Největší obchodní řetězec světa Wal-Mart chystá pokračování expanze
Za pověstnou obludu z jezera Lochness považují evropské maloobchodní řetězce americký řetězec Wal-Mart, jedničku světového trhu. Je větší než druhý Carrefour, třetí Ahold a čtvrtý Kroger dohromady. Již více než pět let se objevují zvěsti o jeho připravované razantní expanzi v Evropě, o tom, že převezme ten či onen zaběhnutý maloobchodní řetězec. A všichni retaileři se bojí. Wal-Mart má totiž skutečně plné kapsy peněz a může si koupit prakticky kohokoliv. Svou obchodní strategií nízkých cen už zkřížil ve Spojených státech plány mnohým konkurentům. Nejeden z nich, například kdysi velký K-Mart, dokonce konkurenční souboj nevydržel a skončil v konkursu. Na konci léta 2004 se ale zdá, že se příchod Wal-Martu do Evropy skutečně přiblížil. Britský deník Financial Times uvádí, že tento záměr potvrdil výkonný ředitel Wal-Martu Lee Scott při své návštěvě Bruselu, při níž jednal s představiteli Evropské komise, a to včetně komisařů pro hospodářskou soutěž Maria Montiho a pro spotřebitelské záležitosti Davida Byrnea. „Z dlouhodobého pohledu neexistuje evropský stát, ve kterém bychom nechtěli být,“ citoval deník Scotta.
Zakladatelé chtějí prodat.
Zákulisní zprávy říkají, že Wal-Mart nechce v Evropě zdaleka expandovat jen výstavbou na zelené louce. V centru jeho zájmů jsou některé z větších panevropských řetězců. Nejčastěji se objevují zprávy o jednání s francouzským Carrefourem. Ať již jsou pravdivé či nikoliv, spekulace, které nikdo až do případného ukončení rozhovorů nepotvrdí, mají jeden racionální důvod. Tři z pěti rodin, které společně Carrefour založily, nepodepsaly akcionářský pakt, kterým pravidelně jednou za tři roky deklarovaly, že nemají zájem prodat akcie firmy, jež je veřejně obchodovaná na francouzské burze. Po 30. srpnu letošního roku tak mohou rodiny Defforeyových, Badinových a Fournierových vrhnout své akcie na trh. Celkem kontrolují téměř čtyři procenta firmy a pět procent akcionářských práv. Informace, že zmíněné rodiny nepodepíší akciunářský pakt, přijala burza na jaře jako negativní signál. Akcie Carrefouru klesaly až do počátku léta, kdy se začaly objevovat zvěsti o zájmu Wal-Marku o převzetí. „Informace o jednání mezi Carrefourem a Wal-Martem jsou jen spekulace, které se objevují každý rok. Dvě ze zakládajících rodin se letos odmítly zúčastnit paktu akcionářů na podporu managementu, aby si zachovaly určitou nezávislost při vyjednávání v rámci skupiny,“ říká mluvčí francouzské centrály Carrefouru Sonja Fellmannová.
Globální skládačka.
Námluvy Wal-Martu a Carrefouru jsou logické i z dalšího důvodu: jednička a dvojka světového maloobchodu se výborně doplňují. Wal-Mart funguje v severní Americe (Spojené státy, Kanada a Mexiko) a v Japonsku. Kromě Evropy by rád posílil své postavení v Latinské Americe a v Asii, tedy v regionech, kde má naopak silné postavení francouzský gigant. Ten operuje ve třiceti zemích a provozuje pestrou škálu maloobchodních formátů od supermarketů přes hypermarkety až po diskonty a cash and carry prodejny.
Dalším momentem, který by mohl ovlivnit změnu v další existenci francouzské retailové skupiny, je tragické úmrtí největšího akcionáře společnosti Paula-Louise Halleyho při leteckém neštěstí loni v prosinci. Tomu původně patřila společnost Promodés, jež se v roce 2000 stala součástí Carrefouru, a dopomohla mu tak k evropskému primátu. Halleyova rodina nyní kontroluje dvanáct procent akcií a bezmála dvacet procent akcionářských práv.
Názory zdrojů týdeníku EURO (především z prostředí středoevropského maloobchodu) na sblížení obou maloobchodních skupin se přesto rozcházejí. Vysoce postavený manažer české pobočky významného nadnárodního řetězce tvrdí, že akcionáři firmy zájem o prodej svých podílů ani aktivit prý nemají. Naopak další dobře informované zdroje se domnívají, že akcionáři a výkonný management firmy nejsou zcela v souladu a k odprodeji některých zemí by prý mohlo dojít.
