu, než jak jej známe nyní. Hudbou blízké budoucnosti je takzvaný širokopásmový přenos dat (broadband), který umožní velmi kvalitní přenos obrazu i zvuku v reálném čase. Aby se Steve Case na tomto trhu udržel, potřebuje vlastní přenosovou síť. To si uvědomují i další manažeři především telekomunikačních firem. Lze proto předpokládat, že na fúzi AOL a Time Warner nejrychleji zareagují americké telekomunikační podniky.
Hlavním soupeřem AOL bude v tomto ohledu AT&T pod vedením Michaela Armstronga. V roce 1997 se stal Armstrong předsedou představenstva AT&T a od té doby investoval do nákupů asi 110 miliard dolarů. Akvizicí AT&T se mimo jiné staly kabelové společnosti Tele-Communications a MediaOne Group. Z největší telefonní společnosti v Americe se tak AT&T zároveň stala i kabelovou jedničkou. Armstrongova strategie je jasná: AT&T se chce stát největším poskytovatelem širokopásmového připojení.
Armstrong a Case zatím na veřejnosti vystupují jako ostří konkurenti. America Online tlačí na AT&T, aby otevřela svůj kabelový systém konkurenčním poskytovatelům internetového připojení, mezi nimi i pro AOL. Ve snaze vyhnout se hrozícímu státnímu zásahu zveřejnila AT&T koncem loňského roku sadu pravidel pro otevřený přístup ke svým sítím. Opatření podpořila i společnost Mindspring, která patří mezi velké a nezávislé poskytovatele internetového připojení.
Pod povrchem je ovšem vztah mezi Armstrongem a Casem podstatně vstřícnější. Od loňského léta AT&T vehementně usiluje o dohodu s AOL. Tak to alespoň nedávno oznámil deník The New York Times s odvoláním na nejmenované osoby, které se podílejí na přípravě podkladů pro jednání. Záměr AT&T je nasnadě. Telekomunikační společnost by chtěla své širokopásmové služby nabídnout dvaceti milionům zákazníků America Online.
Spojení s kabelovou sítí Time Warner posiluje vyjednávací pozici AOL. Pokud se AT&T nakonec nepodaří dohodnout se na spolupráci s America Online, bude pro ni podstatně těžší dostat své kabelové modemy pro širokopásmové připojení do amerických domácností.
Dohoda o spolupráci je však pravděpodobnější variantou, protože AOL a AT&T mají společný zájem. Většinu kabelových systémů ve Spojených státech dosud ovládají lokální monopolisté a AT&T nikdy nebyla přímým konkurentem Time Warner. Navíc i po fúzi s Time Warner bude mít AOL přístup jen do zhruba pětiny amerických domácností. Analytici proto očekávají, že tyto tři podniky nakonec vytvoří přinejmenším volnou alianci. Ta je v zájmu AOL i z dalšího důvodu. AT&T jí může pomoci s přenosem telefonních služeb po vlastní síti.
Hůl je celá.
Užší spolupráce s AT&T má pro America Online i stinné stránky. Zhoršit by se mohly její vztahy s takzvaným Baby Bells, jak jsou nazýváni lokální telefonní operátoři. Tak jako televizní kabelové společnosti spěchají s nabídkou širokopásmového internetového připojení, lokální telefonní společnosti jim budou chtít konkurovat technologií DSL, která umožňuje přenos velkých objemů dat po běžné telefonní lince. Už loni se America Online dohodla se dvěma největšími lokálními telefonními společnostmi Bell Atlantic a SBC Communications, že bude svým klientům nabízet připojení k internetu v systému DSL. Nyní se ovšem AOL chystá spustit vlastní kabelový systém v New Yorku, tedy v samém centru teritoria dosud ovládaného společností Bell Atlantic. Kabelovou síť bude America Online otevírat i v Houstonu, což je pro SBC Communications místo stejně citlivé jako pro Bell Atlantic New York. Už dva dny po oznámení fúze America Online a Time Warner dali představitelé obou podniků najevo svou nevoli. Své výhrady sice nevyslovili veřejně, ale hovořili o nich s novináři výměnou za slib, že jejich jména zůstanou utajena. „To posouvá AOL blíže k AT&T a k dalším kabelovým televizím. America Online se bude v případě širokopásmového připojení zřejmě odklánět od lokálních telefonních firem. AOL bude chtít svým zákazníkům nabídnout všechny výhody širokopásmového připojení, v čemž mají kabelovky oproti telefonním společnostem výrazný náskok, uvedl v rozhovoru pro The New York Times telekomunikační analytik Eric Strumingher ze společnosti Paine Webber.
