Ostrava do projektu Evropské hlavní město kultury investovala dvě miliardy korun
EURO: Jak se Ostravě daří v době doznívání ekonomické recese? KAJNAR: Nejlepší odpověď na tuto otázku dá vývoj nezaměstnanosti. Ta, když jsem se stal náměstkem primátora v roce 2002, dosahovala 19 procent, zatímco celorepublikový průměr byl poloviční. Naším prvním úkolem tak bylo najít lidem práci; začali jsme tedy v kraji budovat průmyslové zóny. V roce 2008 jsme se dostali k osmi procentům nezaměstnaných, což bylo jen o dva procentní body víc, než mělo celé Česko. I proto, že až do předloňska bylo Ostravsko nejrychleji rostoucím tuzemským regionem. V letech 2002 až 2008 jsme získali přes 70 miliard investic. Nyní máme nezaměstnanost 11,6 procenta, takže pořád asi o ty dva procentní body více než celorepublikový průměr. Navíc se ukazuje, že strategie budování zón byla úspěšná – například v ostravské průmyslové zóně Hrabová pracuje na 120 hektarech sedm tisíc lidí a rostl tam počet zaměstnaných osob i v době krize. Na druhé straně Ostrava krizi určitě pocítila ve svém hospodaření, letošní rozpočet města jsme museli seškrtat z 8 na 6,6 miliardy korun.
EURO: Nyní se tuzemská výroba pomalu oživuje, vrací se i zájem investorů? KAJNAR: Ano, vím přinejmenším o dvou či třech firmách, které v současnosti chtějí na Ostravsku vybudovat svůj závod. Jedna společnost se již rozhodla pro Hrabovou, další dvě zatím ještě hledají, kde se usadí. Jde o společnosti z oblastí elektroniky a strojírenství.
EURO: Ostravsko je nejčastěji spojováno s těžkým průmyslem a těžbou uhlí, lákáte cíleně i modernější obory s vyšší přidanou hodnotou? KAJNAR: Už dnes máme na Ostravsku obory s vysokou přidanou hodnotou. Například TietoEnator zaměstnává ve svém centru IT služeb dva tisíce lidí, v Kopřivnici zase vyrábí špičkovou spotřební elektrotechniku společnost Bang & Olufsen a dnes tam mají i vlastní vývojové oddělení. Ale pro vytváření pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou potřebujete velmi kvalifikovanou pracovní sílu a vzdělávací zařízení, která ji dokážou připravit. Proto hodně investujeme i do podpory vysokých škol, které se také musejí přeorientovat, původně totiž připravovaly odborníky pro těžební a hutní průmysl. A změna orientace se nám postupně daří, jestliže například elektrofakulta technické univerzity měla v roce 1990 kolem dvaceti studentů IT, dnes tam tento obor navštěvují přibližně tři tisícovky studentů. Naše IT navíc brzy zřejmě získá další velkou podporu z fondů Evropské unie. Před schválením je projekt IT4Innovations, v jehož rámci v Ostravě vznikne superpočítač, který bude nejlepší v Česku a zařadí se mezi padesát nejvýkonnějších na světě. Navíc se nám daří stále lépe uplatňovat vysokoškoláky, jestliže před pěti lety zůstávalo v regionu jen 30 procent absolventů oboru IT, nyní je to 70. Navíc začínáme rozvíjet u technické univerzity vědeckotechnický park a podařilo se nám získat pozemky pro stavbu nových univerzitních budov. Celkově Ostrava do vysokých škol nasypala za poslední čtyři roky 150 milionů korun a dalších 50 milionů je přislíbeno.
