Sittler padl na poslední chvíli i díky Klausovi
Ještě minulé úterý se zdálo být téměř jisté, že dozorčí rada Komerční banky jmenuje ve středu novým předsedou představenstva Rakušana Heinricha Sittlera. Neoficiální informace dokonce říkaly, že již má připravenou smlouvu. Během pár hodin se ale situace radikálně změnila a ke jmenování nedošlo. Nejžhavějším kandidátem na uvolněné křeslo se rázem stal prokurista české dcery Erste Bank Sparkassen Jan Vinter (EURO 8/2000). Ve čtvrtek se však začalo znovu spekulovat o šéfu Živnostenské banky Janu Kunertovi. Tomu prý němečtí akcionáři vyčítají loňskou ztrátu, a tak by se možná nechal přemluvit. Vypadalo to jednoznačně. O Sittlerovi, který na své poslední nájemné štaci (v některých menších českých firmách má majetkový podíl) vedl českou dceru rakouské Credit Lyonnais, se začalo hovořit jako o možném šéfovi Komerční banky ihned po rezignaci Jana Kollerta. Jeho „kandidaturu potvrdil i ministr financí Pavel Mertlík. Řada informací uváděla, že od začátku byl jednoznačně nejžhavějším kandidátem na volný post. Již dva dny po odchodu bývalého šéfa všichni zainteresovaní potvrzovali, že je vlastně rozhodnuto. ČTK dokonce oznámila, že si podle důvěryhodných zdrojů vláda vyžádala od ČNB posvěcení, že Sittlera schválí. Samotný Rakušan pro Českou televizi potvrdil, že nabídku skutečně obdržel. Prvotní vření kolem hledání nového šéfa ale utichlo hned s koncem týdne, v němž Kollert rezignoval a Mertlík oznámil, že se mu jeví jako nezbytné vyměnit celé představenstvo Komerční banky vyjma čerstvě nastoupivšího Petera Palečky. Až počátkem příštího týdne zachytil týdeník EURO zprávu, která tvrdila, že na urychlené jmenování Sittlera začal tlačit sám premiér Miloš Zeman. Ministr financí Pavel Mertlík, který se de facto netají tím, že chce o personálních otázkách v Komerční bance rozhodovat, údajně tento premiérův nátlak nehodlal příliš akceptovat. Přesto se ještě minulé úterý zdálo, že vydá dozorčí radě pokyn, aby Sittlera instalovala. Ještě týž den odpoledne nikdo nepochyboval o tom, že se tak stane. Politika i neshody. K vývoji, který se odehrál v posledních hodinách před zvratem, existuje řada protichůdných neoficiálních informací. Dvě věci z nich však vyplývají poměrně jednoznačně: 1. Sittler se s protistranou neshodl v názoru na hospodaření a stav Komerční banky. 2. Na tom, že se novým šéfem této instituce nestane, se výrazně podílel i předseda smluvně opoziční ODS Václav Klaus. Sittler měl zjevně jiné názory na situaci a hospodaření Komerční banky než ministr financí. Jedna informace říká, že požadoval co největší vyčíslení ztráty v roce 1999. Chtěl tím zajistit lepší nástupní pozici pro nový management, mimo jiné proto, aby měl v privatizačním roce šanci vést banku k lepším výsledkům. S tímto požadavkem ale údajně nepochodil. Podle jiných zdrojů se s ministrem financí nepohodl proto, že vládou schválené očištění peněžního ústavu od úvěrů v nominální hodnotě 60 miliard korun považoval za zcela nedostatečné a požadoval větší pomoc. Některé informace hovoří dokonce o tom, že vzhledem ke stavu Komerční banky funkci raději sám odmítl. Nakonec však z politických a bankovních kruhů prosákla zcela jiná informace. Říká, že začátkem minulého týdne se sešel premiér Zeman s šéfem ODS Klausem a na jeho žádost přinutil Mertlíka, aby stáhl svého rakouského favorita. Je těžké říct, co se na změně situace podepsalo více, zda neshody mezi Sittlerem a Mertlíkem, či smluvně opoziční veto. Je téměř jisté, že zaúřadovaly obě skutečnosti - bez ohledu na to, zda Sittler svoji kandidaturu nakonec vzdal sám, nebo ji zrušil Mertlík. Na poslední chvíli. Obrat přišel každopádně na poslední chvíli. Až doslova pár hodin před zasedáním dozorčí rady se její členové dověděli, že je všechno jinak. Nakonec ve středu 1. března provedli jen dva kroky očekávané již dlouho