Z nejnovějších zpráv přicházejících ze Spojených států se však nedá jednoznačně usuzovat, že by America Online zlomila nad technologií DSL hůl. Minulý čtvrtek oznámily světové agentury, že AOL ve spolupráci s počítačovou firmou Gateway začne na několika místech nabízet širokopásmové připojení technologií DSL. Zkušební provoz by měl být představen v kalifornském San José a ve měste Timonium ve státě Maryland. Služby DSL si zákazníci budou moci objednat v obchodech Gateway. Prodejci pak podle polohy klientova domova a kvality telefonní linky určí, zda může DSL využívat.
Telefonování po lince kabelové televize začala už loni testovat i AT&T, shodou okolností také v Kalifornii. Důvod je jasný. Zatímco počítač má doma jen polovina amerických domácností, televizi může sledovat 98 procent Američanů. Podnikatelé sázející na informační sítě doufají, že i na televizi se budou jejich zákazníci jednou dívat přes internet.
Starý známý Microsoft.
Budoucí význam přenosových sítí si velmi dobře uvědomuje i Microsoft. Už v roce 1993 navrhla tato společnost pod vedením Billa Gatese vytvoření společné firmy s Time Warner, AT&T a TCI. Projekt pojmenovaný Cablesoft měl sloužit především Microsoftu, který chtěl vnutit kabelovému a telekomunikačnímu průmyslu svůj operační systém Windows. Podnik však nikdy nevznikl, protože potenciální partneři se báli, že by skončili jako výrobci osobních počítačů, z nichž Microsoft udělal rukojmí svého operačního systému. Od té doby se Bill Gates snažil uzavřít dohodu s každým, kdo byl v oblasti kabelových sítí ochoten se s ním spojit. Jednou takovou akvizicí byla společnost Comcast, v níž Microsoft získal jedenáctiprocentní podíl. Kapitálové síle softwarové továrny Microsoft nakonec podlehla i WebTV, čtyři evropské kabelové televize. Minoritní podíl získal ve firmě Road Runner, jejímž majoritním vlastníkem je Time Warner. Počátkem loňského května navíc Microsoft oznámil, že za pět miliard dolarů kupuje tříprocentní podíl v AT&T. Telekomunikační gigant se na oplátku zavázal, že od Microsoftu odebere nejméně pět milionů licencí na operační systém Windows CE, kterým by měly být vybaveny modemy pro široko- pásmový příjem internetu po televizním kabelu.
Strategie Microsoftu je však vzhledem k relativním neúspěchům v oblasti telekomunikací odlišná od záměrů AOL. Zatímco America Online sází na telekomunikace a informační obsah nabízený zákazníkovi, Microsoft věří, že bude vydělávat na softwaru, který umožní funkční propojení všech přístrojů připojených k internetu. Budoucnost vidí v softwaru propojujícím přístroje, databáze a webové stránky. Kouzelným nástrojem má být otevřený standard XML, označující informace způsobem čitelným pro různé druhy programů. Oponenti této vize tvrdí, že k jejímu uskutečnění bude potřeba univerzální jazyk. Tím by mohl být jazyk Java od společnosti Sun Microsystems. Microsoft se však konkurenci brání zuby nehty a hodlá opět zvýhodňovat svůj systém Windows. V dopise zaslaném před třemi týdny zaměstnancům Microsoftu přirovnal Gates tento záměr k přechodu z komplikovaných řádkových příkazů k jednoduchému systému kurzoru a okének. „Pokud se nám ve spolupráci s partnery podaří dosáhnout našich cílů, změní to například od základů lékařskou péči. Vaše zdravotní karta bude na internetu uložena na bezpečném místě, budete jednoduše vyřizovat všechny záležitosti s pojišťovnou, snadno platit účty a dostávat výzvy k lékařským prohlídkám. Ty se navíc zapíší do vašeho diáře, ať jste na kterémkoli místě a bez ohledu na to, jaký přístroj budete používat k připojení na internet, uvedl Gates.
Vize nastíněná dnes už bývalým ředitelem Microsoftu je příkladem využití takzvané Nové generace služeb Windows (NGWS). Záměrem je integrovat všechna digitální data tak, aby mohla být využívána různými komunikačními přístroji.
Konkurence je však k záměrům Microsoftu skeptická. „Je to velký problém. Něco jako trojitá pirueta pozpátku s vysokým stupněm náročnosti, uvedl v rozhovoru pro americký týdeník Newsweek Bill Joy, ředitel pro výzkum ve společnosti Sun Microsystems. Joy sice sdílí Gatesovu vizi, ale domnívá se, že Microsoft ji nikdy neuskuteční. Důvodem je snaha vytvořit takovou technologii, která by nejlépe fungovala na bázi operačního systému Windows. Z toho šéf výzkumu v Sun Microsystems vyvozuje, že technologie nebude otevřená konkurenci. A pokud bude, Bill Joy tvrdí, že nikdo nebude s Windows pracovat. „Nikdy nebudete dobrovolně spolupracovat s někým, o kom si myslíte, že vás chce zahubit, tvrdí Joy.