Tento zdroj soudí, že jednou ze zemí, v níž akcionáři nejsou s výkony skupiny spokojeni, je také Česká republika. Stejně tomu má být i v případě Ruska a Polska. „V české pobočce Carrefouru nastává řada personálních změn, obavy pociťují i dodavatelé firmy,“ tvrdí zdroj týdeníku EURO, jenž si nepřál být jmenován. „O nespokojenosti s podnikáním Carrefouru v Česku jsem nikdy neslyšela,“ oponuje mluvčí francouzské centrály Carrefouru Sonja Fellmannová. O žádných větších personálních změnách nevím, kromě postupné náhrady francouzských manažerů Čechy a Slováky. Rovněž o jednáních s Wal-Martem mi není nic známo. Navíc ještě letos v říjnu budeme otvírat nový hypermarket v Brně a počátkem příštího roku v pražských Vršovicích,. Tato expanze nesvědčí o úvahách o prodeji,“ dodává mluvčí českého Carrefouru Jana Havlíčková.
Supermarkety je nezajímají.
Pro Wal-Mart se ale otevírají i jiné cesty expanze. Základním konceptem pro Evropu mají být zřejmě hypermarkety. „Pokusili jsme se je oslovit a chtěli jsme jednat o převzetí, o naše prodejny ale vůbec neměli zájem,“ potvrdil týdeníku EURO bývalý šéf jednoho z tuzemských supermarketových řetězců. Z odpovědí, které týdeníku EURO poskytli analytici a topmanažeři maloobchodních řetězců, kteří si nepřáli být jmenováni, vyplývá, že nejvhodnější by mohly být velké prodejny řetězců, jako jsou Makro/Metro (M/M), Ahold nebo Globus. Zajímavé by mohly být také například jednotky řetězců aktivních mimo Česko, jako jsou Auchan nebo MediaMarkt a Real ze skupiny Makro/Metro. O jednání mezi Wal-Martem a koncernem M/M se v německém tisku hovořilo otevřeně již před pěti lety, dnes však zřejmě akcionáři M/M nemají o podobnou transakci zájem. „Jednání mezi jednotlivými velkými maloobchodními skupinami probíhají neustále, ale o konkrétních plánech na převzetí českých nebo slovenských operací Makro Cash & Carry nic nevím. Naopak mohu říct, že by to i pro mě bylo velké překvapní,“ řekl týdeníku EURO generální ředitel společnosti Makro Cash Carry Česko a Slovensko Javier Pérez de Leza.
Albert bez Hypernovy.
V určitým způsobem komplikované situaci je i nizozemský retailer Royal Ahold, který se v roce 2002 dostal do problémů kvůli falzifikaci účetnictví a hospodaření své americké dcery U. S. Foodservice. Aby se vyrovnal se ztrátou ze svých amerických operací, je nucen k odprodeji účasti v některých zemích a několika formátů. To týdeníku EURO potvrdil i tiskový mluvčí nizozemské centrály Aholdu Walter Samuels: „Do konce roku 2005 musíme získat 2,5 miliardy eur, proto jsme se rozhodli prodat naše operace v Latinské Americe a v Asii. Asijské obchody jsme již prodali, nyní pracujeme na vyvedení latinskoamerických aktiv. Chceme se soustřeďovat na zralé trhy, na nichž jsme již etablovaní a máme silnou pozici, především v Severní Americe a Evropě,“ řekl týdeníku EURO mluvčí společnosti Royal Ahold Walter Samuels.
Naopak důvěryhodný zdroj týdeníku EURO tvrdí, že po změně managementu se ve společnosti změnila i strategie.“Nový šéf pochází ze společnosti Ikea a tvrdí, že jedna firma by měla mít pouze jeden formát. Tím formátem budou v případě Aholdu zřejmě supermarkety,“ říká zdroj, jenž si nepřál být jmenován. To by mohlo nasvědčovat prodeji hypermarketů, které jsou například v Česku v portfoliu nizozemské společnosti zastoupeny pod značkou Hypernova.