před rezignací Kollerta. Odvolali z představenstva Ladislava Vinického a přijali rezignaci Tomáše Doležala. Ten chtěl odejít již od léta a celá procedura se prodloužila jen proto, že nechtěl, aby se jeho odchod spojoval s kauzou ztrátové osmimiliardové pohledávky za rakouskou firmou BCL. Seděl totiž v představenstvu v době vzniku prvních obchodů s touto společností a také po celou dobu, během níž se limity pro BCL několikrát navyšovaly. Vinický padl jako první ze současných členů nejvyššího orgánu banky proto, že se už delší dobu s odvoláním na zdravotní problémy ne-účastnil jeho jednání a obecně se mělo zato, že v této praxi hodlá pokračovat. Novým členem představenstva dozorčí rada zvolila dosavadního ředitele divize finanční trhy Radomíra Lašáka. Ten pracuje v Komerční bance od roku 1991. Přišel do ní ze Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem. Pracoval nejprve jako úvěrář. Poté se stal vedoucím týmu kapitálových obchodů, který rozjížděl transakce na Prozatímním sekundárním trhu s cennými papíry a následně na pražské burze. Postupně se propracoval do funkce ředitel správy a vypořádání a pak celých finančních trhů. Jeho příchod do představenstva je logický, neboť finanční trhy spadaly pod Vinického, o jehož odchodu bylo neformálně rozhodnuto ještě za Kollerta. Středeční operací se počet členů nejvyššího orgánu Komerční banky opět snížil o jednoho muže. Nyní je pouze čtyřčlenný, zatímco plný počet je sedm členů. Výkonem funkce předsedy je pověřen Peter Palečka, místopředsedou zůstal Petr Budinský a členem Jaroslav Mareš. Kdyby někdo rezignoval, klesl by počet členů pod padesát procent. Toho se dozorčí rada obávala poté, co Mertlík veřejně prohlásil, že nechá celé představenstvo kromě Palečky časem odvolat. Ti, kterých se to týkalo, se cítili takovým postupem dotčeni a uvažovali o dobrovolném odchodu. Jestliže dozorčí rada snížila počet členů tohoto orgánu, je si zřejmě jista tím, že se situace uklidnila a kolaps nehrozí. Možná se dokonce znovu hraje o setrvání některých členů představenstva v současných křeslech. Zdroje z okolí dozorčí rady to nevylučují. Vinter, nebo Kunert. Kdo bude novým šéfem banky, zůstává nadále nejisté. Situace se mění každým dnem, ne-li hodinou. Poté, co odpadl Sittler, zůstal jediným kandidátem Jan Vinter. Ten rovněž z televizních obrazovek potvrdil, že s ním o obsazení této funkce někteří lidé jednali. Ve středu běhala v bankovních kruzích informace, že dozorčí rada ani ministr financí proti jeho kandidatuře v zásadě nic nemají. Vinter má v jejich očích jedinou nevýhodu - letos mu bude teprve třiatřicet. I to ale zřejmě byli všichni ochotni akceptovat. Potenciální nový první muž Komerční banky má na svůj věk neobyčejně bohatý profesní životopis (Právnická fakulta Univerzity Karlovy, Mitsubishi Bank, Citibank, ABN Amro Bank, Bonton, Erste Bank Sparkassen ČR) a nemá za sebou žádné vážnější prohry. Ještě minulou středu se zdálo, že jeho nástup do čela Komerční banky je téměř jistý. Ve čtvrtek se však objevila nová varianta. Ministr financí si znovu vzpomněl na šéfa Živnostenské banky a předsedu Bankovní asociace Jiřího Kunerta. Ten dostal nabídku na vedení Komerční banky již před odchodem Richarda Salzmanna, ovšem odmítl ji. Ani tentokrát nikdo neočekával, že by chtěl měnit dres. Živnostenská banka, po léta nejzdravější peněžní ústav založený v bývalém Československu, ovšem za loňský rok zaznamenala ztrátu ve výši 220,9 milionu korun. Mluvčí banky Karel Ježek říká, že se na ní nejvíce podílely investice do drobného bankovnictví, růst počtu poboček a náklady na uzavření obchodního místa v Londýně. V bankovních kruzích se ale šeptá cosi o prodělcích na ruském trhu. Kunert měl být údajně v minulých dnech na návštěvě u hlavního akcionáře Bankgesellschaft Berlin AG v Německu a po návratu prý začal o změně křesla vážně uvažovat.
