Ministři zahraničí Evropské unie zpřísnili podle očekávání minulý čtvrtek sankce vůči Íránu kvůli jeho podezřelému jadernému programu. Nicméně na embargu na dovoz íránské ropy a dalších ekonomických opatřeních týkajících se tamního energetického a finančního sektoru se prozatím nedohodli. Státy EU dovážejí z Íránu 450 tisíc barelů ropy denně, což představuje 18 procent exportu země. Zákaz dovozu ropy z Íránu prosazuje francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který v tomto směru našel podporu také u Velké Británie. Nicméně EU jako celek nemá na ropné embargo prozatím jednotný názor. Existují totiž obavy, že by na ně doplatilo krizí zmítané Řecko, které je na dovozu íránské ropy závislé. Největšími odběrateli černého zlata z Íránu je Čína a Indie. Pekingu se zpřísnění sankcí vůči Teheránu nelíbí.
Mezinárodní společenství vyhlásilo sankční opatření vůči Íránu již v roce 2007. Nové nařízení Rady EU ve stejném duchu vstoupilo v platnost loni v říjnu. Letos v květnu rozšířila EU seznam osob a firem uvedených na černé listině o sto subjektů, v říjnu k nim přibylo 29 osob obviněných z porušování lidských práv. Nyní se ministři v Bruselu dohodli rozšířit seznam o dalších 143 firem a 37 lidí podílejících se na kontroverzním íránském jaderném programu.
Právě kvůli zpřísnění sankcí byl minulý týden vystaven útoku rozvášněného „studentského“ davu britský zastupitelský úřad v Teheránu. Londýn své diplomaty kvůli incidentu stáhl domů, podobně činí Německo a Itálie. Velká Británie naopak vyhostila všechny íránské diplomaty ze země.