Přestože se Ahold rozhodl zůstat ve Spojených státech a v Evropě, Samuels konstatoval, že vedení společnosti již rozhodlo o prodeji svých operací ve Španělsku a bude rovněž prodávat některé sítě v USA. „Chceme pokračovat v zaměření na maloobchodní prodej potravin s vysokou přidanou hodnotou,“ odpovídá Samuels na otázku, zda společnost počítá s odprodejem svých hypermarketů. Na přímý dotaz, zda Ahold uvažuje o prodeji hypermarketů ve střední Evropě, případně v Česku, odpovídá Samuels vyhýbavě. „Záleží na tom, jak nám určitý typ jednotek bude sedět do portfolia,“ říká. Nepopírá však, že vedení uvažuje o struktuře sítě v Evropě. Jednání s Wal-Martem nechce mluvčí Aholdu komentovat, ale nepopřel je.
Přímo to nebude.
Že by si Wal-Mart zvolil za svůj bezprostřední cíl český trh, považuje za nereálné Tomáš Krásný z poradenské společnosti GfK. „Tuzemský trh je komplikovaný a silně konkurenční. Pro firmu velikosti Wal-Martu je naopak zajímavé například Polsko nebo Rusko. Zejména Rusko se přinejmenším rozměrem podobá Americe – trh je rozsáhlý a řada lidí má peníze,“ tvrdí Krásný¨. Uvádí, že je pravděpodobnější, že by se celosvětová maloobchodní jednička mohla dostat do Česka spíše prostřednictvím akvizice některého z řetězců, který je silněji zastoupen v celém středoevropském, případně východoevropském regionu. O subjektech, které přicházejí v úvahu však odmítá spekulovat, uvádí však, že by mohlo jít spíše o větší jednotky typu hypermarketů, které Wal-Mart provozuje i na domácím americkém trhu. Nejblíže strategii Wal-Martu jsou na středoevropském trhu zřejmě řetězce Kaufland a Lidl z německé skupiny Lidl & Schwarz, kontrolované rodinou Lidlů a milionářem Dietrem Schwarzem. Podobně jako celosvětová jednička si k expanzi vybírají především odlehlejší místa, věnují se systematicky minimalizaci nákladů a zároveň péči o zákazníky. Prodej těchto řetězců ale není pravděpodobný, uvádějí zdroje týdeníku EURO.
Z Arkansasu světovou jedničkou Kdyby byl Wal-Mart státem, umísťoval by se na předních místech mezi světovými exportéry. Není jím však, a tak se „musí“ se spokojit s pozicí největší a nejobdivovanější společnosti světa. Firmu Wal-Mart založil Sam Walton v roce 1962 a jeho potomci ji kontrolují dodnes. Proto si dosud zachovává na rozdíl od investorsky vlastněných a manažersky řízených firem dynamiku a rychlost v rozhodování. Ve Spojených státech má dva hlavní koncepty: Wal-Mart Super Centre a Sam's Club. Wal-Mart Super Centre je velký hypermarket s poměrně silně omezenou nabídkou potravin. Naopak Sam's Club představuje spíše typ velkoobchodního Cash and Carry jako v Česku Makro. Přístup do prodejen se nezískává na základě předložení živnostenského listu jako v České republice, ale členové klubu si musí na začátku roku koupit členskou kartu. Obchody Sam's Club mají v nabídce více potravin, než je tomu v případě Wal-Mart Super Centre. Zvláštností je, že oba typy prodejen Wal-Mart staví blízko sebe. To umožňuje používat jednotnou logistiku pro oba formáty. Základními rysy podnikání Wal-Martu jsou absolutní respekt k zákazníkům a silný tlak na náklady. S mezinárodní expanzí začala firma asi před pěti lety, kdy ostře vyrazila z USA. V té době vylepšil Wal-Mart svoji bilanci nákupem britského maloobchodníka Asda a německých firem Wertkauf a Interspar. Zatímco v Británii se Wal-Martu dařilo implementovat svůj systém, v případě německé akvizice Wal-Mart již tak úspěšný nebyl. Americká jednička zjistila, že snižování nákladů je v německých podmínkách obtížné a obdobné problémy měla s motivací pracovní síly. Nyní však zřejmě začíná další kolo expanze amerického gigantu.
Kde působí Wal-Mart
- USA - založena v roce 1962, nyní 3200 obchodů
- Mexiko - 626 obchodů
- Japonsko - 400 obchodů, převzal největší řetězec Seiyu
- Británie - 267 obchodů, převzal řetězec supermarketů Asda
- Kanada - 236 obchodů
- Německo - 92 obchodů
- Portoriko - 53 obchodů
- Čína - 38 obchodů
- Brazílie - 25 obchodů
- Korejská republika - 15 obchodů
- Argentina - 11 obchodů
Pramen: Wal-Mart