EURO: Zaměřujete se jen na IT, nebo rozvíjíte i jiné obory? KAJNAR: Dalším velkým ostravským úspěchem bylo získání fakulty medicíny a postupně se rozbíhají pokusy v oblasti nanotechnologií. Zajímáme se i o biologický výzkum – spojení IT, nanotechnologií a biotechnologií k nám může přilákat hi-tech investory. Navíc nám získání medicínské fakulty pomohlo udržet Fakultní nemocnici. A právě vysoká úroveň lékařské péče a zajištění odpovídajícího bydlení a také společenského vyžití představují zásadní faktory, aby Ostrava byla dlouhodobě úspěšná v lákání kvalifikovaných pracovníků. Musíme udělat město atraktivní, aby v něm lidé chtěli žít a neodcházeli pryč. I proto jsme rádi, že u nás vzniká takový rozsáhlý projekt, jako je Nová Karolina. Za deset let zde má vzniknout nová městská čtvrť za patnáct miliard korun. Jen v první fázi to bude kromě obchodně-zábavního centra i kancelářský projekt a téměř dvě stovky bytů.
EURO: Zmínil jste společenské vyžití – je to důvod, proč se Ostrava snaží získat titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2015? KAJNAR: Přiznám se, že ještě před dvěma roky jsem o soutěži moc nevěděl. Rychle jsem však pochopil, že pro Ostravu je tato soutěž obrovskou příležitostí dovybavit město právě tou kulturní infrastrukturou, která jí dnes chybí. Například se uvažovalo o rekonstrukci kulturního domu, aby Janáčkova filharmonie získala pro své koncerty důstojnější podmínky. Nakonec jsme se ale rozhodli pro stavbu zbrusu nové koncertní síně na Černé louce v centru města. Bylo to ale velmi těžké rozhodnutí – o pozemek se zajímalo pět developerů, kteří nabízeli až 200 milionů korun. Přesto jsem předložil návrh radě města, že namísto prodeje komerční firmě postavíme moderní čtvrť plnící funkci jakéhosi kulturně-sociálního klastru. K mému překvapení se celá rada shodla, že oželíme těch dvě stě milionů a půjdeme do toho. Připravili jsme mezinárodní urbanistickou soutěž, v níž jsme oslovili pět špičkových světových ateliérů, kromě nich se tendru zúčastnilo dalších šedesát subjektů. Vyhrál holandský ateliér Maxvan, jehož projekt počítá kromě koncertní síně i s výstavní galerií. Ta v Ostravě zatím zcela chybí – pro srovnání v Brně jsou v majetku města čtyři.
EURO: Kolik chcete do projektu Evropské hlavní město kultury investovat? Máte studii návratnosti? KAJNAR: Ostravské zastupitelstvo odhlasovalo, že na projekt poskytne dvě miliardy korun. Také věříme, že nějakými penězi přispěje stát a kraj. Například Slováci dali Košicím, které jsou Evropským hlavním městem kultury v roce 2013, 60 milionů eur. Navíc bychom museli tuto infrastrukturu dobudovat tak jako tak, jen tento projekt nám to umožní rychleji. Mimochodem EU poskytuje vítězi 1,5 milionu eur, což už jsme vlastně utratili – do kandidatury jsme investovali již asi 60 milionů korun. A i kdybychom nevyhráli, tak pro nás ta příprava byla velmi dobrou zkušeností. Existuje totiž velmi vysoká korelace mezi ekonomickým rozvojem a kulturou, kultura je tedy podmínkou ekonomického rozvoje. A samozřejmě jsme se dívali i na návratnost – ze zkušeností minulých pořadatelů plyne, že na jedno investované euro se vrátí tři až devět eur. Přitom musím říct, že jsem v Ostravě neslyšel jediný hlas proti a celý projekt podporuje i ostravská podnikatelská sféra v čele s Janem Světlíkem ze společnosti Vítkovice.
EURO: O Evropské hlavní město kultury soutěžíte s Plzní. Jak přesvědčíte komisi, že právě Ostrava je správnou volbou? KAJNAR: Hlavním trumfem bude právě projekt ateliéru Maxvan, dále máme připravenu řadu kulturních akcí. Chceme například pozvat nějaký špičkový zahraniční soubor hrající Shakespeara či budeme hledat skladatele, který pro naše pořadatelství složí operu. Navíc pořádáme Ostravské dny řízené renomovaným dirigentem Petrem Kotíkem, v jejichž rámci se konají koncerty moderní hudby a na něž se sjíždějí nejlepší současní světoví skladatelé. Naše nabídka bude zahrnovat všechny formy umění, včetně baletu, činohry a dalších. Ovšem už nyní je Ostrava město, kde je hodně kultury. Teď během léta jsme uspořádali v Praze přehlídku našich divadelních souborů a nyní probíhá v pražském Mánesu výstava, kde je vidět naše sbírka obrazů včetně například díla Oskara Kokoschky. Máme také řadu skvělých vlastních umělců jako Jarek Nohavica, Marie Rottrová či Richard Krajčo.
