Penzijní připojištění
PRAHA (tos) - Až do června musí klienti penzijních fondů čekat, než se dozvědí, jakého zhodnocení za uplynulý rok dosáhl jejich penzijní fond. Důvodem je, že majetek fondu není oddělen od majetku klientů a o rozdělení zisku rozhoduje až valná hromada. Pohled na loňské výsledky ale napovídá, že Češi, i když jich již do penzijních fondů spoří 2,75 milionu, v důchodu popíjet šampaňské na Floridě nebudou. Průměrný výnos mezi dvěma až čtyřmi procenty je nízký stejně jako částka 500 korun, kterou průměrný klient na stáří spoří. Nejvyššího zhodnocení dosáhl ČSOB penzijní fond Progres. Na opačném konci tabulky je druhý penzijní fond z téže finanční skupiny – Stabilita, který má ve svém portfoliu méně akcií. Více v loňském roce vydělaly fondy s vyšším zastoupením akcií v portfoliu. Aby ne, vždyť tuzemský akciový trh, ve kterém jsou nejvíce zainvestovány, vzrostl v roce 2003, měřeno indexem PX 50, o čtyřicet tři procent. Fondy ale ani na rostoucím trhu více investovat do akcií nemohou. Zákon určuje, že v každém roce musí penzijní fond hospodařit s nezáporným výsledkem. „Vyššího zhodnocení nelze bez výraznějšího zastoupení akcií dosáhnout. Při dlouhodobé investici na pět a více let, kterou penzijní připojištění je, je riziko ztráty majetku způsobené propadem kurzů akcií minimalizováno,“ tvrdí analytik finančně poradenské společnosti Sophia Finance Pavel Jílek. Za pravdu mu dává například i Pavel Němec, šéf někdejšího fondu ABN Amro, který se nyní pod novým názvem připravuje na fúzi s Penzijním fondem České pojišťovny. „Desetiprocentní odměna ze zisku pro akcionáře není úměrná riziku hrazení ztráty z prodělečných investic. Penzijní fondy se bojí investovat výraznější část svého majetku do akcií. Portfolia dynamického i agresivního fondu by proto byla hodně podobná,“ uvedl na dotaz, proč si Česká pojišťovna neponechá po vzoru ČSOB dva penzijní fondy.