Motorem bude strach.
V souvislosti se sloučením AOL a Time Warner se velmi skloňovaným stalo slovo „obsah . Steve Case si první uvědomil, že jako pouhý poskytovatel internetového připojení neuspěje. Že potřebuje zákazníkům nabídnout informace a zábavu, které je u portálu AOL udrží. Pokud budou stejně uvažovat i Microsoft a AT&T, pustí se do podobných nákupů. Někteří analytici už teď předpovídají, že by se AT&T mohla sblížit s Microsoftem. Obě společnosti by si pak společně mohly pořídit podnik, který dodá jejich internetovým stránkám obsah. Tím by mohl být například Disney či společnost Viacom. „Fúze AOL a Time Warner nám usnadní hledání partnera mezi dalšími mediálními společnostmi, řekl v rozhovoru pro americký týdeník Business Week Yusuf Mehdi, marketingový ředitel internetové divize Microsoftu. Podle jeho názoru je vše jasné. „Budou se snad chtít spojovat s AOL? říká významně.
Disney v současnosti disponuje nejen „obsahem , ale i webovým portálem. Továrna na sny vytváří pod vedením Michaela Eisnera filmy oblíbené po celém světě. Do její sítě patří vedle filmových studií i televizní stanice ESPN a ABC. Webový portál Go však pod tlakem konkurence AOL Time Warner nemá velkou šanci na úspěch. Společnost je nyní navíc oslabena finančními problémy svých podnikových obchodů a divizí na výrobu video-kazet. „Jedna z prvních věcí, na kterou jsem myslel, když jsem se doslechl o fúzi AOL a Time Warner, byla, že teď je na řadě Disney, uvedl v rozhovoru pro Business Week Lee Masters, prezident společnosti Liberty Digital, která radí při nákupech internetových firem.
Obsahem pro internetové stránky disponuje i společnost Viacom. Ta vlastní nejen filmová studia Paramount, ale i televizní stanice MTV a Nickeldeon. Po dokončení fúze s rozhlasovou a televizní stanicí CBS se Viacom navíc stane největší rozhlasovou korporací v USA. Velké zpoždění má Viacom v oblasti internetu. Ostrou konkurencí pro MTV bude AOL schopná svým zákazníkům nabízet stahování hudebních nahrávek přímo ze sítě. Ředitelem společnosti Viacom bude po dobu následujících tří let Mel Karamazin, který do podniku přišel spolu s CBS. Karamazin má pověst hráče, který se nikdy nebojí udělat to, co je podle jeho názoru dobré pro firmu. Pokud uzná za vhodné, že by měl být Viacom pohlcen silnější firmou, udělá to. Takovému obchodu pravděpodobně nebude stát v cestě ani předseda představenstva Sumner Redstone. „Pokud uvidíme příležitost k obchodu, budeme o ní uvažovat, ale vše si nejprve dobře promyslíme, řekl nedávno Redstone.
Do hry by mohla vstoupit i News Corporation Ruperta Murdocha. Součástí News Corp. jsou filmová studia Fox, satelitní kanály v Asii, v Evropě a v Latinské Americe a televizní síť Fox TV ve Spojených státech. Produkci studia Fox vysílají kabelové televize zaměřené na sport, zpravodajství i dětské diváky. Murdoch vlastní také novinové tituly ve Spojených státech, v Británii a v Austrálii. Nemá však příliš dobré vztahy s americkými kabelovými společnostmi, což komplikuje expanzi jeho televizních kanálů na území Spojených států. News Corporation navíc nedisponuje žádnou internetovou operací. Podle analytiků však není příliš pravděpodobné, že by se Murdoch nechal pohltit jiným podnikem. V úvahu připadá spíše licencování produkce News Corp. internetovým společnostem. „S naší pozicí jsme spokojeni, řekl v rozhovoru pro Business Week James Murdoch, výkonný viceprezident News Corporation a syn Ruperta Murdocha. Také Murdoch junior si ovšem velmi dobře uvědomuje, že nadchází čas změn. „Je jasné, že v celém sektoru dojde k velké aktivitě. Lidé začnou mít strach, říká James Murdoch.
Evropě vládnou telekomunikace.