EURO: Mluvíte o korelaci mezi ekonomickým rozvojem a kulturou. Existují zde ale i další faktory, například míra korupce. A právě Ostrava se někdy ráda označuje jako město bez korupce. Jak s tímto negativním jevem bojujete? KAJNAR: Klíčové například je to, že od mého nástupu do funkce dáváme veškeré schválené dokumenty z rady města novinářům. Dostávají je okamžitě druhý den, jen právníci města začerní osobní údaje, které nemůžeme ze zákona šířit. Větší transparentnost si lze již jen obtížně představit. To novináři oceňují a vycházejí nám vstříc. Když například připravujeme nějaké developerské projekty, žádáme je, aby o tom nepsali, a nezdražovali tak městu pozemky. A tato komunikace funguje.
EURO: Ale zřejmě to nebude jen o projektech z rady města…
KAJNAR: Určitě ne, například jsme udělali v řadě městských firem forenzní audity a v některých z nich se měnil management, což vedlo k nárůstu jejich obratu a zvýšení ziskovosti. Poprvé tak začínáme naše firmy řídit a z městských podniků se nám podařilo dostat sto milionů korun, které nepotřebovaly, ale nám v krizi pomohly. Také jsme jako první město v republice využili zákona o centralizovaném zadávání zakázek. Otestovali jsme to na nákupu elektřiny, kdy jsme sdružili stovky odběrných míst a zkusili je vysoutěžit. V prvním kole jsme tak ušetřili ze 40 milionů tři miliony korun a v druhém byla úspora dokonce šestnáct milionů z původních nákladů padesáti milionů. Následně jsme si nechali od společnosti eCentre vytvořit vlastní nákupní portál pro Ostravu, který nám má umožnit úspory v nákupu služeb až po spotřební materiál, jako je kancelářský papír. Takovýchto komodit město a jeho organizace ročně nakoupí za čtyři miliardy a my chceme do systému zařadit alespoň čtvrtinu těchto nákupů. Zároveň jsme pro každou skupinu komodit zavedli referenční organizaci, která ohlídá kvalitu nakupovaného zboží. Elektronické výběrové řízení samozřejmě omezuje jakoukoli korupci, což samozřejmě vyvolává velkou nelibost. Přitom nutíme naše organizace, aby přes tento nákupní portál nakupovali. Nemusí to být u námi vybraných dodavatelů, ale přes portál. A když nakoupí za vyšší cenu, než jakou vysoutěžila referenční organizace, budou to muset vysvětlit. Dosavadní zkušenost ukazuje, že se na všech výběrových řízeních ušetří minimálně čtvrtina ceny.
Navíc se nám podařilo výrazně omezit potenciální korupci i u investičních zakázek – z přibližně 200 zakázek zejména stavebního charakteru, které město za poslední čtyři roky vyhlásilo, 98 procent získal subjekt nabízející nejnižší cenu. Ovšem to samozřejmě vzbuzuje určité tlaky, protože často nejnižší cenu neumějí nabídnout místní firmy.
***
Petr Kajnar (54)
Vystudoval technickou kybernetiku na Vysokém učení technickém v Brně. Byl členem Charty 77, po sametové revoluci patřil k zakladatelům Občanského fóra v Ostravě. Pracoval v Severomoravské energetice a také jako zástupce generálního ředitele Ostravských vodáren a kanalizací. V roce 1997 vstoupil do ČSSD. V letech 2002 až 2006 byl náměstkem primátora města Ostravy pro investice, od roku 2006 je primátorem. Je ženatý, má čtyři děti.