Ve hře zůstává i nejnavštěvovanější internetový portál Yahoo!. Jeho stránky zhlédne každý měsíc 120 milionů lidí, z nichž 65 procent žije ve Spojených státech. Jako jeden z mála výdělečných portálů má Yahoo! k dispozici i velké peníze. Tržní hodnota společnosti nyní přesahuje částku 94 miliard dolarů. Předseda představenstva Tim Koogle však zatím vylučuje, že by uvažoval o nákupu podniku, který by jeho stránkám dodával obsah. „Máme dobré vztahy s různými dodavateli obsahu a v této strategii budeme pokračovat, tvrdí Koogle. Analytici však nevylučují, že pokračující akviziční horečka by mohla k nákupům brzy dotlačit i Yahoo!.
Významným účastníkem mediální transformace by se teoreticky mohl stát i německý Bertelsmann, jehož pozice se spojením AOL a Time Warner poněkud zkomplikovala. Šéf této společnosti Thomas Middelhoff si už před lety uvědomil význam internetu a stal se hlavním evropským partnerem America Online. Bertelsmann dnes drží polovinu společnosti AOL Europe a podniku dodává to, co Američané poskytnout nemohou. Vlastní totiž francouzskou společnost Prisme Presse, která vydává časopisy, a německý týdeník Stern. Bertelsmann je však přímým konkurentem Time Warner, a tak je budoucnost společného podniku s AOL nejasná. Middelhoff navíc předminulý týden oznámil, že možná rezignuje na místo ve správní radě America Online. „AOL si zřejmě bude muset najít v Evropě nového dodavatele obsahu, řekla k tomu v týdeníku Newsweek Anja Stemmerová, analytička společnosti Jupiter Communications. Američané si však uvědomují, že v Evropě není žádná mediální společnost tak atraktivní jako Bertelsmann. „Máme s Bertelsmannem silné partnerství, a to se nezmění, uvedl v reakci na Middlehoffovo prohlášení Andreas Schmidt, ředitel evropské divize America Online.
Od Bertelsmanna se však nedá očekávat, že by se mohl zúčastnit některé megafúze. O kontrolu nad podnikem by totiž přišla Bertelsmannova nadace, ovládaná rodinou zakladatele Mohna. Evropskými predátory se tak stanou spíše telekomunikační společnosti, které v posledních letech intenzivně zakládají podniky poskytující internetové připojení. Do hry také zřejmě brzy vstoupí operátoři bezdrátových sítí. Budoucnost evropského internetu je totiž na rozdíl od Spojených států v bezdrátové komunikaci. Mobilní sítě třetí generace, známé pod zkratkou UMTS, umožní širokopásmový přenos tak, jak se o něm nyní hovoří v USA v souvislosti s kabely. Na to si však musíme počkat nejméně do roku 2003.
Fúze za sedm miliard franků
Dvě největší francouzské mediální skupiny, Canal Plus a Lagardere, oznámily ve stejné době jako America Online a Time Warner, že se spojují do jediného podniku. Kontraktem za zhruba sedm miliard franků (jedna miliarda eur) získává Lagardere blokační minoritu v CanalSatelitte (Canal Plus v ní má 64 procent). Společnost je nyní oceněna na sedmnáct miliard franků.
Hachette Filipacchi Medias, které Lagardere vlastní, jsou světovou jedničkou mezi vydavateli časopisů. Nyní svých dvě stě titulů, například Elle, Paris-Match či Premiere, bude zcela volně distribuovat prostřednictvím CanalPlus a jeho dalších partnerů i webových stránek. Další částí kontraktu získává Lagardere za miliardu franků dvacetiprocentní podíl od Vivendi v evropské produkční společnosti Multithématiques, kde má po navýšení základního jmění o pět set milionů FRF 27,4 procenta akcií. Stejný podíl v ní má i americká Liberty Media Group, Canal Plus a o zbytek se dělí francouzský finanční holding Partcom s Vivendi. Lagardere a Canal Plus se zároveň dohodli na vytvoření dvou joint-venture - jedné k výrobě a šíření nového tematického programu postaveného na Lagarderových Elle a dalších titulech, druhá nabídne interaktivní služby.
Michel Thoulouze, který je šéfem Multithématiques, prohlásil, že se nehodlají zastavit v Evropě. „Počítáme s dalším propojením do Latinské Ameriky, Japonska i Severní Ameriky. Ve Spojených státech má nové seskupení velké šance především díky popularitě Lagarderových časopisových titulů. Arnauld Lagardere, výkonný ředitel společnosti, k tomu dodává: „America Online a Time Warner jsou samozřejmě nesrovnatelně větší, nejsou ale tak mezinárodní jako my. Na první pohled by se sice mohlo zdát, že smlouva je vlastně francouzsko-francouzská, ale i když se tato země na našem prodeji podílí jen 44 procenty, ve Spojených státech již dnes máme něco přes čtvrtinu.
(zup)
